Líbí se mi, jak jste problém stresu pojala.

Jasně, zbavme se stresu a budeme psychicky i fyzicky zdraví, prosperující a veselí. V principu to bude takhle jednoduché, v praxi nelehké. Ale o co jiného usilovat než o toto, necítíme-li se ve svém životě šťastní.

je to dobrý cíl

Stres, je pojmem dobrým - v podstatě bratrancem pojmů následných - Strach, obava, nervozita, únava, nejistota ...Člověk má vizi výsledku budoucího - on se rozplývá a nechce se dostavit ! Co teď ? Nastoupí deziluze, pocit zmaru a i ublíženectví ! Kdysi jsem sdělil otci - v očekávání konejšení ... K mé hrůze mi sdělil - "Synu, cokoliv se ti v životě nepodaří - je to tvoje vina" ! Já se dožral - rozlítostnil - už ani rodič, se mne nezastane ! Pak šel život dále ... Ve stresu - unaven, jsem seděl v rozsáhlém objektu svého děda, doslova na schodech. Rozjímal, zda opravu zvládnu, ufinancuji ... Litoval jsem se převelice - doba je přece zlá ! Pak, (bez přehánení), mne cosi obsvítilo a sdělilo ! Co tady lkáš - Nic nestavíš - pouze obnovuješ to, co předci dávno vytvořili ! Oni to udělali v době skutečné hospodářské krize, pak zase Hitler, po něm Stalin s rudým šátkem ... Přesto oni žili - hospodařili, dětem, (otci) vzdělání ... Co se tu stresuješ - na schodech lituješ ? Běž něco rozumného konat !! Slovo problém - stres, je tvým, osobním statkem - pokud se domníváš, že ti v řešení života pomůžou, tak si je ponechej ! V okamžiku reálného konání se pak ty pojmy mění ! Problém, je dočasnou překážkou na cestě k cíli. V podstatě každý je řešitelný - až se s ním započne cloumat - hle, on zmizne ! Pojmoslovně ztratil význam ! Pak se to již řetězí .... Na konci vyvstane ohromné poznání - Každý člověk, zejména pak ten mladý - je limitován pouze sám sebou ! Ano, stresuje se, nadělá chyby - Nicméně co jej nezabije, tak jej skutečně posílí ! V tomto smyslu - Chvála stresům a chvála chybám ... ! (Otče, měl jsi pravdu) ...