Každé křivé nařčení by mělo být důsledně a tvrdě postihováno trestněprávní cestou a soudy by měly jasně ukázat, že podobné excesy nebudou tolerovat.

Uplne kazde!

Vážený pane europoslanče. Poněkud postrádám návrh řešení. Volat po potrestání křivého obvinění může pouze ten, kdo nezná trestní právo. U křivého obvinění musíte prokázat úmysl, tedy že matka věděla, že sděluje lživou informaci. Toto je v drtivé většině nemožné prokázat. Na druhu stranu kriminalizovat matky, které vysloví podezření, které se následně neprokáže (ale může být reálné), je rovněž špatně. Tak co s tím? Pokud se podíváme na nález I. ÚS 1079/17, tak ten právě doporučuje asistovaný kontakt. Jenže to je málo. Asistované kontakty se zpravidla nařizují na rozsah 1-2 hodin týdně a to je k ničemu, programování dítěte matkou a odcizování probíhá i při tomto rozsahu. V uvedeném případě jsme po nálezu naštěstí dosáhli obnovení styku na dva dny týdně včetně přespávání a bez asistence, ale to je pouze v tomto případě. V jiných to nadále budou řešit izolací otce a dítěte na max. 2 hodiny týdně.

A víte, jaké je řešení? Pokud jeden rodič nařkne druhého z trestného činu zneužívání nebo týrání, pak jsou podezřelí oba dva - jeden ze zneuživání nebo týrání, druhý z křivého obvinění. Dokonce oba tr. činy mají stejnou sazbu (§ 345 odst. 3 písm. c) tr. zákona. Takže řešení je - dojde-li k obvinění, pak dítě musí být odejmuto z péče oběma rodičům a styk s oběma rodiči musí být pod dozorem a ve stejném rozsahu, protože minimálně jeden z nich je zmetek. Pokud by toto bylo pravidlem, pak by si matky velmi rozmyslely tato obvinění vznášet a vznášely by je pouze tehdy, kdy by pro ně ta obava byla tak vážná, že by jim stála za to strpět nějakou dobu umístění dítěte do neutrálního prostředí.

Jenže problém je hlubší, ony totiž soudy vylučují jednoho rodiče z péče okamžitě po rozchodu a ani nemusí být z ničeho obviněn.

naprosto souhlasím

Bohuzel, advokati misto aby te matce rekli co ty deti ceka, vymysli jeste dalsi lzi pro soud, aby meli oradny proces a penize z nej.

Někdy ano, ale někdy určitě jsou advokáti rozumní. Znám oboje.

Presne to tak funguje. Horsie je, ze zniceny rodic odsudeny verejnostou napriek dokazaniu , ze je nevinny . Deti zotrvaju nadalej s tym istym rodicom pod ich mocou.

SOuhlasím Dášo. To by se jim mělo dokola opakovat.

Zlo-činná denní praxe: matka + OSPOD + soud jednají tak, "že dítě je majetek matky" a otec má pouze povinnost platit maximální alimenty (tak aby "nechcípl" hlady a byl přitom schopen vydělávat podle své potencionality na trhu práce). Právo nemá prakticky žádné. Každý prostředek k dosažení uvedeného je k tomu vhodný a správný. Tak to vnímám a nejsem zřejmě daleko od skutečnosti. Možná existují občasné výjimky.

Občas

Je to tak, karma. Ještě bych dodal, že obecně matky nebývají za takové křivé obvinění trestně stíhané, nýbrž je to odloženo, tedy i případná satisfakce otce, ať už morální či peněžní, jde v tichosti do šuplíku též. Je to dáno společenskou atmosférou primitivního dobra, kdy matka samoživitelka je vždy bezmyšlenkovitě označována za oběť a chudáka. Ostatně jako celá řada jiných skupin, z nichž nejvíce ční např. bezdomovci.

Díky moc za příspěvek. Ano, tady máte pravdu.

Je to stejné jako beztresnost do 15ti let. Výsledky se brzo dostaví. Když např. čtrnáctiletý vyvraždí svou rodinu včetně sourozenců aby mohl sám zdědit rodinný dům a s partou rozfofrovat peníze, tak by naopak měl dostat dvojnásobný trest, když něco tak hrůzného je schopen udělat tak mladý.

Prostě ať soud vždy rozhoduje o beztrestnosti a u křivého nařčení musí určit způsob a rozsah odškodnění. Samozřejmě také omezit věrohodnost všech případných dalších oznámení dotyčnou osobou.

Díky za příspěvek. Souhlasím

U podobných případů mi vždycky přicházelo na mysl - a vůbec nechápu, proč to ty matky nedomyslí - že to musí strašně poškodit především ty děti. Slyšet od spolužáka "hele, prej si to rozdáváš s vlastním fotrem", musí být devastující pro všechny vztahy okolo.

Že by se něco utajilo a bylo to jenom mezi soudama a sociálkou, na to nevěřím.

Znám celou řadu matek u nichž je dobro dítěte až na posledním místě a dítě je pro ně pouze prostředkem ve stylu: po nás potopa.