Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

M72i28l54a51n 84S75t34e50h94l61í11k 7900249303521

Budiž ji Saturn lehký. :-)

+1/0
16.9.2017 17:55

D77a83n22a 50T90e97n71z87l48e41r 5210652165963

:-)R^

Saturn je mimochodem opravdu velice lehký, dát ho na vodu, tak plave, tuším jako jediná z planet má celkovou hustotu kolem 0,7 g/cm3. R^ Přeju krásný den, Milane a děkuju za návštěvu. R^

+1/0
17.9.2017 6:44

J96i17r35k43a 79B95r20u23n10n23e13r 4508492929167

R^

+1/0
16.9.2017 1:49

D71a94n52a 39T88e60n53z54l75e71r 5420112395163

Děkuju za návštěvu a zájem o věc, mějte moc hezký den, Jirko. R^:-)

0/0
17.9.2017 7:02
Foto

W72a20l27d52a 97W54i75n57t43e33r 6417649821979

Pro ty, kdo nemohli sledovat.

V on-line přenosu bylo možné zamířit PTZ kamerku na projekční plochu řídícího

střediska, kde se projektovala jen intenzita nosné vlny, model trajektorie, rychlosti,

vzdálenosti a pod. Poslední snímek byl obdržen cca hodinu před rozpadem sondy.

Dále už se sledoval jen "transponder" sondy.

https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full_width_feature/public/thumbnails/image/pia21895_impactsite_figa_finalimage_1042.png

Vzhledem k tomu, že všechny vizualizace "zkázy" jsou bezcenné, z dřívějších

orbitálních "ponorů", samozřejmě originálních, je možné získat reálnou představu,

jak by to probíhalo, kdyby byl zajištěn on-line video-přenos.

https://www.youtube.com/watch?v=1AU8TA6LAtg

+2/0
15.9.2017 21:23

P46e50t58r 78P80a76l45e68č36e27k 3460525614592

Připojil bych ještě co viděl Huygens na Titanu.

https://www.youtube.com/watch?v=9L471ct7YDo

+1/0
16.9.2017 13:20
Foto

W71a47l94d79a 17W89i50n92t33e96r 6937609951479

R^+1

+1/0
16.9.2017 17:51

D18a15n56a 94T70e55n38z30l83e32r 5570392735133

R^Jako první se nejspíš uvolnila ta velká kulatá anténa, pak opadaly menší kousky, upevněné kolem trupu, ten zbytek se rozlomil krátce poté, mechanicky vlivem nerovnoměrného zatížení. Tipovala bych, že jediné, co víceméně přežilo sestup bylo RTG, i když v té rychlosti... PuO2 se vypařuje při 2800 °C, disociace by mohla být o několik tisíc stupňů výše. Je otázka, jestli tam těch pár tisíc stupňů bylo nebo ne. R^

0/0
17.9.2017 7:02
Foto

W98a15l54d91a 26W84i95n38t61e57r 6917569531279

R^Tipuji to na nekontrolovanou rotaci - proto asi nebylo možné udržet spojení a i kdyby, z dopplerova jevu by z toho stejně nic nebylo. Ač se to nezdá, paraboly, i přes svůj čelní odpor, odolávají dobře i na Zemi v té největší vichřici a mají tendenci se stočit, než vytrhnout. Stejně dobře mohla 4 metrová parabola zafungovat jako zadní aerodynamický stabilizátor díky svému kónickému tvaru, nehledě k tomu, že její ukotvení bylo přímo v nosné konstrukci - pochopitelně, byl to nejdůležitější prvek sondy a těžiště sondy se určitě nenacházelo v místě paraboly. Nejdříve se rotací a odstředivou silou ukroutil dlouhý nosník (cca 10m), na jehož konci se nacházel magnetometr. Další scénář se patrně odvíjel naprosto stejně jako při zkáze Columbia, tj prudké zahřátí a porušení pevnostní struktury... Takové to laciné z vizualizací, jako že to rve parabolu a přitom to se sondou ani nehne, je jen uměleckým zpracováním, tedy bezcenným. Plutonium skutečně mohlo spadnout níže i přesto, že taje dříve než železo a "vaří" se dříve než železo - záleží, v jaké schránce se nacházelo a byla-li titanová, mohla by o nějakou chvíli prodloužit životnost plutonia. ;-)

0/0
17.9.2017 20:52

D60a83n30a 80T97e60n30z69l51e81r 5160302505633

Pokud byla opravdu pevně ukotvená, tak to vydržet mohla, ale vycházím z toho, že tam dali jen to, co bylo nutné a nezatěžovali konstrukci silnějším kotvením. Velká anténa má dostatečně velký odpor a výsledné velké mechanické zatížení kotvení. To s tím dopplerovým jevem je zajímavé, předtím od ní dostávali signál bez problému, zpomalování by muselo být signifikantní, aby to bylo znát. R^ O obalech RTG jsem psala v jednom z dřívějších blogů, opravdu to vydrží daleko vyšší teplotu než samotné plutoniové tabletky. Schránky jsou mnohovrstevné. Pokud se ale poruší, tabletky se s největší pravděpodobností vypařily, tolik teploty tam asi přeci jen bylo.

0/0
18.9.2017 6:43
Foto

W72a31l76d26a 46W19i33n90t49e67r 6787619211769

Anténa, v ose sondy, musí být bytelná, aby přežila průraz meteorem - díry nemají vliv na přenos vzhledem k použité frekvenci narozdíl od vychýlení od osy či deformace talíře, mající vliv na soustředění signálu a pokud by vše na sondě fungovalo bezvadně, bez antény by bylo všechno snažení k ničemu i když se určitě v krizových plánech počítalo s vyhledávacím módem po ztrátě signálu krokováním fixovaných závěsů gyroskopů až do jeho obdržení a rozpoznání - k tomu není třeba vysoká škola kosmická, protože polohování a mechanické kmitání se řeší i na Zemi a vždy to vede přes pořádné ukotvení. Odpor parabolické antény je skutečně velký a také záleží, co se za takovou anténou nachází - proto nám běžně nepadají naše "offsety" ze střech a už vůbec ne na polárních závěsech před jižní stěnou vedle okna. Mohl bych býti jen obyčejným inženýrem, abych poznal, že poslední snímek byl zcela jistě odeslán parabolou a to natočenou směrem k Zemi, tedy nenacházela se přímo přesně ve směru letu a z toho logicky usuzuji, že i po případné divoké rotaci aerodynamicky stabilizovala sondu, tj parabolou dozadu. Snímkování z předchozích "ponorů" vždy probíhalo do záznamu a až k cestě do periapsida se vysílalo s nějakým bitrate po natočení sondy, k čemuž hlavně pro vysílání byl nutný čas a ten přišel vhod - excentrická dráha byla zvolena úmyslně. Přímo to tedy nešlo kvůli zmíněné poloze antény - natáčela se spolu se sondou a také kvůli doppler. jevu, který by šel lehce kompenzovat, ale docházelo by ke ztrátám (clutter) nehledě k tomu, že přímé zpracování potřebuje nějaký čas. V bleděrůžovém se něco podobného odehrálo na Huygens, ale to byla záležitost příjmu z nerozpoznání značky na časové ose. Proto si dovolím tvrdit, že vizualizace zkázy je jen uměleckým ztvárněním, tedy nesmysl. I kdyby nádrže s palivem byly prázdné, vybouchly by uvolňováním par ze samotného materiálu atd. S pouzdry na plutonium dávám za pravdu - na ně jsou kladeny vysoké nároky a když se vypaří, zcela jistě se svým obsahem.

0/0
18.9.2017 9:57
Foto

K94l46á77r98a 84T13ů32m47o37v58á 2753524627398

Hm, tak to neuvidím. Práce.:-/ Díky za info.R^

0/0
14.9.2017 21:37

D63a71n85a 94T44e42n65z39l79e75r 5190432925693

Ono to bude stejně jen symbolické. Řekla bych, že budeme sledovat signál z DNS a ten pak "päng"... zmizí...

:-) Mějte krásný den, Kláro, ať se daří. R^

+2/0
15.9.2017 7:51
Foto

W44a61l11d45a 48W52i73n14t14e17r 6457469401349

+1R^

0/0
15.9.2017 21:34

G93e28o50r93g56e 92H37o76l80y 3833264784

Zajimave a poucne...musim si vzpomenout na ty zacatky US kosmickeho propramu, na vselijake ty Vanguard a Atlas-Agena rakety co explodovaly par vterin po startu.

0/0
14.9.2017 16:23

D21a65n66a 11T88e50n19z62l13e74r 5560392135193

R^ I Rusi měli takové svoje rakety, ale o těch jsme se nedozvěděli, až dnes... Mějte moc hezký den, George, zdravím za oceán. :-)R^

0/0
15.9.2017 7:50

P65e58t67r 78P59a96l11e40č44e60k 3350255864102

Jistě. Sputnik (to nebyla jen družice ale i tahač), Vostok, Voschod, Molnija. :-)

+1/0
15.9.2017 11:56

G41e66o80r27g28e 68H41o17l47y 3123284934

A tady je link na to co se deje s probe Cassini:

https://saturn.jpl.nasa.gov/the-journey/grand-finale-feature/

0/0
15.9.2017 12:24

D36a77n30a 29T71e20n89z46l37e77r 5180112345293

R^ Bylo to úžasné. R^ Je to skvělé, že nás nechají přihlížet.

0/0
15.9.2017 18:40

P77e79t30r 15P75a72l63e19č30e45k 3930395204432

Tak zrovna Atlas Agena Dxx pak ale úspěšně nosily do vesmíru spoustu věcí. Vědecké sondy i špionážní satelity. R^

+1/0
15.9.2017 10:52
Foto

W76a57l21d65a 60W64i70n32t19e25r 6887249341499

R^+1

Tuším, že zrovna nosič Cassini byl Ruský-repasovaný...

0/0
15.9.2017 21:44

P71e63t58r 78P92a98l90e61č86e42k 3360545404262

Titan 4B Centaur.

0/0
16.9.2017 13:10
Foto

W57a84l34d41a 10W55i69n79t66e51r 6507689571559

R^Aha, tak jsem tušil špatně. Ruské se používají v Atlasech. Zajímavá je genese ruských motorů, dávno po známém soupeření dvou ruských konstruktérů, že to nebylo ani tak o vynalézavosti, jako o tom, co nejde přelézt, musí se obejít a tak vznikl legendární spolehlivý motor řady RD, který obešel problém nestability s jednou velkou spalovací komorou jejím rozdělením na 4 menší blízko u sebe na společné hřídeli s jednou turbínou a turbočerpadlem (případný výpadek se týkal všech motorů). Pokud se tento motor rozdělí napůl, vznikne dvoukomorový, který je aplikován ve zmíněných Atlasech a dalším rozdělením vznikla modifikace do soukromých amerických Anteresů - před cca 3 lety vybuchla k misi na ISS. Zřejmě se nakumulovaly podobné problémy, které rusáci řešili řadou RD. Co do výkonu vede třída F1 (Saturn), jednokomorový s velkou spalovací komorou, bez uzavřeného okruhu (palivo k pohonu turbíny se nepodílí na tahu) v počtu 5. motorů.

+1/0
16.9.2017 20:56

I69v15a25n 60M47a24r47e66k 6864258452

Krásný a smutný článek , dík za něj. Budiž ji zem na Saturnu lehká . R^;-(

+4/0
14.9.2017 13:06

R20u52d25o70l78f 39M16e33n53t73z34l 4892564247776

budiž jí vodík lehký...

+1/0
14.9.2017 13:24

D33a50n45a 90T80e26n74z16l25e78r 5900972195943

R^

0/0
15.9.2017 7:49

P89a13v53e19l 87V22é43b45r 5149802452241

Jaký smutný článek? Takový velký konec, po tolika objevech, kdo z vás by to nebral? Já rozhodně ano.

+1/0
14.9.2017 15:24

D68a46n68a 44T55e69n80z86l22e68r 5170332885613

A velkolepý pohřeb. :-)

0/0
15.9.2017 7:49

D63a98n18a 73T82e36n80z60l33e74r 5350812175923

R^ Nechá po sobě spoustu obrázků a naději, že na Titanu nebo Enceladu existuje život. R^ Přeju vám krásný den, Ivane.

+1/0
15.9.2017 7:49
Foto

W93a87l46d63a 55W66i57n38t46e80r 6337309271329

R^

0/0
15.9.2017 21:45
Foto

W82a30l94d29a 30W35i58n43t36e39r 6977189421179

R^ Díky za připomenutí :-)

0/0
14.9.2017 10:30

D18a72n62a 86T91e34n32z53l77e31r 5140352625363

Ráda. :-) Je v tom hodně nostalgie, něco končí a zatím nic nového nezačíná. U Voagerů jsme něco takového řešit nemuseli. Jiné sondy mají kratší životnost - ale na tuhle si člověk tak zvykl... bude se mi po ní vyloženě stýskat. :-)

Krásný den, Waldo, mějte se moc hezky. R^

+1/0
15.9.2017 7:47
Foto

W58a77l13d79a 15W61i80n44t59e60r 6167649461339

R^

Byla to součást plánu, takže pořád lepší, než kdyby tam obíhala jako odpad či nedej bůh, aby neskončila na jednom z měsíců, kteří jsou předmětem zájmu v jiné záležitosti. ;-)

0/0
15.9.2017 21:51

D38a19n23a 13T20e80n51z42l72e25r 5870402975633

To rozhodně ano. R^

Kdesi jsem slyšela, že se kdysi rozhodovalo, jestli ji od Saturnu nepošlou k jiné planetě, ale nakonec se rozhodli, že u Saturnu zůstane - naštěstí. Tolik objevů, co tam udělala v prodloužené misi... Posadit ji na nějaký malý měsíc nešlo, z větších připadaly v úvahu jen ty, které nechceme kontaminovat a Saturn sám.

U téhle sondy se ukázalo, že mít nějaké kompaktnější palivo by vůbec nebylo na škodu. R^

0/0
17.9.2017 6:41
Foto

W18a19l64d90a 93W78i28n29t14e37r 6627639591219

R^Každý gram rozhoduje (i v letectví) a líbila se mi pěkná vychytávka s distribucí paliva - pomocné motorky nejen že zahřály palivo, ale daly impuls k vytvoření "umělé gravitace" zrychlením, díky čemuž mohlo palivo samovolně proudit do spalovací komory. Při brzdění se použil inertní plyn. Asi kvůli tomu, že přesluhovala a nebylo možné ji urychlit k dalšímu gravitačnímu praku z nedostatku paliva, bylo rozhodnuto. Palivo je skutečně problém a kdyby se podařilo regulovat tuhé, mnohé by se usnadnilo. ;-)

0/0
17.9.2017 21:23

D60a27n29a 47T49e21n17z38l68e48r 5860862965843

R^

0/0
18.9.2017 7:05
Foto

J63a21n 98P67r24a70ž45á96k 4518297649190

R^To je obdivuhodné. Díky za článek, Danko, hezký den:-)

+1/0
14.9.2017 9:28

D14a84n49a 56T30e40n62z22l97e68r 5910582515113

R^ Cassini, to je sonda superlativů. Na to, co všechno s ní zvládli, se o ní mluví strašně málo. Je to kus techniky, který stál skoro 4 miliardy dolarů, ale který přežil 7 letý let k Saturnu a 13 let tam bezchybně pracoval. Úžasné... R^

Máme srovnání s jinými sondami, například Juno, která klopýtá kolem Jupitera a proslýchá se, že kromě počátečních problémů s cílovým bržděním, také přišla už o část přístrojů. :-/ A to je ve srovnání s Cassini "nová".

Krásný den, Honzo a díky za milá slova, přeju příjemný den celé rodině včetně zvířátek. :-)R^

+5/0
14.9.2017 9:35

P80e94t51r 16P90a31l44e32č73e50k 3630915964172

Ano...a měkké přistání na Titanu (Huygens) a fotografie z jeho povrchu....i na tom má lví podíl sonda Cassini a o tom se mluví tak málo až hanba. :-/

+1/0
15.9.2017 10:55

D24a29n76a 28T83e12n12z52l28e91r 5650562435713

R^ Přesně! Krásný den přeju, Petře. :-)R^

0/0
15.9.2017 18:42

J83a93r29o50s25l22a89v 49N54ě45m37e43c 5747810217971

a co když se nerozpadne?

0/0
14.9.2017 9:18

D91a38n42a 55T96e77n90z73l73e49r 5970372765593

:-) Všichni doufají, že se rozpadne co nejpozději. Ale moc šancí není. Není stavěná na lety v atmosféře... Nemá tepelný štít.

Děkuju za návštěvu, krásný den, Jaroslave. R^

+1/0
14.9.2017 9:32

P49e44t86r 71P47a79l31e22č76e84k 3270745734412

Navíc...naprosto si neumím představit z čeho by musel takový štít být aby sonda spadla na "povrch" Saturna celá. Tam kde začíná jeho tvrdé jádro jsou už dost exotické podmínky.

0/0
15.9.2017 10:56

R89u50d36o30l41f 29M98e37n24t87z73l 4162124557766

Třeba by mohla plavat v kapalném heliu :-)

0/0
15.9.2017 10:59

P74e23t61r 71P94a94l92e55č12e43k 3400765784602

Jak ji do něj dostaneš? Muselo by tam být připraveno už od začátku a sondu do něj strčit. Dobrá to jsme vyřešili. ;-D Je známa technologie která by byl schopná odtamtud vyslat signál který bychom na Zemi mohli zachytit? Podotýkám že by asi neměla být větší než krabice od monitoru.;-D

0/0
15.9.2017 11:06

R57u37d31o13l59f 83M33e22n77t95z56l 4592214297976

Myslel jsem heliový oceán na Saturnu. Pokud by se nerozpadla v atmosféře, tak by v něm pak mohla plavat. A ten signál? Kdyby to mohlo být trochu větší, než krabice od monitoru, tak bych tam odpálil atomovku. To by mohl být signál dostatečně průrazný, abychom ho zachytili. Je tam také dost vodíku pod velkým tlakem, třeba by atomová reakce přešla v termonukleární. Asi ne na dlouho, ale měřitelný efekt by tu být mohl.

0/0
15.9.2017 11:43

P96e40t76r 75P45a12l70e65č13e78k 3450955934342

Pokud by zařízení oddělující od sebe podkritická množství štěpného materiálu nebylo zničeno dřív než by to celé "dopadlo" na povrch, či do oceánu, tak by to šlo. (Stlačování plutonia klasickou trhavinou do nadkritického stavu bych asi nepoužil, to by vydrželo obávám se ještě méně).

0/0
15.9.2017 12:01

R85u10d52o30l76f 65M60e52n13t52z70l 4532614457656

A co nechat tam padat dvě plutoniové polokoule přitlačované k sobě pružinou a oddělené stínicí přepážkou z nízkotavitelného materiálu. Až by se stínění roztavilo, pružina by koule přitiskla k sobě...

0/0
15.9.2017 12:16

P24e44t82r 72P56a14l12e63č10e42k 3580865714282

To je skoro ta první možnost. Dobře, já koupím plutonium ty se podívej v kůlně po pružině.

0/0
15.9.2017 12:23

R33u23d86o38l87f 90M94e14n39t44z63l 4472544377336

vem ho rovnou víc, kdyby něco nyvyšlo

0/0
15.9.2017 12:24



Žebříčky





Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz