Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

M42i61l39a52n 65S84t25e47h21l96í77k 7720779943381

Budiž ji Saturn lehký. :-)

+1/0
16.9.2017 17:55

D96a59n81a 19T31e98n19z89l46e60r 5730472655453

:-)R^

Saturn je mimochodem opravdu velice lehký, dát ho na vodu, tak plave, tuším jako jediná z planet má celkovou hustotu kolem 0,7 g/cm3. R^ Přeju krásný den, Milane a děkuju za návštěvu. R^

+1/0
17.9.2017 6:44

J33i81r66k74a 38B63r15u84n18n44e88r 4758792729877

R^

+1/0
16.9.2017 1:49

D23a14n74a 81T84e52n97z29l12e46r 5130322715913

Děkuju za návštěvu a zájem o věc, mějte moc hezký den, Jirko. R^:-)

0/0
17.9.2017 7:02
Foto

W91a91l46d58a 12W86i24n21t96e48r 6417329221509

Pro ty, kdo nemohli sledovat.

V on-line přenosu bylo možné zamířit PTZ kamerku na projekční plochu řídícího

střediska, kde se projektovala jen intenzita nosné vlny, model trajektorie, rychlosti,

vzdálenosti a pod. Poslední snímek byl obdržen cca hodinu před rozpadem sondy.

Dále už se sledoval jen "transponder" sondy.

https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full_width_feature/public/thumbnails/image/pia21895_impactsite_figa_finalimage_1042.png

Vzhledem k tomu, že všechny vizualizace "zkázy" jsou bezcenné, z dřívějších

orbitálních "ponorů", samozřejmě originálních, je možné získat reálnou představu,

jak by to probíhalo, kdyby byl zajištěn on-line video-přenos.

https://www.youtube.com/watch?v=1AU8TA6LAtg

+2/0
15.9.2017 21:23

P47e29t54r 29P45a11l32e55č97e65k 3800915354612

Připojil bych ještě co viděl Huygens na Titanu.

https://www.youtube.com/watch?v=9L471ct7YDo

+1/0
16.9.2017 13:20
Foto

W63a38l34d40a 43W91i26n52t51e27r 6777849721129

R^+1

+1/0
16.9.2017 17:51

D17a36n49a 61T40e56n81z81l90e83r 5850692695453

R^Jako první se nejspíš uvolnila ta velká kulatá anténa, pak opadaly menší kousky, upevněné kolem trupu, ten zbytek se rozlomil krátce poté, mechanicky vlivem nerovnoměrného zatížení. Tipovala bych, že jediné, co víceméně přežilo sestup bylo RTG, i když v té rychlosti... PuO2 se vypařuje při 2800 °C, disociace by mohla být o několik tisíc stupňů výše. Je otázka, jestli tam těch pár tisíc stupňů bylo nebo ne. R^

0/0
17.9.2017 7:02
Foto

W92a80l77d19a 61W62i56n67t24e11r 6887309341939

R^Tipuji to na nekontrolovanou rotaci - proto asi nebylo možné udržet spojení a i kdyby, z dopplerova jevu by z toho stejně nic nebylo. Ač se to nezdá, paraboly, i přes svůj čelní odpor, odolávají dobře i na Zemi v té největší vichřici a mají tendenci se stočit, než vytrhnout. Stejně dobře mohla 4 metrová parabola zafungovat jako zadní aerodynamický stabilizátor díky svému kónickému tvaru, nehledě k tomu, že její ukotvení bylo přímo v nosné konstrukci - pochopitelně, byl to nejdůležitější prvek sondy a těžiště sondy se určitě nenacházelo v místě paraboly. Nejdříve se rotací a odstředivou silou ukroutil dlouhý nosník (cca 10m), na jehož konci se nacházel magnetometr. Další scénář se patrně odvíjel naprosto stejně jako při zkáze Columbia, tj prudké zahřátí a porušení pevnostní struktury... Takové to laciné z vizualizací, jako že to rve parabolu a přitom to se sondou ani nehne, je jen uměleckým zpracováním, tedy bezcenným. Plutonium skutečně mohlo spadnout níže i přesto, že taje dříve než železo a "vaří" se dříve než železo - záleží, v jaké schránce se nacházelo a byla-li titanová, mohla by o nějakou chvíli prodloužit životnost plutonia. ;-)

0/0
17.9.2017 20:52

D76a37n51a 60T38e30n47z70l25e29r 5610772795803

Pokud byla opravdu pevně ukotvená, tak to vydržet mohla, ale vycházím z toho, že tam dali jen to, co bylo nutné a nezatěžovali konstrukci silnějším kotvením. Velká anténa má dostatečně velký odpor a výsledné velké mechanické zatížení kotvení. To s tím dopplerovým jevem je zajímavé, předtím od ní dostávali signál bez problému, zpomalování by muselo být signifikantní, aby to bylo znát. R^ O obalech RTG jsem psala v jednom z dřívějších blogů, opravdu to vydrží daleko vyšší teplotu než samotné plutoniové tabletky. Schránky jsou mnohovrstevné. Pokud se ale poruší, tabletky se s největší pravděpodobností vypařily, tolik teploty tam asi přeci jen bylo.

0/0
18.9.2017 6:43
Foto

W47a50l53d73a 31W79i58n70t48e67r 6337209541489

Anténa, v ose sondy, musí být bytelná, aby přežila průraz meteorem - díry nemají vliv na přenos vzhledem k použité frekvenci narozdíl od vychýlení od osy či deformace talíře, mající vliv na soustředění signálu a pokud by vše na sondě fungovalo bezvadně, bez antény by bylo všechno snažení k ničemu i když se určitě v krizových plánech počítalo s vyhledávacím módem po ztrátě signálu krokováním fixovaných závěsů gyroskopů až do jeho obdržení a rozpoznání - k tomu není třeba vysoká škola kosmická, protože polohování a mechanické kmitání se řeší i na Zemi a vždy to vede přes pořádné ukotvení. Odpor parabolické antény je skutečně velký a také záleží, co se za takovou anténou nachází - proto nám běžně nepadají naše "offsety" ze střech a už vůbec ne na polárních závěsech před jižní stěnou vedle okna. Mohl bych býti jen obyčejným inženýrem, abych poznal, že poslední snímek byl zcela jistě odeslán parabolou a to natočenou směrem k Zemi, tedy nenacházela se přímo přesně ve směru letu a z toho logicky usuzuji, že i po případné divoké rotaci aerodynamicky stabilizovala sondu, tj parabolou dozadu. Snímkování z předchozích "ponorů" vždy probíhalo do záznamu a až k cestě do periapsida se vysílalo s nějakým bitrate po natočení sondy, k čemuž hlavně pro vysílání byl nutný čas a ten přišel vhod - excentrická dráha byla zvolena úmyslně. Přímo to tedy nešlo kvůli zmíněné poloze antény - natáčela se spolu se sondou a také kvůli doppler. jevu, který by šel lehce kompenzovat, ale docházelo by ke ztrátám (clutter) nehledě k tomu, že přímé zpracování potřebuje nějaký čas. V bleděrůžovém se něco podobného odehrálo na Huygens, ale to byla záležitost příjmu z nerozpoznání značky na časové ose. Proto si dovolím tvrdit, že vizualizace zkázy je jen uměleckým ztvárněním, tedy nesmysl. I kdyby nádrže s palivem byly prázdné, vybouchly by uvolňováním par ze samotného materiálu atd. S pouzdry na plutonium dávám za pravdu - na ně jsou kladeny vysoké nároky a když se vypaří, zcela jistě se svým obsahem.

0/0
18.9.2017 9:57
Foto

K21l48á72r20a 31T86ů15m62o42v35á 2403494977328

Hm, tak to neuvidím. Práce.:-/ Díky za info.R^

0/0
14.9.2017 21:37

D64a58n57a 82T81e74n30z73l56e24r 5970542455163

Ono to bude stejně jen symbolické. Řekla bych, že budeme sledovat signál z DNS a ten pak "päng"... zmizí...

:-) Mějte krásný den, Kláro, ať se daří. R^

+2/0
15.9.2017 7:51
Foto

W88a83l37d27a 74W98i59n76t55e50r 6567929751839

+1R^

0/0
15.9.2017 21:34

G18e27o42r81g81e 36H15o89l19y 3493384794

Zajimave a poucne...musim si vzpomenout na ty zacatky US kosmickeho propramu, na vselijake ty Vanguard a Atlas-Agena rakety co explodovaly par vterin po startu.

0/0
14.9.2017 16:23

D27a47n90a 57T21e76n50z98l72e58r 5970232735973

R^ I Rusi měli takové svoje rakety, ale o těch jsme se nedozvěděli, až dnes... Mějte moc hezký den, George, zdravím za oceán. :-)R^

0/0
15.9.2017 7:50

P71e87t12r 17P36a87l98e45č65e39k 3800255714192

Jistě. Sputnik (to nebyla jen družice ale i tahač), Vostok, Voschod, Molnija. :-)

+1/0
15.9.2017 11:56

G10e98o73r86g88e 94H80o21l85y 3973384784

A tady je link na to co se deje s probe Cassini:

https://saturn.jpl.nasa.gov/the-journey/grand-finale-feature/

0/0
15.9.2017 12:24

D51a76n20a 59T29e29n18z82l63e26r 5860122235493

R^ Bylo to úžasné. R^ Je to skvělé, že nás nechají přihlížet.

0/0
15.9.2017 18:40

P79e81t81r 61P75a95l15e41č97e73k 3830205334782

Tak zrovna Atlas Agena Dxx pak ale úspěšně nosily do vesmíru spoustu věcí. Vědecké sondy i špionážní satelity. R^

+1/0
15.9.2017 10:52
Foto

W27a60l12d14a 77W56i46n32t34e16r 6197609171879

R^+1

Tuším, že zrovna nosič Cassini byl Ruský-repasovaný...

0/0
15.9.2017 21:44

P54e83t21r 70P73a49l24e98č39e34k 3310425734202

Titan 4B Centaur.

0/0
16.9.2017 13:10
Foto

W77a46l74d18a 95W38i65n13t24e82r 6347659121579

R^Aha, tak jsem tušil špatně. Ruské se používají v Atlasech. Zajímavá je genese ruských motorů, dávno po známém soupeření dvou ruských konstruktérů, že to nebylo ani tak o vynalézavosti, jako o tom, co nejde přelézt, musí se obejít a tak vznikl legendární spolehlivý motor řady RD, který obešel problém nestability s jednou velkou spalovací komorou jejím rozdělením na 4 menší blízko u sebe na společné hřídeli s jednou turbínou a turbočerpadlem (případný výpadek se týkal všech motorů). Pokud se tento motor rozdělí napůl, vznikne dvoukomorový, který je aplikován ve zmíněných Atlasech a dalším rozdělením vznikla modifikace do soukromých amerických Anteresů - před cca 3 lety vybuchla k misi na ISS. Zřejmě se nakumulovaly podobné problémy, které rusáci řešili řadou RD. Co do výkonu vede třída F1 (Saturn), jednokomorový s velkou spalovací komorou, bez uzavřeného okruhu (palivo k pohonu turbíny se nepodílí na tahu) v počtu 5. motorů.

+1/0
16.9.2017 20:56

I56v75a51n 25M87a26r85e24k 6624228462

Krásný a smutný článek , dík za něj. Budiž ji zem na Saturnu lehká . R^;-(

+4/0
14.9.2017 13:06

R82u63d28o30l76f 82M44e82n36t53z87l 4402114647776

budiž jí vodík lehký...

+1/0
14.9.2017 13:24

D32a51n68a 38T46e18n46z65l51e63r 5810162535573

R^

0/0
15.9.2017 7:49

P33a63v83e61l 71V22é74b47r 5819462102881

Jaký smutný článek? Takový velký konec, po tolika objevech, kdo z vás by to nebral? Já rozhodně ano.

+1/0
14.9.2017 15:24

D82a75n14a 68T44e49n59z19l93e44r 5540332755383

A velkolepý pohřeb. :-)

0/0
15.9.2017 7:49

D46a96n75a 66T94e75n90z34l12e89r 5140782395513

R^ Nechá po sobě spoustu obrázků a naději, že na Titanu nebo Enceladu existuje život. R^ Přeju vám krásný den, Ivane.

+1/0
15.9.2017 7:49
Foto

W13a83l69d31a 37W57i35n70t61e82r 6287429551449

R^

0/0
15.9.2017 21:45
Foto

W63a88l18d59a 85W43i75n76t71e24r 6517339971579

R^ Díky za připomenutí :-)

0/0
14.9.2017 10:30

D72a23n63a 65T20e18n16z19l74e33r 5950272125753

Ráda. :-) Je v tom hodně nostalgie, něco končí a zatím nic nového nezačíná. U Voagerů jsme něco takového řešit nemuseli. Jiné sondy mají kratší životnost - ale na tuhle si člověk tak zvykl... bude se mi po ní vyloženě stýskat. :-)

Krásný den, Waldo, mějte se moc hezky. R^

+1/0
15.9.2017 7:47
Foto

W44a91l48d61a 30W56i70n23t80e54r 6917959741359

R^

Byla to součást plánu, takže pořád lepší, než kdyby tam obíhala jako odpad či nedej bůh, aby neskončila na jednom z měsíců, kteří jsou předmětem zájmu v jiné záležitosti. ;-)

0/0
15.9.2017 21:51

D22a54n78a 14T59e76n96z48l29e62r 5310472375543

To rozhodně ano. R^

Kdesi jsem slyšela, že se kdysi rozhodovalo, jestli ji od Saturnu nepošlou k jiné planetě, ale nakonec se rozhodli, že u Saturnu zůstane - naštěstí. Tolik objevů, co tam udělala v prodloužené misi... Posadit ji na nějaký malý měsíc nešlo, z větších připadaly v úvahu jen ty, které nechceme kontaminovat a Saturn sám.

U téhle sondy se ukázalo, že mít nějaké kompaktnější palivo by vůbec nebylo na škodu. R^

0/0
17.9.2017 6:41
Foto

W23a84l63d68a 40W10i42n78t75e88r 6137509861589

R^Každý gram rozhoduje (i v letectví) a líbila se mi pěkná vychytávka s distribucí paliva - pomocné motorky nejen že zahřály palivo, ale daly impuls k vytvoření "umělé gravitace" zrychlením, díky čemuž mohlo palivo samovolně proudit do spalovací komory. Při brzdění se použil inertní plyn. Asi kvůli tomu, že přesluhovala a nebylo možné ji urychlit k dalšímu gravitačnímu praku z nedostatku paliva, bylo rozhodnuto. Palivo je skutečně problém a kdyby se podařilo regulovat tuhé, mnohé by se usnadnilo. ;-)

0/0
17.9.2017 21:23

D42a19n72a 24T42e79n95z29l53e90r 5660342775953

R^

0/0
18.9.2017 7:05
Foto

J72a84n 40P82r28a26ž98á95k 4898337649730

R^To je obdivuhodné. Díky za článek, Danko, hezký den:-)

+1/0
14.9.2017 9:28

D92a43n78a 89T11e18n89z47l15e19r 5880172145573

R^ Cassini, to je sonda superlativů. Na to, co všechno s ní zvládli, se o ní mluví strašně málo. Je to kus techniky, který stál skoro 4 miliardy dolarů, ale který přežil 7 letý let k Saturnu a 13 let tam bezchybně pracoval. Úžasné... R^

Máme srovnání s jinými sondami, například Juno, která klopýtá kolem Jupitera a proslýchá se, že kromě počátečních problémů s cílovým bržděním, také přišla už o část přístrojů. :-/ A to je ve srovnání s Cassini "nová".

Krásný den, Honzo a díky za milá slova, přeju příjemný den celé rodině včetně zvířátek. :-)R^

+5/0
14.9.2017 9:35

P57e93t40r 71P11a15l32e45č15e89k 3580295324692

Ano...a měkké přistání na Titanu (Huygens) a fotografie z jeho povrchu....i na tom má lví podíl sonda Cassini a o tom se mluví tak málo až hanba. :-/

+1/0
15.9.2017 10:55

D58a45n28a 49T58e67n85z62l50e63r 5890582445403

R^ Přesně! Krásný den přeju, Petře. :-)R^

0/0
15.9.2017 18:42

J89a63r95o33s77l70a68v 15N64ě28m32e59c 5517570377871

a co když se nerozpadne?

0/0
14.9.2017 9:18

D40a80n85a 29T87e69n89z49l57e46r 5700932535763

:-) Všichni doufají, že se rozpadne co nejpozději. Ale moc šancí není. Není stavěná na lety v atmosféře... Nemá tepelný štít.

Děkuju za návštěvu, krásný den, Jaroslave. R^

+1/0
14.9.2017 9:32

P81e51t70r 90P54a51l92e34č51e61k 3110535804102

Navíc...naprosto si neumím představit z čeho by musel takový štít být aby sonda spadla na "povrch" Saturna celá. Tam kde začíná jeho tvrdé jádro jsou už dost exotické podmínky.

0/0
15.9.2017 10:56

R26u97d25o38l35f 61M32e18n72t24z51l 4302724567746

Třeba by mohla plavat v kapalném heliu :-)

0/0
15.9.2017 10:59

P40e10t73r 61P87a45l79e88č60e12k 3850945164382

Jak ji do něj dostaneš? Muselo by tam být připraveno už od začátku a sondu do něj strčit. Dobrá to jsme vyřešili. ;-D Je známa technologie která by byl schopná odtamtud vyslat signál který bychom na Zemi mohli zachytit? Podotýkám že by asi neměla být větší než krabice od monitoru.;-D

0/0
15.9.2017 11:06

R34u28d44o88l89f 32M58e30n41t68z91l 4542724787556

Myslel jsem heliový oceán na Saturnu. Pokud by se nerozpadla v atmosféře, tak by v něm pak mohla plavat. A ten signál? Kdyby to mohlo být trochu větší, než krabice od monitoru, tak bych tam odpálil atomovku. To by mohl být signál dostatečně průrazný, abychom ho zachytili. Je tam také dost vodíku pod velkým tlakem, třeba by atomová reakce přešla v termonukleární. Asi ne na dlouho, ale měřitelný efekt by tu být mohl.

0/0
15.9.2017 11:43

P48e34t77r 46P58a20l60e37č91e91k 3630465194642

Pokud by zařízení oddělující od sebe podkritická množství štěpného materiálu nebylo zničeno dřív než by to celé "dopadlo" na povrch, či do oceánu, tak by to šlo. (Stlačování plutonia klasickou trhavinou do nadkritického stavu bych asi nepoužil, to by vydrželo obávám se ještě méně).

0/0
15.9.2017 12:01

R36u49d65o25l78f 48M95e17n41t82z34l 4252194677156

A co nechat tam padat dvě plutoniové polokoule přitlačované k sobě pružinou a oddělené stínicí přepážkou z nízkotavitelného materiálu. Až by se stínění roztavilo, pružina by koule přitiskla k sobě...

0/0
15.9.2017 12:16

P68e42t72r 10P42a21l76e17č57e56k 3280725894512

To je skoro ta první možnost. Dobře, já koupím plutonium ty se podívej v kůlně po pružině.

0/0
15.9.2017 12:23

R95u35d84o49l65f 15M29e35n38t92z40l 4592404927946

vem ho rovnou víc, kdyby něco nyvyšlo

0/0
15.9.2017 12:24



Žebříčky



Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.