- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ve starém činžáku (na podnájmu )se jim zalíbilo... neb temná chodba několika patry... Domů z práce jsem chodila s kýblem na hlavě , protože neni pravda, že se vyhnou... jo, vyhnou, ale dva milimetry nad hlavou... myslela jsem že se zbláznim, utopení v záchodech, co byly na chodbě... Když jsem volala na ochranáře, co s tim, chtěli mi nandat pokutu, že jsem je do toho záchoda vrždou připravila...jeden den jejich denního reje jsem dokonce nebyla schopná do práce jít... přiznávám - na nervy uplně z toho třetího patra sejít.
Kdo to nezažil, nevěří. Bylo to jako na plesu upírů...)))
Díky
Netopýry mám moc ráda. Na chalupě jsme je vždycky večer pozorovali při lovu "večeře":-)) Bohužel se něco změnilo, a už jsou vidět jen jednotlivě. Škoda.
Tak to u nás setrvávají a nepřekážíme si. Ve stodole nám nevadí...)))
Lido, zdravim. stejnej zazitek ja jako malej kluk. podkrovni mistnost v chalupe, tma, pac praskla zarovka a kolem hlavy neco susti...ouplny peklo. do dneska si pamatuju!
Přesně tak, když krouží v místnosti, tak šustí. A taky slintají a trousí.
Ve stodole to nevadí, ale v bytě?
Dík za juknutí
Vzteklinu fakt mají, a jinou než lišky. A smrděj!
No, byl to docela puch v tom bytě.
Díky...)))
Ludi, to je materiál přímo na hororovou komedii o matce netopýrů - ve dne makléřka v noci netopejr
Život jako takový je vlastně komedie.
Díky
Mám jich plnou půdu. Chcete si nějakého osvojit?
Díky, máme jich tu dost .
A za přečtení
Jsou to taková roztomilá zvířátka Hezký článek, Ludmilo
Ti naši mají krásné černé kožíšky.
Mějte se fajn a díky