Pane Siemko, jistě znáte druhou kapitolu Jakubova listu, kde se v závěru citované pasáže o víře a skutcích píše (2,19):"Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho." Z toho nepopiratelně plyne, že ne každá víra vede k ospravedlnění. Víra je bohatý mnohovrstevnatý pojem, který nemůžete redukovat na logickou nulu nebo jedničku. Odkazy v článku i zde v diskuzi na tuto komplexnost víry a její sepětí s dalšími pojmy jasně ukazují.

Římanům 4, 1 Co tedy řekneme o Abrahamovi, našem tělesném praotci? Čeho dosáhl? 2 Kdyby Abraham dosáhl spravedlnosti svými skutky, měl by se čím chlubit – ale ne před Bohem! 3 Co říká Písmo? ‚Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.‘ 4 Kdo se vykazuje skutky, nedostává mzdu z milosti, nýbrž z povinnosti. 5 Kdo se nevykazuje skutky, ale věří v toho, který dává spravedlnost bezbožnému, tomu se jeho víra počítá za spravedlnost.

Uvěřil Abraham Bohu! Čemu věří démoni o kterých psal Jakub? 2, 19 Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho.

Demoni věři tomu, že je jeden Bůh, ale věří Bohu? Chápete ten rozdíl? Kdyby demoni věřili Bohu jako Abraham, Jakub by to nepsal.

stejně jako naši zákonodárci si dokáží právo a zákon vyložit podle svého, tak je to s Biblí.- vždy záleží na výkladu

Ano, a jediným povolaným vykladačem je Duch svatý.

Katolíci dokonce připouštějí, že mohou být spaseni i ti, kteří Ježíše neznají, žijí však v souladu se svým svědomím, tedy s přikázáními, které Bůh vložil do našeho srdce.

Toto vaše přesvědčení je v přímém rozporu s Písmem. Ježíš řekl:

Já jsem ta cesta, pravda a život. Nikdo nemůže přijít k otci jen skrze mne.

Jak jsem psal níže, některé pravdy jsou pouze teorie, kterou nemůže žádný člověk naplnit.

Ga 5,6 "... víra skrze lásku konající ... " můj oblíbený verš, který oboje shrnuje. Žádný rozumný evangelík nepopře, že vyznávat ústy Pána a žít ve svévoli je pokrytectví. Spasitelná je ale víra, tj. kapitulace před Kristem, která člověka proměňuje. " Nezabývej se myšlenkou, kdo vystoupí do nebe, aby Krista přivedl dolů" ( Ř 10,6 ) - tj. přivolat svým úsilím Krista, ale "vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že Bůh ho vzkřísil z mrtvých, budeš spasen."

Víte, dostal se mi kdysi do rukou katechismus kardinála Tomáška. Po základních tomistických tézích následuje dlouhá pasáž o tom, co všechno je hřích, poté dost stručně o Kristu a pak až do konce speciální katolické nauky jako úcta k Marii a svatým, očistec atd. Dítě, které jej vezme vážně, je zahlceno množstvím zákazů a povinností a často hledá cestu, jak zpod tohoto břemene co nejrychleji utéct.

A doufám, že se zde ( k radosti některých nepřejícníků ) nebudeme moc hádat. "My víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme své bratry" ( 1 J 3,14 ).

Vyvracet bludy, není hádání. Jiank

Pro pana Siemka:

15A řekl jim: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.

16Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen.

17Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky;

18budou brát hady do ruky, a vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane; na choré budou vzkládat ruce a uzdraví je.“

Kdybychom tedy brali všechno doslovně, musely bychom přiznat, že podle uvedených veršů vlastně "nevěří" téměř nikdo, protože kolik lidí má tu moc uzdravovat rukama, či vypít jed bez úhony?

Skutky apoštolů 28, 3 Když Pavel nasbíral náruč chrastí a přiložil na oheň, zakousla se mu do ruky zmije, která prchala před žárem. 4 Jakmile domorodci uviděli, že mu visí na ruce had, říkali si mezi sebou: „Ten člověk je určitě vrah. I když se zachránil z moře, bohyně odplaty nedovolila, aby zůstal na živu.“ 5 Ale Pavel setřásl hada do ohně a nic zlého se mu nestalo.

Tady máte příklad, kdy se to naplnilo.

Jinak nemám pochybnosti o tom, že se to během 2 tisíc let opakovalo. Jen o tom nějak chybí záznamy. Proč asi? Komu takové záznamy vadí?

Např to, co uvadíte:

Před Bohem nejsou spravedliví ti, kdo zákon slyší; ospravedlněni budou, kdo zákon svými činy plní. (Římanům 2, 13)

Toto je pravda, ale nikdo z lidí ji nedokáže naplnit. Proto každý člověk, který se kdy narodil, žije a ještě narodí, nikdy tuto pravdu nesplní a potřebuje spasitele Ježíše.

Důležité je, aby se snažili jej naplňovat i když jej nenaplní. I toto bude pro ně přínosem.

Píšete: "Podle katolíků platí obě skupiny zároveň." Ale také platí toto: Řím. 3,10 jak je psáno: ‚Nikdo není spravedlivý, není ani jeden, 11 nikdo není rozumný, není, kdo by hledal Boha; 12 všichni se odchýlili, všichni propadli zvrácenosti, není, kdo by činil dobro, není ani jeden.

Také platí toto: Řím. 3,19 Víme, že co zákon říká, říká těm, kdo jsou pod zákonem, aby byla umlčena každá ústa a aby celý svět byl před Bohem usvědčen z viny.

20 Vždyť ze skutků zákona ‚nebude před ním nikdo ospravedlněn‘, neboť ze zákona pochází poznání hříchu. 21 Nyní však je zjevena Boží spravedlnost bez zákona, dosvědčovaná zákonem i proroky, 22 Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky, kdo věří. Není totiž rozdílu: 23 všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy; 24 jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši.

Pokud platí všechno, tak se některé pravdy ukazují pouze jako teoretické. Neboli některé nejsou v lidských silách a tak je nelze splnit.

Více tady: Řím. 3, 24 jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši. 25 Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní smrtí se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří. Tak prokázal, že byl spravedlivý, když již dříve trpělivě promíjel hříchy. 26 Svou spravedlnost prokázal i v nynějším čase, aby bylo zjevné, že je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo žije z víry v Ježíše. 27 Kde zůstala chlouba? Byla vyloučena! Jakým zákonem? Zákonem skutků? Nikoli, nýbrž zákonem víry. 28 Jsme totiž přesvědčeni, že se člověk stává spravedlivým vírou bez skutků zákona. 29 Je snad Bůh toliko Bohem židů? Což není též Bohem pohanů? Zajisté i pohanů! 30 Vždyť je to jeden a týž Bůh, který obřezané ospravedlní z víry a neobřezané skrze víru. 31 To tedy vírou rušíme zákon? Naprosto ne! Naopak, zákon potvrzujeme.