Diskuse
Jak na multivesmíry
Děkujeme za pochopení.
J33i38r17k46a 65B60r77u75n56n86e14r
Ta historie s kočkou mně byla "nesympatická" už když jsem o ní poprvé slyšel, ale mocně na mne zapůsobilo Feinmanovo vysvětlení "přes všechny historie", což mi nasadilo do hlavy brouka, že částice "propátrá celý vesmír, ale zachová se pravděpodobnostně (ne zcela přesně). V tom podporuje i chování provázaných částic. Vy ale píšete, že se to děje jen lokálně. Nešlo by k tomu pár slov. Díky.
W24a52l80d54a 79W11i34n89t81e19r
"přes všechny možné historie", tj takové, které mohly nastat. Z "historie" nám občas vypadává ona komponenta čas, která v opakovaném experimentu nově "přednastaví" interakční závislosti, ale promítá se i do komutujících složek hybnosti a polohy (Fourierovy transformace), čímž se vymezí působnost jakousi šíří pásma bez nutnosti předčasného štěpení realit. Kolaps je sice nelokální záležitostí, ale projev se odvíjí od možnosti ověření v omezeném prostoru omezených rychlostí. Zbývá jen poslední typ paralelního vesmíru mimo ten náš, ale jeho příbuznost s našim s možnými nenaplněnými historiemi už v podstatě zabili antropisté záměnou příčiny a následku, aby to účelově dostálo konstantám.
M48i52c93h35a19l 28S50e25d17m91í97k
Dobře napsané. Chci se zeptat na jednu věc u paradoxu Schrodingerovy kočky - kde je vlastně hranice kolapsu vlnové funkce. Uvádí se rozšíření paradoxu směrem ven, třeba pokud Schrodinger otevře krabici sám v uzavřené místnosti, z hlediska lidí mimo místnost existují paralelně dva stavy - otevřená krabice se živou a mrtvou kočkou. Až po vstupu do místnosti zvenčí vlnová funkce kolabuje a zůstává jediný stav.
Lze ale postupovat analogicky dovnitř. Z tohoto hlediska nejspíš dochází ke kolapsu vlnové funkce uvnitř detektoru radioaktivního rozpadu, a vše dále v řetězci jen detekuje již existující jednoznačný stav, který jen nebylo vidět.
Co si o této úvaze myslíte?
W59a13l82d17a 30W75i41n54t37e95r
Zhruba popisujete obě interpretace. V tom prvním je zohledněna interakce s pozorovatelem, respektive s okolím, kde spolu s ním představuje komplexní vlnovou funkci (po dveře laboratoře, ústavu atd.) a entanglement. K redukci dojde změnou oné komplexní vlnové funkce interakcí (i Vy jste v tomto případě popsán vlnovou funkcí před dveřmi), tedy dojde ke ztrátě koherence. To svádí k vytváření vnořených realit přítomností atd. V druhém případě jde skutečně o jakési ověřování, na které si v rámci pravděpodobnosti můžete vsadit - už je determinováno např. různými poli atd., ostatně v prvém případě taktéž. Vaše úvaha je v podstatě správná.
P54a18v40e70l 67M24a83c50h29a27č96e23k
Dobře, budiž, něco jste popsal.
Ale ty vesmíry také nemusí vznikat, mohou již dávno existovat a jen se na zlomek času "prolnout".
J66a52n 65F37i45k87á23č45e16k
Tak ale Everettova koncepce nezní. Navíc malá kvantová interakce s vedlejším vesmírem, proti které nemám celek nic, asi nezkopíruje osbah celého našeho vesmíru. A pro představu, že existují od počátku miliardy identických kopií našeho vesmíru nic nemluví. Zvláště, když si vzpomeneme na antropický princip, který mluví něco o šíleně přesném nastavení konstant, jejichž maličká změna by způosbila, že by vesmír byl hodně odlišný. Jak je to vzdálené představě identických vesmírů a navíc s úplně přesně stejných.
V44e92r76o71n71i80k57a 58E36x81n93e55r96o84v93á
Podle toho co říkáte by kvantová teorie mohla popsat jen "systém" s jedinou částicí, protože interakce s druhou částicí by již znamenala kolaps vlnové funkce. Mohla by popsat jen proton, ale atom vodíku už ne, protože elektron by podle vás zavinil kolaps. Jak si vysvětlujete, že může existovat vlnová funkce atomu, atomové orbitaly?
J47a59n 36F40i66k72á80č81e45k
Samozřejmě, že jsem to pro účely blogu velmi zjednodušil, takže díky za správnou připomínku. Ne každá interakce vede k dekoherenci, tedy "kolapsu vlnové funkce". Atom je stabilizovaný kvantový systém a k žádné dekohorenci tam nedochází, neexistuje-li vliv vnější.
Ale stačí uvážit jen neustále dopadající kosmické záření, které tu stabilitu narušuje, ale i pouhé běžné světlo, které má stejný efekt. Už tyto vlivy by nutně vedly ke vzniku miliard paralelních vesmírů za okamžik na jednom místě. To úplně postačuje k likvidaci evrettovské představy.
V podstatě si dekoherenci představuju jako odtržení částice od pilotní vlny. Nicméně se částice po chvíli k pilotní vlně zase připojí.
V každém případě jsem už několikrát v hlavě obracel, jaké působení dekoherenci způosbuje a musím si to dostudovat. Nicméně jemný stabilní pohyb elektronu na orbitě to není, ale náhlé vnější působení určité energie ano.