Děkuju Jani. Jsem si jistá, že právě Ty i Honza víte, co jsem tím chtěla říct

Až autorka bude někdy mít nějaké svoje včely, možná bude (náležitě a přirozeně) čumět přesně v tom momentě když jí ty včely uletí...

, ironizovat, když nepochopím? Hmmmm, taky způsob sebevyjádření.

Beatko, v podstatě jsem celý život strávil tak, že jsem byl obklopen lidmi. Fabrika, rozdělování práce, nakonec vlastní opora v ŽL, (psal jsem). Nesmírně cenný poznatek - poznání osudu zúčastněných. Rovnice jednoduchá - chceme žít, mít se dobře - no tak makejme, získáme mzdu a tím si zajistíme "To lépe". Prvopohledově zcela triviálně jednoduché - na opačné straně výstupu neuvěřitelné komplikace životů, od rozvodovosti - po osobní , bezdůvodné bankroty s exekutory ... Poté i já čuměl. Objev, že příčina stavu není v režimu, ale v nich samotných. Objev, že oni v zásadě nejsou ochotni to připoustit. Objev, že jejich neuspokojivý stav života - Je vlastně jejich programem ! Důkaz, že žijí v době blbé, nebylo jim přáno, smůla ... Ten stav ani změnit nemohou - ztratili by totiž důkaz správnosti svého tvrzení. Společným znakem popisovaných jsou i emoce. Ty jdou před potřebným raciem. Pak úniky různými směry, k levičáctví - bohu - autoritám - meditacím - anarchismu . Srdce, nikdy nebylo dobrým rádcem ... Obávám se, že ve Vašem případě jde o orgán až nebývale přerostlý ! ...

Jenom jste nepochopil o čem byla úvaha. To se někdy stává.

Beo, krasne jsi definovala hlubokou a pravou meditaci, kdy lidske ego ustoupi do pozadi a mysl splyne se vsemi a se vsim. Taky jsem na samem zacatku teto dlouhatanske cesty.

Ty jsi to Honzo napsal stručně a jasně. Mám pocit, že to moje vyjádření bylo dost kostrbatý, ale pokud se z toho dalo vytušit, oč mi šlo, tak jsem ráda. Děkuju Ti.