Nejposedlejší lidé, které jsem kdy zažil osobně, byli "probuzení křesťané". A rozhodně to nemyslím lichotivě.

No, někdy tomu tak je. Mezi náboženskou horlivostí a duchovní tedy i lidskou vyspělostí je dost podstatný či spíše propastný rozdíl. Mám s tím bohatou osobní zkušenost.

Dobrá úvaha, nabízím - Chvála posedlosti ! Kdybychom neposedlými byli, tak bychom přestali být lidmi. Nebylo by co napravovat, čemu věřit - nevěřit. Jinak posedlosti se dá zbavit zcela hravě ! Být posedlým tím, že budu absolutně neposledlým ! Pak vzniká i nový pojem - Tkz. nezávislí , dá se za to i kandidovat ! .. Blízko k tématu má i posedlost další - Mnozí nevěřící věří tomu, že nevěří, jsou posedlí ! ... Chvála posedlosti ! ...