Děkujeme za pochopení.
Z61d22e31ň55k60a 49O38r81t25o67v58á
Výborně zpracované bolavé téma. Vzpomínám si na své známé, kteří žijí v Rakousku. Ti mají před odchodem do penze jasno. Otec je lékař a provozoval soukromou lékařskou praxi. Tu před 30 lety odkoupil od svého kolegy. Teď nadešel čas odejít na odpočinek. Oba synové vystudovali vysokou školu, ale jen ten starší medicínu. O dobře zavedenou ordinaci má syn - lékař - zájem, takže je komu "řemeslo" předat. A jaké je dilema? Žádné. Mladší syn nijak ukrácen nebude, protože starší syn si od otce musí zavedenou praxi normálně odkoupit jako každý jiný zájemce z řad kolegů lékařů. Rodiče s penězi za ordinaci počítají na důstojný život ve stáří, aby nikomu nebyli na obtíž. Až nadejde jejich čas, tak to, co po nich zbyde, oba synové zdědí stejným dílem. Ale do té doby je správné, že budou pro sebe užívat to, na co celý život pracovali. A jak to dopadlo? Starší syn si ordinaci samozřejmě rád od tatínka koupí. I když si bude muset vzít půjčku, i tak bude mít výhodu. Otec mu praxi předá i s pacienty. Pokud by si budoval vlastní ordinaci od začátku, největší práci by mu dalo právě sehnání klientů. Bratři si tedy nemají co závidět a rodina je naprosto v pohodě.
S53y89l91v53a 19H45e73i74d25l65e76r28o87v27á
Kéž by takto popsaný model a tento přístup k dětem fungoval i u nás. Děkuji.
A61l68o84i88s 21J12i31n72d55r29a
Tak oni zanechali nejem majetek, ale taky tvrdou praci a do toho se samozrejme vsem nechce......
S74y27l29v84a 38H38e59i28d94l68e43r59o41v90á
Právě. A čekají, že to někdo ocení, že se z toho někdo zaraduje, poděkuje a začne tam, kde oni skončili. Touží po něčem, co zní: Táta a syn. Nečekali mnoho, nečekali málo. Ze všeho nejhorší jsou však očekávání nesplněná.
B16o15ž34e73n35a 84S92l42a37v98í79č52k92o14v65á
Rodiče jsou hlavně rukojmími předsudků a sami se nedokáží rozhodnout. Chce jeden syn pokračovat, tady to všechno máš a starej se. Pokud nikdo nechce pokračovat - prodat a užívat si, po celoživotní dřině si to každý zaslouží.
Celý život dřít, abychom nechali dětem majetek? Proč? Vychovali jsme je, podporovali je, aby dosáhli vzdělání, které sami chtěli a tím jsme splnili povinnost. Náš majetek je za našeho života náš a co s ním uděláme je pouze naše věc. Pokud děti stále čekají s nataženou rukou, tak jsme někde udělali velkou chybu.
Z36o79r43a 72N88a43v27r54á89t86i36l27o98v91á
Bohužel to tak bývá. Majetek by se měl spravovat s úctou k předchozím generacím... Nemyslím, že jeden by měl dědit a vyplácet sourozencům. Ten, co dědí, dědí práci a zodpovědnost. Sehnat kupce lze, ale nevěřím, že dnes by to někdo komplet koupil za účelem dalšího souvislého hospodaření. Moji rodiče měli dům a zahradu v dost velkém městě. Dům sami postavili, strávili tam spoustu času a hodně dlouho spláceli dluhy. Vlastně do svatby jednoho ze synů - mých bratrů. My ostatní děti jsme trpěli tím, že bylo málo peněz na život a všechno šlo na dluhy. Potom nám rodiče vysvětlili, že majetek pořídili svou prací a za svý, takže jestli se ho rozhodnou propít, darovat chudým nebo komukoliv, je jejich rozhodnutí. Ať se s tím smíříme. Nám dali vychování, péči, vzdělání a lásku. Dům i zahradu darovali prostřednímu z bratrů - byl nejšikovnější, rodiče chtěli, aby o majetek pečoval právě on. Dnes vím, že to od rodičů bylo nejlepší rozhodnutí jaké mohli udělat. Žádný z nás ostatních na tom není špatně, všichni jsme si pořídili své bydlení a žijeme dobře. Bratrovi nezávidíme tu práci na opravách a přestavbách domu a je nám jasné, že kdyby nás ostatní měl vyplácet, tak by asi dům musel prodat. Mami, tati - díky.
V27á19c53l96a15v 95C95h97u29c43h69m41a
Já si myslím, že každý sklízí, co zasel.
J89a30n 14H84l45e54d62í68k
velmi staré téma, velmi obvyklé , majetek vždycky rozdělí pozůstalé, moc málokdo dokáže být rozumný, vstřícný, kolik miliard rodin stihla vášeň neústupnosti, hladu po penězích. A to i v krásných zašlých časech, kdy Desatero Božích přikázání bylo plně funkční a 99% lidí v Boha věřilo a jeho prosilo o odpuštění. Ale majetku přesto sloužilo do posledního dechu.
P87e98t86r 52B57u87r60i43a86n
Někde jsem slyšel, že platí nepsané, ale osvědčené pravidlo, že dvě generace budují a třetí to rozfofruje. Takhle to prý bylo vždy, i za feudalismu (samozřejmě výjimky existují, ale ty jenom potvrzují pravidlo.
A taky se mi líbí pořekadlo, že jedna máma uživí deset dětí, ale deset dětí neuživí jednu mámu. Je to smutné, ale často je to pravda. Proto souhlasím s názorem, že děti by měly dostat výchovu, vzdělání a hned potom by měly být vykopnuty do svého vlastního života.
P97a67v92e49l 78O80p70l
Moc hezky napsáno. A co na to já ? To není podstatné. Každý by se měl nsd svým životem zamýšlet sám. Takovéto zastavení a úvaha. co dál, je dobré dělat častěji ... Autotce i všem čitatelům přeji, aby se jim životní trápení vyhýbala ...
M98i94r97k68a 39Š80v24a39r28c12o37v34á
Jsem z malé vesnice, takové případy, které tu popisujete, jsou tam "u nás" poměrně časté. Rodiče zůstávají na gruntu, dřou, aby měli co předat dětem. Ty jsou mimo vesnici, na grunt jezdí jen o víkendech, odpočívat...ale i s vidinou, že to všechno bude jednou jejich..ale co všechno? Vlastně peníze, protože kdo by se tam dřel? Prodá se a bude hotovo...Rodiče to zžírá, ale protože už je ta dřina součástí jejich životů, neprodají, nerozdají peníze, raději zůstanou, dokud neodejdou z tohoto světa. Přitom by mohli za pěkné peníze dožít slušně v pěkném penzionu..a o grunt by se postaral nový majitel, který by k tomu měl vztah, narozdíl od dětí. To mi přijde jako nejrozumnější řešení. Jenže ta paličatost těch rodičů...naši to budovali, my to budeme budovat dál a děti třeba jednou dostanou rozum a z lásky k nám budou pečovat taky...ach jo! Je to smutné..není lepší nic nemít??
Fajn téma, Sylvo, často se s tím setkávám
S85y11l89v71a 46H33e69i28d32l11e49r27o45v61á
Klárko, oni se toho, co vybudovali, fakt vzdát nechtějí. A odhadlas to přesně, žádné řešení nebude dobré pro všechny,
K75l75á90r21a 48T42ů85m49o56v93á
Však my toho taky máme. Pomluvy, kdo prodal rodný dům, domek ve vlastnictví sourozenců, kteří tam ovšem nebydlí a nemají žádné extra pudy ho udržovat...