Diskuse

Když ženská ví "to svoje" aneb na úchyly pokud možno neblikat

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
VF

NAŠTĚSTÍ jsem nic takového nezažila.

Neznevažuji to, co Vás potkalo, ale naopak jsem šokovala někoho já sama. Byla tma, vítr, déšť se sněhem, zkrátka hororový čas. U hřbitovní zdi se v křoví něco pohnulo a vydalo divný zvuk. Doslova a do písmene se mně naježily vlasy. Tarzan, Olda Šetrný i Vinetů mně dodali odvahu a šla jsem dál. Uviděla jsem, jak se to neznáme u zdi zvětšuje a přibližuje. Zaklapla jsem původně otevřený deštník a mlátila jsem tu nestvůru vší silou.

"Co blbnete, ženská", vykřikl asi tak dvoumetrový pán. Následně jsme si vše vysvětlili. Na vlakové zastávce, kam jsme oba šli, bylo WC zamčené a jediné vhodné křoví bylo to u hřbitova. Odpustil mně, i když byl dost dobitý.

1 0
možnosti
LI

;-D;-D;-D tedy, jste pravá amazonka. Nedalo mi to, musela jsem se smát...)))

1 0
možnosti
Foto

R^Teda Ludmilo, jedním dechem jsem to četla!8-oOpět můžu potvrdit, že máme podobně shodné zážitky, jen jsem o nich zatím neměla odvahu psát;-)

1 0
možnosti
LI

Ano, vím...8-o a nikomu to nepovím, jen na tomhle bloguR^

1 0
možnosti
Foto

Uf! Osobní zkušenost naštěstí nemám, ale radši to klepu, kolikrát jsem šla sama potmě ne úplně bezpečnými místy...8-o Ale co historek jsem slyšela, včetně té, jak kamarádka hodila syna na záda a vyběhla kopec od potoka k městu (600 metrů slušného stoupáku) poté, co si chlap rozhalil kabát. Potloukal se kolem dlouho, ségru s kamarádkami o hezkých pár let později překvapil při pikniku. A nebo to byl jiný?

1 0
možnosti
LI

Ano, uff... Nikdy jsem nebyla běžec dlouhých ani krátkých tratí. Strach má patrně nejen velké oči, ale i rychlé nohy. V mém případě...)))

1 0
možnosti
Foto

je to smutné, ale máte dar to poutavě vylíčit...

1 0
možnosti
LI

V podstatě jsem dlouho váhala.

Díky za přečtení.

1 0
možnosti
JS

R^VLudi, klobouk dolů, že jste se s tím popasovala. Já naštěstí vždycky působila drsně jako chlapeček. Snad proto jsem měla klid...

3 0
možnosti
LI

To o těch "signálech" mi říkala jedna známá. Asi jsem měla štěstí, na rozdíl od jiných...

2 0
možnosti
Foto

R^bohužel se dějí i takové ošklivé věci a hodně žen ani nenajde odvahu promluvit, tresty by měly být mnohem přísnější,zatím to však těm úchylům většinou prochází

3 0
možnosti
LI

Dějí se, ano a ne vždycky to dobře dopadne...)))

1 0
možnosti
Foto

To jsou zážitky, na který člověk hned tak nezapomene, ale jsou poučením na celý život. Ještě že to dopadlo dobře! R^R^

4 0
možnosti
LI

Na ledacos nejde zapomenout. Nikdy.

Díky za přečtení.

1 0
možnosti
Foto

R^Ludmilo, tohle nespraví ani tisíc otčenášů a zdrávasů. Tomu může předejít jen strach potenciálního pachatele z přísného trestu od soudu (a následných "trestů" od spoluvězňů). A oběť? Ta pak může mít celoživotní trauma. Ale abych se vrátil k tomu náboženskému podtónu - chvála bohu, že jste sebrala dost odvahy a ubránila se.

3 0
možnosti
LI

Tyhle a jiné příhody jsem často svým známým vyprávěla. Až mi jedna kamarádka řekla, proč to všechno nenapíšu. Přišlo mi to "kapku niterné" nebyla to zase až taková legrace ,jak se může zdát...)))

3 0
možnosti