Zase se Panu Hermankovi styska po Komunistech.

Ostnate draty,hlidaci veze a strileni po kazdem kdo se odvazil prekrocit hranice na zapad.Spehovani udavani,lidi jenom za jejich nazor.Leseni po cele Praze,putiky nabite delnickou tridou,vsude kour a smrad z kominu a nakladaku.Jo to holt byly casy.

A to jsem napsal? Já se ptal, proč, když v těchto úděsných podmínkách se točily skvělé filmy, proč to dnes nejde? A Vy to víte?

Ale nadávali mu do debilů, dědkovi kukuřičnýmu. Ne že ne. Jen se to v komunistickém lágru nesmělo nahlas.

Ale smělo. Za Brežněva.

S jednim s vama souhlasim, za sociku byla ceska kinematografie zcasti koukatelna. Rikam zcasti. Dnes kdyz se mi zeptaji jake ceske filmy bych jim doporucil, musim delat blbyho a ze nevim, protoze to je hanba. Neco tak podprumerneho se snad netoci ani v Ugande.

I takova mexicka kinematografie ma uroven. Take ne vsechno. A take maji v Hollywoodu hodne mexickych reziseru, jako z Ceska. Reitman nebo Forman. Ale v Cesku si sami snad sve filmy sabotuji.

A jaké byste jim doporučil francouzské filmy? Nebo italské. Nebo anglické. :-)

Ono se hlavně nesmí přehlížet to, že dobré filmy a dobré herce jsme měli ne díky komunistům, ale navzdory komunistům.

Hledam souvislosti, ale po tom co jeden pred okupaci docela dobry herec priznal ze byl pomyleny se z nej stal uz jen herec do poctu.

Ahoj Jirko, na blogy již nechodím, ani nepíši, šetřím si nervy a v kultuře se vůbec nevyznám, ale máš jednoznačnou pravdu, na ty staré filmy se dá dívat, na ty současné nevzpomene za pět let nikdo, žel i na ty přírodopisné. Absolutní uniformita poplatná politické korektnosti, multikulturalismu, oteplovací doktríně a pozitivní diskriminaci homosexuálů. Smutné, na skutečnou uměleckou tvorbu již místo není, vše je jen propaganda k oblbnutí obyvatel, ale hlavně dětí. Tady čeká velký úkol na rodiče malých dětí, aby je vyrvali ze spárů novomarxistů a vysvětlili jim jak funguje SKUTEČNÁ demokracie. zdravím J.

Jaromíre, děkuji.

Šedesátá léta, to byla ta krásná doba kdy spisovatel Karel Pecka, propuštěn po deseti letech z vězení, směl laskavostí bodrého režimu, absolvovat náhradní vojenskou službu u PTP. Pan Anastáz Opasek, opat břevnovských premonstrátů směl po deseti letech opustit vězení a díky nepochopitelné velkorysosti soudruhů směl pracovat jako přidavač na stavbě sídliště Červený vrch. A pánové Richard Adam a Pavel Sedláček, takto hvězdy tehdejší pop-music, byli naopak bdělostí soudruhů odhaleni při nákupu ojetého auta z Berlína a hbitě uvězněni na několik let. Z představ o šťastném životě a tvorbě filmových tvůrců české nové vlny každého vyléčí četba deníků Pavla Juráčka.Nepochybně by to byla úžasná doba, kdyby prezident J.F. Kennedy, absolvent Harvardu, obdivoval přihlouplého mužika Chruščova.Ale Kennedy se ne a ne zamilovat. A napětí mezi velmocemi se opravdu snížilo. Hlavně, když Chruščov sbalil své plány o umístění raket s jadernými hlavicemi na Kubě, což mu vzápětí zlomilo vaz u třídně ostražitých soudruhů z politbyra.

Výběrová paměť skutečně existuje. Ale ne u všech.

Tak já se omlouvám že mi v roce 1960 bylo 12 let.

Pokusím se to nějak napravit.

1. Česko mělo v minulém století spoustu vynikajících herců. České pohádky jsou i v zahraničí pojem. České veselohry jsou spíš chápany pouze Čechy, ale jsou také vynikající. V důsledku posledního článku kolegy Řeháčka, kde je anketa hodnocení českých veseloher (vřele všem doporučuji), jsem si některé - alespoň výběr scén - na youtube pustil, některé jsem neznal. Ne vše, co jsem viděl, bylo dle mého vkusu, ale je jasné, že cílem těchto veseloher bylo lidi pobavit (a mnohým se také líbily). I když možná jen proto, aby se lidi pobavili a byli méně naštvaní na režim. Teď kvalita bavících veseloher možná ochabla. Doufám však, že se kvalita opět vrátí, třeba až bude hůře.

2. Správně poznamenáváte, že kupodivu je teď mezi Ruskem a USA plus Západem zdánlivě větší napětí a méně slušné vyjadřování než v období studené války, kdy svět byl bipolární. Tehdy měly obě strany respekt k síle protivníka, byť se principiálně rády neměly a chtěly by se po světě rozšiřovat na úkor té druhé strany. Obě strany k tomu měly jak ideologické tak mocenské důvody. Mně byla sympatičtější ideologie a životní styl a úroveň Západu a proto jsem emigroval v roce 1977.

Po roce 1989 je situace jiná. Východní blog padl. K velkému sjednocení a spolupráci mezi Západem a Ruskem však nedošlo. USA (plus Západ) je vojensky mnohem silnější než kdokoliv jiný a tak se občas chová verbálně a např. v arabském světě i prakticky jako arogantní jediný mocný. Rusko pod Putinem se chce vrátit na světovou scénu jako velmoc. To vlastně stále je v tom smyslu, že ač není tak silné, tak však není ani tak slabé, aby se nechalo někým ovládat a si nechalo diktovat, co a jak v Rusku a jejím nejbližším okolí smí a nesmí dělat.

Dokud se toto nevyjasní a Rusko se ještě více nevzchopí nebo Putin padne a západní ideologie, firmy a neziskovky je ovládnou, tak budou verbální útoky ze strany Západu trvat.

Putinovi nefandím.

Děkuji velmi trefně vyjádřeno.

I když to bude znít směšné Tak já jsem měl k myšlení Západu blíže. Vždyť jsem žil přes rok v Západním Berlíně.

Vím že za to budu odsouzen ale dodnes si myslím že život za socialismu byl snazší. A hlavně kdybych chtěl emigrovat, což bych zvládl naprosto bravurně, tak bych se taky venku musel starat o děti. A to se mi upřímně řečeno moc nechtělo.

Nedůvěřoval jsem si.

Jenom malá poznámka diskutuje se k obsahu článku a nikoli k tomu zdali je autor krasavec nebo není.

úplná ignorace bude lepší. Krmení trollů je ztráta času. Tak agente a teď to můžeš smazat nebo otočit.