Děkuju. Krásný večer!

je vůbec ještě něco z vesmíru o čem jste nepsala? Obdivuji

Je toho ještě hrozná spousta! Je velká skupina poznatků, které nechápu,protože mi chybí fyzikální základy. A možná jste si všimla, nikdy jsem nepsala o Einsteinovi a teorii relativity.

Krásný den přeju, Alžběto! Mějte se moc prima.

To jsem netušil, jací jsou ti červení trpaslíci pruďasi.

Ale zajímalo by mě, zda by se nějací koumáci řekněme na Alpha Centauri mohli domáknout, že je život na Zemi. Tedy zda by se z vesmírného šumu dal na tu vzdálenost vypreparovat hlas Karla Gotta

Nedávno jsme to v diskuzi rozebírali, odborník potvrdil, že někde za dráhou Jupitera je signál už nesrozumitelný. Speciální signál by mohl dosáhnout až ven z naší soustavy, ale víc asi ne. Kdysi jsme někde četla ještě o limitě, která byla někde ve vzdálenosti 30 světlených let. Za touhle hranicí se ztrácí signál v šumu pozadí.

Takže se před mimozemšťany nemusíme stydět za naše války. Nemají o nich tušení. Mějte krásný den, Honzo, ať se daří a děkuju za návštěvu.

Článek je o astrofyzikálních nutných podmínkách pro život. Divím se, jak se automaticky předpokládá, že nutné astronomické podmínky jsou skoro postačující. Myslím to obecně - našli jsme planetu, takže ladíme antény. Vůbec nevíme, kolik biologických náhod je nutných pro vznik inteligentní civilizace. Jaká náhoda to musela být, aby nějaký život vůbec vznikl při vhodných podmínkách?? A jaké náhody to byly aby vznikla složitá buňka a než vznikl mnohobuněčný organizmus uplynuly 3miliardy let. A pak další miliarda než se mezi miliony živočišných druhů našel jediný dostatečně inteligentní. Takže dalším důvodem, proč nenacházíme stopy může být, že jedna z uvedených náhod je extrémně nepravděpodobná a my měli velké "štěstí"

To bude patrně nějaký omyl - "stopami života" se myslí jakýkoliv, tedy klidně i bakteriální (převážně bakteriální!) a případný inteligentní život by byl až takovou třešničkou na nékolika patrovém dortu s poŕádnou základnou. Každý zdejší ví o anabázi inteligentního života, který je tímto tak málo pravděpodobný, že nejspíš nebude nikdy dohledatelný, ale proč házet flintu do žita, když ještě není všem dnům konec. Nemusíte se obávat, že by autorka nevěděla, a to i v případě genese inteligentních emzáků, kteří zákonité musí něco podstoupit, tedy o dlouhých dobách, o příhodných šťastných okolnostech, o selekci různých strategií přežití, o důležitých sociálních vztazích, o podmínce dostupnosti levného zdroje energie třeba ve formě vlastních kapalných dinosaurů, o důleźité industrializaci, o ekonomice a i o tom, že až teprve po absolvování této anabáze se teprve mohl pŕípadný emzák odtrhnout od své rodné hroudy nebo vysílat na centimetrových vlnách. Svými válkami o suroviny by postrkoval vlastní technologický vývoj dopředu a pokud by pŕedešel vlastní skáze, mohli bychom projev ze zdárného zvládnutí všeho důležitého se štěstím zachytit, což je méně pravděpodobné, než samotný inteligentní život - inteligentní mimoňský spokojený delfín nemá potřebu nic vysílat do vesmíru. Můžete být tedy naprosto klidný, že by se o velkém štěstí nevědělo, i když nebylo vzpomenuto a máte naprostou pravdu, že jsme měli a máme z pekla šťeští, jaké mít i emzácká planeta.

Tak ono už jen najít ty planety je velký úspěch. Pamatuju, jak se říkalo, že to nejde.

Opravdu to s tehdejšími technologiemi nešlo, tak jako se současnými nelze něco dalšího. Pokročilé technologie vyžadují širokou spolupráci. Dřívější astronom si vystačil s vlastními pomůckami vyrobenými na koleně nebo podle vlastního zadání, současný už je jen jakýmsi uživatelem technologie, kterou mu poskytlo odvětví mnoha a mnoha oborů. Modelově to lze pochopit na příkladu kapacity ve svém oboru s titulem MUDr, který zcela jistě nemá ánunk o technickém řešení magnetické rezonance, ovšem s kterou jako uživatel pracuje dnes a denně a to velmi dobře a jako uživatel také vznáší požadavky k vylepšení, což zpětně reflektují výrobci technologií, kteří touto zpětnou vazbou vítají - nevidí to, co chce vidět doktor. Je to trochu zdlouhavé a pokud se naskytne nějaký vhodný vojenský odpad, doba realizace se zkrátí - armáda do svých taktických výhod investuje více prostředků a v podstatě se zasloužila o technologický pokrok. Není to tedy jednoduché a kromě potenciálu vymyslet něco, co bude detekovat planetu s faunou a florou, hlavní slovo budou mít vždy peníze.

však ono se to jednou povede

Bylo by to skvělé. Krásný večer, Jaromíre, mějte se moc hezky.

Jupiter není hnědý trpaslík. Musel by být nejméně 10 x větší... Patří do kategorie obřích planet. ve kterých nikdy ani krátký čas nemohla probíhat jaderná syntéza deuteria na helium.

Jinak ale karma

To určitě ano, ale tu zmínku o Jupiteru si spojuji s větou o "skorohvězdě", než pŕímo k hnědému trpaslíkovi.

Opět velmi hezky podané a cením i zmínku o nestabilním "výkonu" červených trpaslíků, díky čemuž jsem kdysi musel zkorigovat svou představu o nejbližším červeném trpaslíkovi vzdáleného něco přes 4 ly, jako kandidáta na život v jeho blízkosti, tehdy myšlen život jako inteligentní, nějak technicky projevující se, který bych stejně nemohl vysledovat dostupnými prostředky (radiem), jelikož Proxima Centauri se na severní obloze nenalézá. Bakteriální život někde pod povrchem oběžnice v blízkosti červeného trpaslíka má samozřejmě vysokou pravděpodobnost.

Děkuju. Ano, chtěla jsem hlavně připomenout tu jinakost červených trpaslíků, kteří to životu vůbec neusnadňují. Hemží se to na netu poslední dobou takovým tím přílišným optimismem - našli jsme Zemi2, je tam voda, pojďte s námi zamávat mimozemšťanům.

Krásný den, Waldo! Děkuju za návštěvu, jsem moc ráda, že se vám blog líbil.

Slunce vzniklo před 6 miliardami roků. Země před 4,5 miliardami, definitivní velikost a tvar dostala při velkém bombardování před 4 miliardami. Ale!!! V Kanadě byly objeveny stopy mikroorganizmů, jejichž stáří se odhaduje v rozmezí 3,7 až 4,3 miliardami let.

CO2, CH4, C2H6 = organická hmota, která je podmínkou pro vznik živé hmoty. Mimochodem: Existuje SiO2, nikoliv však SiH4, Si2H6. Živá hmota = viry, mikroorganizmy, houby, rostliny, hmyz, zvířata, člověk. Jedno živou hmotu spojuje: DNA. Díky obrovské reaktivitě uhlíku z těch CO2, CH4 atd. Vznikl uracil a ty další tři stavební kameny DNA, díky té reaktivitě se začaly spojovat, díky ní začaly růst v řetězce, díky ní se začaly duplikovat, díky ní začaly tvořit živou hmotu. Ty kanadské mikroorganizmy naznačují, že vznik a vývoj země včetně vzniku živé hmoty asi probíhal trochu jinak, než jsme si dosud představovali, že živá hmota vznikla výhradně na zemi - žádná panspermie, že vznikla včetně nás z jedné jediné buňky, že téměř určitě živá hmota není nikde jinde ve sluneční soustavě, že je velmi možné, že není nikde jinde v celém vesmíru.

Tyhle komponenty jsou ale všude ve Sluneční soustavě. Chemie funguje všude stejně - a tak by mělo i tohle fungovat všude podle stejného vzorce. Pak by všude, kde jsou na to podmínky (chemie a dost energie) měl život vzniknout. Podezírají se velké měsíce Jupiteru a Saturnu (Europa a Enceladus), že by mohl být život v jejich hlubokých a teplých oceánech. Pak tu máme ještě Titan, obrovský měsíc s hustou atmosférou chladných ale tekutých uhlovodíků.

Díky za návštěvu a příspěvěk k diskuzi, mějte i vy krásný den, Roberte.

Trochu se Vám to popletlo, největší nemůže být zároveň nejmenším .Čtu Stevena Hawkinga , Sergeje Nikulova,i Jana Grygara. Malí trpaslíci si nutí u svých oběžnic vázanou rotaci, jelikož nemají tolik energie, aby zásobili své planety, které už vázanou rotaci nemají, stejně jako jí má Země s Měsícem. V tom začíná být problém, jedna strana je stále ozářena a druhá zůstává v temnotě. Musí to být peklo a těžko si představit, že by tam mohl být život. Přesto si myslím, že nejsme sami, Vesmír je obrovský a je téměř stoprocentní předpoklad, že na nějaké jiné planetě u jiného Slunce, ten život opravdu je. Ale nemáme schopnost se setkat. Průměr naší Galaxie je 160000 světelných let , to není až tak moc, ale Andromeda už je vzdálená 2 000 000 světelných let a to je ta nejbližší galaxie. Přičemž těch ostatních galaxií jsou miliardy.

Můžete to prosím upřesnit? Mám tam někde zaměněná slova nejmenší a největší?

Díky za návštěvu a zájem o věc. Rozhodně si také myslím, že "nejsme sami". Vždyť se skládáme z jednoduchých a rozšířených prvků, kterých je všude "plno" a které jsou běžným popelem hoření hvězd všude ve vesmíru. Krásný den, Jaromíre.