Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J39i67r25k19a 49B36r32u60n85n40e62r 4628242139217

R^

0/0
27.4.2017 17:50

D18a97n78a 56T19e51n67z79l34e56r 5400102595693

Děkuju. :-) Krásný večer! R^

0/0
27.4.2017 20:25
Foto

A36l23ž16b93e22t83a 68V34l26č40k19o60v32á 7720780935422

;-DR^ je vůbec ještě něco z vesmíru o čem jste nepsala? Obdivuji!

+1/0
21.4.2017 7:17

D97a92n57a 86T63e76n24z82l37e70r 5870902615193

Je toho ještě hrozná spousta! Je velká skupina poznatků, které nechápu,protože mi chybí fyzikální základy. A možná jste si všimla, nikdy jsem nepsala o Einsteinovi a teorii relativity. R^:-)

Krásný den přeju, Alžběto! Mějte se moc prima. :-)R^

+2/0
21.4.2017 8:15
Foto

J36a72n 89Ř58e27h55á68č11e29k 7510836801475

To jsem netušil, jací jsou ti červení trpaslíci pruďasi. R^

Ale zajímalo by mě, zda by se nějací koumáci řekněme na Alpha Centauri mohli domáknout, že je život na Zemi. Tedy zda by se z vesmírného šumu dal na tu vzdálenost vypreparovat hlas Karla Gotta :-)

+1/0
21.4.2017 5:30

D46a57n28a 94T10e40n23z41l16e12r 5820722455913

Nedávno jsme to v diskuzi rozebírali, odborník potvrdil, že někde za dráhou Jupitera je signál už nesrozumitelný. Speciální signál by mohl dosáhnout až ven z naší soustavy, ale víc asi ne. Kdysi jsme někde četla ještě o limitě, která byla někde ve vzdálenosti 30 světlených let. Za touhle hranicí se ztrácí signál v šumu pozadí.

Takže se před mimozemšťany nemusíme stydět za naše války. Nemají o nich tušení. Mějte krásný den, Honzo, ať se daří a děkuju za návštěvu. R^:-)

+6/0
21.4.2017 8:14

M20i84l22a80n 43S64t30e82h87l41í24k 7600479733961

Jsem přesvědčen, že hlas Karla Gotta překoná nejméně 60 světelných let. ;-D

+2/0
21.4.2017 13:00

D73a15n13a 81T39e77n34z18l75e86r 5600482775293

R^:-)

0/0
21.4.2017 13:05
Foto

W70a17l85d81a 63W57i25n16t69e49r 6267279631699

Božský Kája? Určitě! :-)

0/0
21.4.2017 14:18
Foto

J86a79n 48Ř91e48h44á41č95e79k 7890156241855

Jestli je to s tím signálem tak špatné i v případě, že je cílený, tak to asi moc šancí na objevení života jinde nemáme. A ještě by mě zajímalo, zda se dá na tu dálku (třeba ze spektrálního rozboru záření) detekovat existence biosféry. Tedy netechnologického života.

0/0
22.4.2017 18:48

D75a45n92a 82T26e52n62z27l34e38r 5780822265803

Chytří hoši připravují jednu metodu, kterou chtějí zkoumat světlo, odražené planetou. To, co se odrazilo od zeleně provozující fotosyntézu, má mít nějak pozměněnou polarizaci, jestli jsem to správně pochopila. Tím by mohli odhalit existenci něčeho jako naše rostliny.

Jiná metoda, daleko jednodušší, by měla prozkoumat absorbční spektra atmosfér planet. Když by v nich byl kyslík, bude tam něco živého, co ho produkuje. Běžně se prý kyslík v atmosféře udrží jen asi 300 let, takže pokud ho někde skutečně objevíme, musí tam být zdroj, který kyslík pořád průběžně uvolňuje (rostliny). R^

+2/0
22.4.2017 21:56
Foto

J66a45n 62Ř65e21h24á64č31e95k 7470676981435

Dík. V to jsem trochu doufal. Život přece jenom produkuje chemické prostředí, které musí být ve vesmíru dost atypické...

+1/0
22.4.2017 22:56
Foto

W87a73l37d94a 75W49i71n49t70e76r 6657109741109

K tomu i metan, ale není metan jako metan :-)

+1/0
23.4.2017 4:22

F51r62a51n69t18i31š63e74k 60L26u34f93t 2103308548

Článek je o astrofyzikálních nutných podmínkách pro život. Divím se, jak se automaticky předpokládá, že nutné astronomické podmínky jsou skoro postačující. Myslím to obecně - našli jsme planetu, takže ladíme antény. Vůbec nevíme, kolik biologických náhod je nutných pro vznik inteligentní civilizace. Jaká náhoda to musela být, aby nějaký život vůbec vznikl při vhodných podmínkách?? A jaké náhody to byly aby vznikla složitá buňka a než vznikl mnohobuněčný organizmus uplynuly 3miliardy let. A pak další miliarda než se mezi miliony živočišných druhů našel jediný dostatečně inteligentní. Takže dalším důvodem, proč nenacházíme stopy může být, že jedna z uvedených náhod je extrémně nepravděpodobná a my měli velké "štěstí"

+1/0
21.4.2017 0:14
Foto

W49a54l25d26a 18W74i52n95t42e12r 6437549401959

To bude patrně nějaký omyl - "stopami života" se myslí jakýkoliv, tedy klidně i bakteriální (převážně bakteriální!) a případný inteligentní život by byl až takovou třešničkou na nékolika patrovém dortu s poŕádnou základnou. Každý zdejší ví o anabázi inteligentního života, který je tímto tak málo pravděpodobný, že nejspíš nebude nikdy dohledatelný, ale proč házet flintu do žita, když ještě není všem dnům konec. Nemusíte se obávat, že by autorka nevěděla, a to i v případě genese inteligentních emzáků, kteří zákonité musí něco podstoupit, tedy o dlouhých dobách, o příhodných šťastných okolnostech, o selekci různých strategií přežití, o důležitých sociálních vztazích, o podmínce dostupnosti levného zdroje energie třeba ve formě vlastních kapalných dinosaurů, o důleźité industrializaci, o ekonomice a i o tom, že až teprve po absolvování této anabáze se teprve mohl pŕípadný emzák odtrhnout od své rodné hroudy nebo vysílat na centimetrových vlnách. Svými válkami o suroviny by postrkoval vlastní technologický vývoj dopředu a pokud by pŕedešel vlastní skáze, mohli bychom projev ze zdárného zvládnutí všeho důležitého se štěstím zachytit, což je méně pravděpodobné, než samotný inteligentní život - inteligentní mimoňský spokojený delfín nemá potřebu nic vysílat do vesmíru. Můžete být tedy naprosto klidný, že by se o velkém štěstí nevědělo, i když nebylo vzpomenuto a máte naprostou pravdu, že jsme měli a máme z pekla šťeští, jaké mít i emzácká planeta.

+3/0
21.4.2017 1:39

D68a95n65a 46T23e22n68z53l77e58r 5760792235233

Vidím to takhle: život si vždycky poradí. To je znát už na Zemi, kde nevyhladil život ani náraz asteroidu a nepříznivé podmínky, případně kde se adaptoval na obrovské tlaky a teploty v hloubce oceánů (black smoker) i na život v ledu (antarktida).

Zatím vůbec nevíme, jestli někde život je, jen předpokládáme, že by mohl být. Proto je důležité nejprve okolíkovat claim, určit limitní a likvidující podmínky. Musí to být planeta, musí mít vodu, nejlépe v tekutém stavu. Musí být alespoň trochu chráněná před kosmickým zářením. Asi nebude dobře, když je extrémně blízko extrémně aktivní hvězdy. To poslední je bohužel pravidlo a jedná se o naprostou většinu hvězd v galaxii.

Není řečeno, že jinde život není, ale na planetách s dobrými podmínkami ho asi najdeme nejdřív. R^

Děkuju za návštěvu a přeju krásný den, Františku, mějte se moc hezky. R^

+2/0
21.4.2017 8:11

J20i69ř81í 49Ř50e93z30n31í50k 4822652353975

Svého času bylo módní spojovat vznik života na zemi s dopadem meteoritů, na nichž měly se vyskytovat nějaké zárodky života.

+1/0
21.4.2017 10:40
Foto

W65a18l66d74a 76W32i77n91t29e68r 6567859171859

Stále se počítá i s touto variantou, dokonce je upgradována, že na meteoritech nemusel být přímo život, ale nárazem, tj tlakem a teplotou se něco "zfúzovalo" a pak teprve vznikl "křehký" život. Aminokyseliny se také dají vyrobit pomocí blesků...

+1/0
21.4.2017 12:40

D94a76n65a 49T38e61n39z85l72e30r 5930142465743

Napadá mě, jestli by varianta, kdy se zanese už hotový život na nějaké vesmírné těleso, nebyla spíš kontraproduktivní. Nějaké živé breberky by mohly nakazit na vhodnou planetu a naložit tam kolonii. Tenhle hotový život, se při dalším shledání po miliónech let (kdy na planetu dopadnou příbuzní původních breberek) mohl docela divit, že jsou mu nebezpečné.

+1/0
21.4.2017 12:50
Foto

W46a54l81d80a 87W23i12n44t20e82r 6107579441319

R^ Kdo ví, co se pod tajícími ledovci probudí... :-)

+1/0
21.4.2017 14:51

D89a10n35a 62T42e18n34z53l84e42r 5360722685793

:-) Akta X

0/0
22.4.2017 21:56
Foto

W45a46l80d71a 84W13i54n73t85e75r 6977929821609

:-) Úplně ty první díly novodobého Dona Quijote mě celkem i bavily. ;-D

0/0
23.4.2017 4:20

D65a81n48a 80T27e18n94z71l94e40r 5700372495923

... a spolu s postavou Dany Scully: "Ale toho játrožrouta bych si radši odpustila." Dlouho mě ten nejpůsobivější díl Akta X nutil kontrolovat veškeré světlíky. :-)

0/0
23.4.2017 19:24
Foto

K69l49á53r24a 54T32ů98m73o12v37á 2713414767258

Tak ono už jen najít ty planety je velký úspěch. Pamatuju, jak se říkalo, že to nejde.:-)

+1/0
20.4.2017 21:48
Foto

W23a58l64d49a 34W73i86n12t92e55r 6557609831729

Opravdu to s tehdejšími technologiemi nešlo, tak jako se současnými nelze něco dalšího. Pokročilé technologie vyžadují širokou spolupráci. Dřívější astronom si vystačil s vlastními pomůckami vyrobenými na koleně nebo podle vlastního zadání, současný už je jen jakýmsi uživatelem technologie, kterou mu poskytlo odvětví mnoha a mnoha oborů. Modelově to lze pochopit na příkladu kapacity ve svém oboru s titulem MUDr, který zcela jistě nemá ánunk o technickém řešení magnetické rezonance, ovšem s kterou jako uživatel pracuje dnes a denně a to velmi dobře a jako uživatel také vznáší požadavky k vylepšení, což zpětně reflektují výrobci technologií, kteří touto zpětnou vazbou vítají - nevidí to, co chce vidět doktor. Je to trochu zdlouhavé a pokud se naskytne nějaký vhodný vojenský odpad, doba realizace se zkrátí - armáda do svých taktických výhod investuje více prostředků a v podstatě se zasloužila o technologický pokrok. Není to tedy jednoduché a kromě potenciálu vymyslet něco, co bude detekovat planetu s faunou a florou, hlavní slovo budou mít vždy peníze.

+3/0
21.4.2017 0:22

P51e49t11r 57P62a60l14e46č31e82k 3480605604912

Je to tak, vzpomínám si na úžas lékařky, které jsem mezi řečí u pozitronického tomografu vysvětloval, jak to přijde, že mě mohou takto vyšetřit.

+4/0
21.4.2017 10:58

D79a21n19a 84T40e78n57z45l75e31r 5120742155673

R^ Ano, a dneska ohrnujeme nos, že tamta planeta je moc velká, a na té asi bude moc horko... :-) Dnes už víme, že to všude jinde vypadá stejně jako u nás, obrovské množství planet, leda by to místní Jupiteři přehnali s růstem a vymetli soustavu úplně dočista. Zase na druhou stranu, každá tahle vymetená soustava znamená, že to, co v ní původně bylo, někde cestuje po chladném vesmíru. R^

Krásný den, Kláro, mějte se moc hezky. R^:-)

+2/0
21.4.2017 8:01
Foto

J55a97r68o93m47í35r 31Š61i36š23a 3770253211767

R^však ono se to jednou povede:-)

0/0
20.4.2017 19:45

D36a81n10a 73T23e94n31z81l45e69r 5290152255153

Bylo by to skvělé. R^ Krásný večer, Jaromíre, mějte se moc hezky. R^:-)

0/0
20.4.2017 21:08

R73a79d54e87k 55J45a90r33o23š 4537238340696

Jupiter není hnědý trpaslík. Musel by být nejméně 10 x větší... Patří do kategorie obřích planet. ve kterých nikdy ani krátký čas nemohla probíhat jaderná syntéza deuteria na helium.

Jinak ale karma

+1/0
20.4.2017 12:35
Foto

W27a84l94d17a 25W66i80n18t92e30r 6387619201459

To určitě ano, ale tu zmínku o Jupiteru si spojuji s větou o "skorohvězdě", než pŕímo k hnědému trpaslíkovi. :-)

0/0
20.4.2017 12:48

D72a61n97a 73T41e20n26z86l55e68r 5890682755843

Vážně není? Já si ho vedu v patrnosti jako hnědého trpaslíka. Jdu se na to podívat. R^ Za karmu děkuju, jsem ráda, že se vám líbilo. Krásný den přeju. R^:-)

0/0
20.4.2017 12:49

D13a67n55a 60T87e34n14z96l50e61r 5130472435963

Ok, vážně není - moje chyba, opravím to. R^ Děkuju za připomínku. :-)

0/0
20.4.2017 12:50

R79u58d25o35l44f 98M27e70n25t79z80l 4232534397386

Zvláštní, já ho také měl za hnědého trpaslíka. Jasně si i pamatuji na přednášku, kde to zaznělo. Možná byl v té době nějaký zmatek v terminologi, třeba se teprve vytvářela. Teď vidím, že podle definice Jupiter hnědý trpaslík být nemůže.

+1/0
20.4.2017 13:14

D36a27n55a 90T94e15n35z73l77e73r 5850412755213

Já to měla také tak utříděné. Ale našla jsem teď i jinou definici, ve které je hnědý trpaslík něco, co je několikrát větší než Jupiter. :-)

+2/0
20.4.2017 15:24
Foto

W45a69l93d76a 28W17i95n52t63e33r 6757669411529

Hodně se porovnávalo s Jupiterem a to i v souvislosti s nějakými metanovými testy (uź mi z hlavy vypadl princip a duchaplný účel) a Jupiter byl skutečně jakýsi etalon v násobku blíźící se k hnědému trpaslíkovi, který vůbec není hnědý, ale červený, což se pochopitelně nedalo použít kvůli červeným trpaslíkům. Nevím, zda se to běźně používá, ale k označení Sd, nebo Esd se vázal název podtrpaslík a dokonce i prozatimní trpaslík - nepoužívam ani jedno, ani druhé, protože na takové objekty můj "newton" nemá a právě takové subčlenění mohlo být zavádějící. V dřívějších dobách se také tvrdilo, že žlutý trpaslík je naprosto běžnou hvězdou, tuším, že se jim říkalo tuctové hvězdy a jejich procentuální počet se asi odvozoval od hustoty z hŕbitova bílých trpaslíků nebo počasí, nic méně, v současnosti je zredukováno na pouhých 7 procent, tedy méně, než červených. Pojmenování žlutý trpaslík v souvislosti s naším Sluncem prý také není správný, jak mi bylo vytknuto, protože Slunce v podstatě nepatří do trpasličích hvěz, ale normálních a vůbec nejsou žluté. Pokud prý chci vidět skutečného žlutého trpaslíka, nechť nasměruji na Tau Ceti 51 :-) , ale klid, podle spektrální třídy G2 patří Slunce mezi žluté trpaslíky, které čeká naprosto stejný osud...

+2/0
22.4.2017 2:49

D75a78n73a 79T73e67n24z44l57e56r 5470902545843

Možná se ta procenta možná korigovala až v posledních letech, kdy díky vyvinutějším teleskopům začaly být tyhle mini hvězdy lépe registrovány. Ono je to vlastně logické. Když se někde z něčeho má utvořit hvězda, bude těch menších hvězd daleko více. Jen v hodně hustých oblacích plynu to vydá na větší hvězdu a ty gigantické, těch je ještě daleko méně, by budou při svém vzniku potřebovat nějaké extrémní podmínky. Ty menší hvězdy ale tak moc nezáří, proto nejsou dřívějšími dalekohledy moc vidět.

Co se týče Slunce už jsem četla i zařazení jako zelený trpaslík. R^:-)

+1/0
22.4.2017 6:43
Foto

W47a61l58d67a 51W59i78n19t86e46r 6347329411829

:-) Zelený trpaslík? Možná někdo intervenoval ve prospěch Irska. :-)

V případě Slunce jsem se setkal s termínem oranžový trpaslík. Podle HR diagramu je to skutečně těsné. :-)

+1/0
22.4.2017 20:30

D62a31n24a 38T73e82n96z97l10e15r 5670172955113

R^ Oranžový trpaslík zní hezky. To jsem neznala. R^

0/0
22.4.2017 21:57

R22u46d38o37l61f 21M15e12n74t18z25l 4802734667916

Asi už jsem zralý do důchodu. Z trpaslíků byů kdysi opravdu pouze jen bílý trpaslík, ostatní nebylo třeba škatulkovat, stačila spektrální třída. Snad je to i užitečné, ale novým kouskům se špatně učím.

Dík za objasnění.

+1/0
22.4.2017 7:39
Foto

W36a54l50d35a 40W81i35n42t19e27r 6717869481609

R^ Opět velmi hezky podané a cením i zmínku o nestabilním "výkonu" červených trpaslíků, díky čemuž jsem kdysi musel zkorigovat svou představu o nejbližším červeném trpaslíkovi vzdáleného něco přes 4 ly, jako kandidáta na život v jeho blízkosti, tehdy myšlen život jako inteligentní, nějak technicky projevující se, který bych stejně nemohl vysledovat dostupnými prostředky (radiem), jelikož Proxima Centauri se na severní obloze nenalézá. :-) Bakteriální život někde pod povrchem oběžnice v blízkosti červeného trpaslíka má samozřejmě vysokou pravděpodobnost.

+4/0
20.4.2017 11:44

D53a10n43a 62T77e95n50z17l96e69r 5300772595563

R^ Děkuju. Ano, chtěla jsem hlavně připomenout tu jinakost červených trpaslíků, kteří to životu vůbec neusnadňují. Hemží se to na netu poslední dobou takovým tím přílišným optimismem - našli jsme Zemi2, je tam voda, pojďte s námi zamávat mimozemšťanům. :-)

Krásný den, Waldo! Děkuju za návštěvu, jsem moc ráda, že se vám blog líbil. R^:-)

+1/0
20.4.2017 11:58
Foto

W16a22l91d19a 40W16i72n60t26e80r 6657289861139

Také hezký den. Jsem stejného názoru a chápu, že vzbudit zájem o vesmír, zejména budoucích mecenášů, kteří tomu nemusí rozumět, ale mají peníze, vede skrze ty superzemě a pod. Že mimozemšťanem může být i mikrob, už se až tak tolik nepropaguje, protože veřejnosti více imponuje takový, který by mohl něco nabídnout v podobě kouzelných technologií a na to se viceméně spoléhá. Nějaký "uhlíkatý" život ve vesmíru určitě existuje v rámci podmínek, ale už nemusí disponovat takovou strategii přežití, kterou poskytuje mozek s abstraktním myšlením. :-)

+2/0
20.4.2017 12:38

D29a19n89a 33T65e50n30z18l81e27r 5940702515283

R^R^ Tak, přesně, tak nějak si to také myslím.

+1/0
20.4.2017 12:53

R56o80b15e62r31t 78B36r96i34n61d56a 7421876922822

Slunce vzniklo před 6 miliardami roků. Země před 4,5 miliardami, definitivní velikost a tvar dostala při velkém bombardování před 4 miliardami. Ale!!! V Kanadě byly objeveny stopy mikroorganizmů, jejichž stáří se odhaduje v rozmezí 3,7 až 4,3 miliardami let.

CO2, CH4, C2H6 = organická hmota, která je podmínkou pro vznik živé hmoty. Mimochodem: Existuje SiO2, nikoliv však SiH4, Si2H6. Živá hmota = viry, mikroorganizmy, houby, rostliny, hmyz, zvířata, člověk. Jedno živou hmotu spojuje: DNA. Díky obrovské reaktivitě uhlíku z těch CO2, CH4 atd. Vznikl uracil a ty další tři stavební kameny DNA, díky té reaktivitě se začaly spojovat, díky ní začaly růst v řetězce, díky ní se začaly duplikovat, díky ní začaly tvořit živou hmotu. Ty kanadské mikroorganizmy naznačují, že vznik a vývoj země včetně vzniku živé hmoty asi probíhal trochu jinak, než jsme si dosud představovali, že živá hmota vznikla výhradně na zemi - žádná panspermie, že vznikla včetně nás z jedné jediné buňky, že téměř určitě živá hmota není nikde jinde ve sluneční soustavě, že je velmi možné, že není nikde jinde v celém vesmíru.

+1/0
20.4.2017 11:32

D61a96n58a 19T46e87n87z78l95e21r 5180352965403

Tyhle komponenty jsou ale všude ve Sluneční soustavě. Chemie funguje všude stejně - a tak by mělo i tohle fungovat všude podle stejného vzorce. Pak by všude, kde jsou na to podmínky (chemie a dost energie) měl život vzniknout. Podezírají se velké měsíce Jupiteru a Saturnu (Europa a Enceladus), že by mohl být život v jejich hlubokých a teplých oceánech. Pak tu máme ještě Titan, obrovský měsíc s hustou atmosférou chladných ale tekutých uhlovodíků. R^

Díky za návštěvu a příspěvěk k diskuzi, mějte i vy krásný den, Roberte. R^:-)

+3/0
20.4.2017 11:54
Foto

W73a23l69d63a 53W13i45n75t13e95r 6187769321839

R^Přesně tak. Ono se ani tak neřeší, zda byl životaschopný zárodek zafoukán odněkud jinud či zapracovala chemie jen v jakémsi ostrovním systému. V prvé fázi půjde o to, zda se mimo Zemi, napŕíklad na měsících s vodou a dalších, nachází nějaký život (dle definice života) a pokud bude nějaký dohledán ve své nejprimitivnější formě, nastoupí druhá fáze, ze které se vzhledem k podmínkám a porovnáváním vyhodnotí jakási "endemičnost" z naprosto jiné struktury, nebo shoda ve známé skladbě a to teprve bude vodítkem k tomu, jaké formy by se mohly nacházet i v jiných slunečních soustavách, nebo proč má źivot na Zemi společného jmenovatele, tedy jak u medůz, tak stromů a dalších - mimozemšťan na Zemi v podobě fauny nebo flory by byl totiž snadno identifikovatelný, pokud ve vesmíru existují i jiné životaschopné varianty a pozemské podmínky dovolily těmto všem entitám prosperitu. Proto je výzkum planet a jejich měsíců tak důležitý.

+2/0
20.4.2017 14:05

D37a76n33a 62T37e34n29z30l46e60r 5150402685113

Nedávno proběhla tiskem zpráva, že našli chemické sloučeniny, které by mohly jednoho dne vydat něco, co by mohlo být předchůdcem života, dokonce i na Vestě. Když si člověk představí, že jsou stavební kameny života na "obyčejné" planetce nebo asteroidu, bez atmosféry, bez nějakého velkého zdroje energie...

Ještě tři roky. R^ Bude se vrtat do marsovské horniny. Možná i Mars skrývá někde pod povrchem něco živého, nebo něco, co kdysi živé bylo. R^

+1/0
20.4.2017 15:29
Foto

W19a50l23d52a 38W65i60n48t86e77r 6447899471859

R^Aminokyseliny se dají vyrábět průmyslově 2. metodami syntézy. Dnes už asi více metodami - bohužel nesleduji, kromě toho, že nám tento materiál neustále dopadá na Zemi a pokud je pravdou, že nalezený meteorit má původ na Marsu a že zkamenělé útvary na něm jsou pozůstatky života, máme se na co těšit. :-)

0/0
20.4.2017 20:42

D93a61n11a 68T64e13n50z28l87e55r 5970722205533

Nebyli si tehdy tuším jistí, může se jednat jak o zkameněliny biologického materiálu, tak o chemicky vzniklé konglomeráty nějaké soli. Myšlenka, že by se život na Zemi dostal z Marsu, je fascinující. R^:-)

0/0
20.4.2017 21:14



Žebříčky





Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.