Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J67i33r97k53a 77B49r75u86n94n50e19r 4388822829827

R^

0/0
27.4.2017 17:50

D92a84n50a 21T40e49n97z78l74e50r 5220912955963

Děkuju. :-) Krásný večer! R^

0/0
27.4.2017 20:25
Foto

A50l79ž82b11e98t22a 64V82l63č65k91o16v88á 7820130285262

;-DR^ je vůbec ještě něco z vesmíru o čem jste nepsala? Obdivuji!

+1/0
21.4.2017 7:17

D62a42n28a 65T73e21n57z57l12e69r 5530332125653

Je toho ještě hrozná spousta! Je velká skupina poznatků, které nechápu,protože mi chybí fyzikální základy. A možná jste si všimla, nikdy jsem nepsala o Einsteinovi a teorii relativity. R^:-)

Krásný den přeju, Alžběto! Mějte se moc prima. :-)R^

+2/0
21.4.2017 8:15
Foto

J57a78n 88Ř54e70h35á37č83e70k 7270206311835

To jsem netušil, jací jsou ti červení trpaslíci pruďasi. R^

Ale zajímalo by mě, zda by se nějací koumáci řekněme na Alpha Centauri mohli domáknout, že je život na Zemi. Tedy zda by se z vesmírného šumu dal na tu vzdálenost vypreparovat hlas Karla Gotta :-)

+1/0
21.4.2017 5:30

D29a33n60a 24T75e55n34z58l59e77r 5410752675353

Nedávno jsme to v diskuzi rozebírali, odborník potvrdil, že někde za dráhou Jupitera je signál už nesrozumitelný. Speciální signál by mohl dosáhnout až ven z naší soustavy, ale víc asi ne. Kdysi jsme někde četla ještě o limitě, která byla někde ve vzdálenosti 30 světlených let. Za touhle hranicí se ztrácí signál v šumu pozadí.

Takže se před mimozemšťany nemusíme stydět za naše války. Nemají o nich tušení. Mějte krásný den, Honzo, ať se daří a děkuju za návštěvu. R^:-)

+6/0
21.4.2017 8:14

M52i95l52a20n 59S60t10e43h37l10í38k 7410919873781

Jsem přesvědčen, že hlas Karla Gotta překoná nejméně 60 světelných let. ;-D

+2/0
21.4.2017 13:00

D71a10n55a 52T37e37n33z51l54e77r 5760772165973

R^:-)

0/0
21.4.2017 13:05
Foto

W11a57l77d12a 10W83i86n27t16e60r 6697829851959

Božský Kája? Určitě! :-)

0/0
21.4.2017 14:18
Foto

J60a84n 43Ř63e45h79á87č76e85k 7330406971285

Jestli je to s tím signálem tak špatné i v případě, že je cílený, tak to asi moc šancí na objevení života jinde nemáme. A ještě by mě zajímalo, zda se dá na tu dálku (třeba ze spektrálního rozboru záření) detekovat existence biosféry. Tedy netechnologického života.

0/0
22.4.2017 18:48

D54a96n42a 81T82e93n45z35l52e60r 5390912145903

Chytří hoši připravují jednu metodu, kterou chtějí zkoumat světlo, odražené planetou. To, co se odrazilo od zeleně provozující fotosyntézu, má mít nějak pozměněnou polarizaci, jestli jsem to správně pochopila. Tím by mohli odhalit existenci něčeho jako naše rostliny.

Jiná metoda, daleko jednodušší, by měla prozkoumat absorbční spektra atmosfér planet. Když by v nich byl kyslík, bude tam něco živého, co ho produkuje. Běžně se prý kyslík v atmosféře udrží jen asi 300 let, takže pokud ho někde skutečně objevíme, musí tam být zdroj, který kyslík pořád průběžně uvolňuje (rostliny). R^

+2/0
22.4.2017 21:56
Foto

J53a93n 93Ř81e53h51á37č89e68k 7440236411365

Dík. V to jsem trochu doufal. Život přece jenom produkuje chemické prostředí, které musí být ve vesmíru dost atypické...

+1/0
22.4.2017 22:56
Foto

W20a34l70d53a 70W11i64n42t29e73r 6777869881499

K tomu i metan, ale není metan jako metan :-)

+1/0
23.4.2017 4:22

F70r18a34n13t70i41š87e43k 81L90u51f86t 2563908638

Článek je o astrofyzikálních nutných podmínkách pro život. Divím se, jak se automaticky předpokládá, že nutné astronomické podmínky jsou skoro postačující. Myslím to obecně - našli jsme planetu, takže ladíme antény. Vůbec nevíme, kolik biologických náhod je nutných pro vznik inteligentní civilizace. Jaká náhoda to musela být, aby nějaký život vůbec vznikl při vhodných podmínkách?? A jaké náhody to byly aby vznikla složitá buňka a než vznikl mnohobuněčný organizmus uplynuly 3miliardy let. A pak další miliarda než se mezi miliony živočišných druhů našel jediný dostatečně inteligentní. Takže dalším důvodem, proč nenacházíme stopy může být, že jedna z uvedených náhod je extrémně nepravděpodobná a my měli velké "štěstí"

+1/0
21.4.2017 0:14
Foto

W38a96l68d50a 67W35i10n80t16e68r 6907489571349

To bude patrně nějaký omyl - "stopami života" se myslí jakýkoliv, tedy klidně i bakteriální (převážně bakteriální!) a případný inteligentní život by byl až takovou třešničkou na nékolika patrovém dortu s poŕádnou základnou. Každý zdejší ví o anabázi inteligentního života, který je tímto tak málo pravděpodobný, že nejspíš nebude nikdy dohledatelný, ale proč házet flintu do žita, když ještě není všem dnům konec. Nemusíte se obávat, že by autorka nevěděla, a to i v případě genese inteligentních emzáků, kteří zákonité musí něco podstoupit, tedy o dlouhých dobách, o příhodných šťastných okolnostech, o selekci různých strategií přežití, o důležitých sociálních vztazích, o podmínce dostupnosti levného zdroje energie třeba ve formě vlastních kapalných dinosaurů, o důleźité industrializaci, o ekonomice a i o tom, že až teprve po absolvování této anabáze se teprve mohl pŕípadný emzák odtrhnout od své rodné hroudy nebo vysílat na centimetrových vlnách. Svými válkami o suroviny by postrkoval vlastní technologický vývoj dopředu a pokud by pŕedešel vlastní skáze, mohli bychom projev ze zdárného zvládnutí všeho důležitého se štěstím zachytit, což je méně pravděpodobné, než samotný inteligentní život - inteligentní mimoňský spokojený delfín nemá potřebu nic vysílat do vesmíru. Můžete být tedy naprosto klidný, že by se o velkém štěstí nevědělo, i když nebylo vzpomenuto a máte naprostou pravdu, že jsme měli a máme z pekla šťeští, jaké mít i emzácká planeta.

+3/0
21.4.2017 1:39

D29a26n93a 63T11e65n81z43l40e51r 5100472755513

Vidím to takhle: život si vždycky poradí. To je znát už na Zemi, kde nevyhladil život ani náraz asteroidu a nepříznivé podmínky, případně kde se adaptoval na obrovské tlaky a teploty v hloubce oceánů (black smoker) i na život v ledu (antarktida).

Zatím vůbec nevíme, jestli někde život je, jen předpokládáme, že by mohl být. Proto je důležité nejprve okolíkovat claim, určit limitní a likvidující podmínky. Musí to být planeta, musí mít vodu, nejlépe v tekutém stavu. Musí být alespoň trochu chráněná před kosmickým zářením. Asi nebude dobře, když je extrémně blízko extrémně aktivní hvězdy. To poslední je bohužel pravidlo a jedná se o naprostou většinu hvězd v galaxii.

Není řečeno, že jinde život není, ale na planetách s dobrými podmínkami ho asi najdeme nejdřív. R^

Děkuju za návštěvu a přeju krásný den, Františku, mějte se moc hezky. R^

+2/0
21.4.2017 8:11

J79i12ř83í 54Ř72e77z90n75í18k 4452312233695

Svého času bylo módní spojovat vznik života na zemi s dopadem meteoritů, na nichž měly se vyskytovat nějaké zárodky života.

+1/0
21.4.2017 10:40
Foto

W37a28l44d79a 91W39i19n61t73e56r 6327549351819

Stále se počítá i s touto variantou, dokonce je upgradována, že na meteoritech nemusel být přímo život, ale nárazem, tj tlakem a teplotou se něco "zfúzovalo" a pak teprve vznikl "křehký" život. Aminokyseliny se také dají vyrobit pomocí blesků...

+1/0
21.4.2017 12:40

D93a65n27a 50T29e58n57z10l13e83r 5450752795423

Napadá mě, jestli by varianta, kdy se zanese už hotový život na nějaké vesmírné těleso, nebyla spíš kontraproduktivní. Nějaké živé breberky by mohly nakazit na vhodnou planetu a naložit tam kolonii. Tenhle hotový život, se při dalším shledání po miliónech let (kdy na planetu dopadnou příbuzní původních breberek) mohl docela divit, že jsou mu nebezpečné.

+1/0
21.4.2017 12:50
Foto

W53a17l58d42a 86W94i53n25t95e71r 6177179661889

R^ Kdo ví, co se pod tajícími ledovci probudí... :-)

+1/0
21.4.2017 14:51

D15a55n60a 98T47e95n96z19l90e94r 5110642215363

:-) Akta X

0/0
22.4.2017 21:56
Foto

W25a59l43d26a 59W75i18n66t97e89r 6667399371779

:-) Úplně ty první díly novodobého Dona Quijote mě celkem i bavily. ;-D

0/0
23.4.2017 4:20

D69a54n42a 22T91e68n93z56l33e46r 5370822455433

... a spolu s postavou Dany Scully: "Ale toho játrožrouta bych si radši odpustila." Dlouho mě ten nejpůsobivější díl Akta X nutil kontrolovat veškeré světlíky. :-)

0/0
23.4.2017 19:24
Foto

K26l62á40r32a 82T26ů10m45o37v89á 2563904807488

Tak ono už jen najít ty planety je velký úspěch. Pamatuju, jak se říkalo, že to nejde.:-)

+1/0
20.4.2017 21:48
Foto

W57a70l41d17a 67W28i49n45t61e88r 6727529421679

Opravdu to s tehdejšími technologiemi nešlo, tak jako se současnými nelze něco dalšího. Pokročilé technologie vyžadují širokou spolupráci. Dřívější astronom si vystačil s vlastními pomůckami vyrobenými na koleně nebo podle vlastního zadání, současný už je jen jakýmsi uživatelem technologie, kterou mu poskytlo odvětví mnoha a mnoha oborů. Modelově to lze pochopit na příkladu kapacity ve svém oboru s titulem MUDr, který zcela jistě nemá ánunk o technickém řešení magnetické rezonance, ovšem s kterou jako uživatel pracuje dnes a denně a to velmi dobře a jako uživatel také vznáší požadavky k vylepšení, což zpětně reflektují výrobci technologií, kteří touto zpětnou vazbou vítají - nevidí to, co chce vidět doktor. Je to trochu zdlouhavé a pokud se naskytne nějaký vhodný vojenský odpad, doba realizace se zkrátí - armáda do svých taktických výhod investuje více prostředků a v podstatě se zasloužila o technologický pokrok. Není to tedy jednoduché a kromě potenciálu vymyslet něco, co bude detekovat planetu s faunou a florou, hlavní slovo budou mít vždy peníze.

+3/0
21.4.2017 0:22

P36e96t87r 75P39a74l50e44č59e44k 3550215774332

Je to tak, vzpomínám si na úžas lékařky, které jsem mezi řečí u pozitronického tomografu vysvětloval, jak to přijde, že mě mohou takto vyšetřit.

+4/0
21.4.2017 10:58

D26a51n64a 10T86e54n98z62l14e30r 5250272935793

R^ Ano, a dneska ohrnujeme nos, že tamta planeta je moc velká, a na té asi bude moc horko... :-) Dnes už víme, že to všude jinde vypadá stejně jako u nás, obrovské množství planet, leda by to místní Jupiteři přehnali s růstem a vymetli soustavu úplně dočista. Zase na druhou stranu, každá tahle vymetená soustava znamená, že to, co v ní původně bylo, někde cestuje po chladném vesmíru. R^

Krásný den, Kláro, mějte se moc hezky. R^:-)

+2/0
21.4.2017 8:01
Foto

J10a50r59o40m83í42r 19Š40i12š79a 3610163971227

R^však ono se to jednou povede:-)

0/0
20.4.2017 19:45

D21a96n61a 56T49e25n28z19l34e71r 5650862675733

Bylo by to skvělé. R^ Krásný večer, Jaromíre, mějte se moc hezky. R^:-)

0/0
20.4.2017 21:08

R92a67d60e21k 79J69a44r18o83š 4257368450236

Jupiter není hnědý trpaslík. Musel by být nejméně 10 x větší... Patří do kategorie obřích planet. ve kterých nikdy ani krátký čas nemohla probíhat jaderná syntéza deuteria na helium.

Jinak ale karma

+1/0
20.4.2017 12:35
Foto

W85a49l83d48a 80W56i85n50t16e67r 6687779771609

To určitě ano, ale tu zmínku o Jupiteru si spojuji s větou o "skorohvězdě", než pŕímo k hnědému trpaslíkovi. :-)

0/0
20.4.2017 12:48

D89a26n87a 73T96e73n45z47l43e29r 5490352385773

Vážně není? Já si ho vedu v patrnosti jako hnědého trpaslíka. Jdu se na to podívat. R^ Za karmu děkuju, jsem ráda, že se vám líbilo. Krásný den přeju. R^:-)

0/0
20.4.2017 12:49

D12a23n45a 29T13e12n42z69l49e33r 5830402805323

Ok, vážně není - moje chyba, opravím to. R^ Děkuju za připomínku. :-)

0/0
20.4.2017 12:50

R85u98d90o43l12f 18M53e90n95t50z39l 4712774477166

Zvláštní, já ho také měl za hnědého trpaslíka. Jasně si i pamatuji na přednášku, kde to zaznělo. Možná byl v té době nějaký zmatek v terminologi, třeba se teprve vytvářela. Teď vidím, že podle definice Jupiter hnědý trpaslík být nemůže.

+1/0
20.4.2017 13:14

D64a97n54a 28T18e47n91z32l48e73r 5750282305763

Já to měla také tak utříděné. Ale našla jsem teď i jinou definici, ve které je hnědý trpaslík něco, co je několikrát větší než Jupiter. :-)

+2/0
20.4.2017 15:24
Foto

W63a89l66d91a 23W60i43n37t16e32r 6297349201279

Hodně se porovnávalo s Jupiterem a to i v souvislosti s nějakými metanovými testy (uź mi z hlavy vypadl princip a duchaplný účel) a Jupiter byl skutečně jakýsi etalon v násobku blíźící se k hnědému trpaslíkovi, který vůbec není hnědý, ale červený, což se pochopitelně nedalo použít kvůli červeným trpaslíkům. Nevím, zda se to běźně používá, ale k označení Sd, nebo Esd se vázal název podtrpaslík a dokonce i prozatimní trpaslík - nepoužívam ani jedno, ani druhé, protože na takové objekty můj "newton" nemá a právě takové subčlenění mohlo být zavádějící. V dřívějších dobách se také tvrdilo, že žlutý trpaslík je naprosto běžnou hvězdou, tuším, že se jim říkalo tuctové hvězdy a jejich procentuální počet se asi odvozoval od hustoty z hŕbitova bílých trpaslíků nebo počasí, nic méně, v současnosti je zredukováno na pouhých 7 procent, tedy méně, než červených. Pojmenování žlutý trpaslík v souvislosti s naším Sluncem prý také není správný, jak mi bylo vytknuto, protože Slunce v podstatě nepatří do trpasličích hvěz, ale normálních a vůbec nejsou žluté. Pokud prý chci vidět skutečného žlutého trpaslíka, nechť nasměruji na Tau Ceti 51 :-) , ale klid, podle spektrální třídy G2 patří Slunce mezi žluté trpaslíky, které čeká naprosto stejný osud...

+2/0
22.4.2017 2:49

D94a89n41a 33T93e63n83z35l38e21r 5720832925763

Možná se ta procenta možná korigovala až v posledních letech, kdy díky vyvinutějším teleskopům začaly být tyhle mini hvězdy lépe registrovány. Ono je to vlastně logické. Když se někde z něčeho má utvořit hvězda, bude těch menších hvězd daleko více. Jen v hodně hustých oblacích plynu to vydá na větší hvězdu a ty gigantické, těch je ještě daleko méně, by budou při svém vzniku potřebovat nějaké extrémní podmínky. Ty menší hvězdy ale tak moc nezáří, proto nejsou dřívějšími dalekohledy moc vidět.

Co se týče Slunce už jsem četla i zařazení jako zelený trpaslík. R^:-)

+1/0
22.4.2017 6:43
Foto

W52a68l36d89a 32W24i41n60t72e78r 6647869711379

:-) Zelený trpaslík? Možná někdo intervenoval ve prospěch Irska. :-)

V případě Slunce jsem se setkal s termínem oranžový trpaslík. Podle HR diagramu je to skutečně těsné. :-)

+1/0
22.4.2017 20:30

D90a32n98a 82T37e74n36z58l41e51r 5330662915383

R^ Oranžový trpaslík zní hezky. To jsem neznala. R^

0/0
22.4.2017 21:57

R60u54d29o38l66f 65M84e47n95t38z12l 4952844437266

Asi už jsem zralý do důchodu. Z trpaslíků byů kdysi opravdu pouze jen bílý trpaslík, ostatní nebylo třeba škatulkovat, stačila spektrální třída. Snad je to i užitečné, ale novým kouskům se špatně učím.

Dík za objasnění.

+1/0
22.4.2017 7:39
Foto

W61a68l17d90a 56W43i16n22t88e56r 6277499921369

R^ Opět velmi hezky podané a cením i zmínku o nestabilním "výkonu" červených trpaslíků, díky čemuž jsem kdysi musel zkorigovat svou představu o nejbližším červeném trpaslíkovi vzdáleného něco přes 4 ly, jako kandidáta na život v jeho blízkosti, tehdy myšlen život jako inteligentní, nějak technicky projevující se, který bych stejně nemohl vysledovat dostupnými prostředky (radiem), jelikož Proxima Centauri se na severní obloze nenalézá. :-) Bakteriální život někde pod povrchem oběžnice v blízkosti červeného trpaslíka má samozřejmě vysokou pravděpodobnost.

+4/0
20.4.2017 11:44

D84a66n64a 31T13e10n28z59l35e29r 5160522535353

R^ Děkuju. Ano, chtěla jsem hlavně připomenout tu jinakost červených trpaslíků, kteří to životu vůbec neusnadňují. Hemží se to na netu poslední dobou takovým tím přílišným optimismem - našli jsme Zemi2, je tam voda, pojďte s námi zamávat mimozemšťanům. :-)

Krásný den, Waldo! Děkuju za návštěvu, jsem moc ráda, že se vám blog líbil. R^:-)

+1/0
20.4.2017 11:58
Foto

W69a80l40d89a 92W41i78n81t26e75r 6457939531429

Také hezký den. Jsem stejného názoru a chápu, že vzbudit zájem o vesmír, zejména budoucích mecenášů, kteří tomu nemusí rozumět, ale mají peníze, vede skrze ty superzemě a pod. Že mimozemšťanem může být i mikrob, už se až tak tolik nepropaguje, protože veřejnosti více imponuje takový, který by mohl něco nabídnout v podobě kouzelných technologií a na to se viceméně spoléhá. Nějaký "uhlíkatý" život ve vesmíru určitě existuje v rámci podmínek, ale už nemusí disponovat takovou strategii přežití, kterou poskytuje mozek s abstraktním myšlením. :-)

+2/0
20.4.2017 12:38

D39a81n48a 25T90e20n20z71l46e74r 5800432975123

R^R^ Tak, přesně, tak nějak si to také myslím.

+1/0
20.4.2017 12:53

R43o87b84e14r89t 79B51r18i25n37d56a 7611576132502

Slunce vzniklo před 6 miliardami roků. Země před 4,5 miliardami, definitivní velikost a tvar dostala při velkém bombardování před 4 miliardami. Ale!!! V Kanadě byly objeveny stopy mikroorganizmů, jejichž stáří se odhaduje v rozmezí 3,7 až 4,3 miliardami let.

CO2, CH4, C2H6 = organická hmota, která je podmínkou pro vznik živé hmoty. Mimochodem: Existuje SiO2, nikoliv však SiH4, Si2H6. Živá hmota = viry, mikroorganizmy, houby, rostliny, hmyz, zvířata, člověk. Jedno živou hmotu spojuje: DNA. Díky obrovské reaktivitě uhlíku z těch CO2, CH4 atd. Vznikl uracil a ty další tři stavební kameny DNA, díky té reaktivitě se začaly spojovat, díky ní začaly růst v řetězce, díky ní se začaly duplikovat, díky ní začaly tvořit živou hmotu. Ty kanadské mikroorganizmy naznačují, že vznik a vývoj země včetně vzniku živé hmoty asi probíhal trochu jinak, než jsme si dosud představovali, že živá hmota vznikla výhradně na zemi - žádná panspermie, že vznikla včetně nás z jedné jediné buňky, že téměř určitě živá hmota není nikde jinde ve sluneční soustavě, že je velmi možné, že není nikde jinde v celém vesmíru.

+1/0
20.4.2017 11:32

D88a84n19a 55T84e30n52z79l89e61r 5430252975443

Tyhle komponenty jsou ale všude ve Sluneční soustavě. Chemie funguje všude stejně - a tak by mělo i tohle fungovat všude podle stejného vzorce. Pak by všude, kde jsou na to podmínky (chemie a dost energie) měl život vzniknout. Podezírají se velké měsíce Jupiteru a Saturnu (Europa a Enceladus), že by mohl být život v jejich hlubokých a teplých oceánech. Pak tu máme ještě Titan, obrovský měsíc s hustou atmosférou chladných ale tekutých uhlovodíků. R^

Díky za návštěvu a příspěvěk k diskuzi, mějte i vy krásný den, Roberte. R^:-)

+3/0
20.4.2017 11:54
Foto

W65a18l58d42a 76W48i37n90t41e13r 6727899301659

R^Přesně tak. Ono se ani tak neřeší, zda byl životaschopný zárodek zafoukán odněkud jinud či zapracovala chemie jen v jakémsi ostrovním systému. V prvé fázi půjde o to, zda se mimo Zemi, napŕíklad na měsících s vodou a dalších, nachází nějaký život (dle definice života) a pokud bude nějaký dohledán ve své nejprimitivnější formě, nastoupí druhá fáze, ze které se vzhledem k podmínkám a porovnáváním vyhodnotí jakási "endemičnost" z naprosto jiné struktury, nebo shoda ve známé skladbě a to teprve bude vodítkem k tomu, jaké formy by se mohly nacházet i v jiných slunečních soustavách, nebo proč má źivot na Zemi společného jmenovatele, tedy jak u medůz, tak stromů a dalších - mimozemšťan na Zemi v podobě fauny nebo flory by byl totiž snadno identifikovatelný, pokud ve vesmíru existují i jiné životaschopné varianty a pozemské podmínky dovolily těmto všem entitám prosperitu. Proto je výzkum planet a jejich měsíců tak důležitý.

+2/0
20.4.2017 14:05

D21a67n38a 62T17e31n57z88l71e86r 5220802895183

Nedávno proběhla tiskem zpráva, že našli chemické sloučeniny, které by mohly jednoho dne vydat něco, co by mohlo být předchůdcem života, dokonce i na Vestě. Když si člověk představí, že jsou stavební kameny života na "obyčejné" planetce nebo asteroidu, bez atmosféry, bez nějakého velkého zdroje energie...

Ještě tři roky. R^ Bude se vrtat do marsovské horniny. Možná i Mars skrývá někde pod povrchem něco živého, nebo něco, co kdysi živé bylo. R^

+1/0
20.4.2017 15:29
Foto

W93a52l56d64a 52W73i59n28t97e28r 6797649221979

R^Aminokyseliny se dají vyrábět průmyslově 2. metodami syntézy. Dnes už asi více metodami - bohužel nesleduji, kromě toho, že nám tento materiál neustále dopadá na Zemi a pokud je pravdou, že nalezený meteorit má původ na Marsu a že zkamenělé útvary na něm jsou pozůstatky života, máme se na co těšit. :-)

0/0
20.4.2017 20:42

D53a15n82a 94T98e86n67z31l32e80r 5170762855753

Nebyli si tehdy tuším jistí, může se jednat jak o zkameněliny biologického materiálu, tak o chemicky vzniklé konglomeráty nějaké soli. Myšlenka, že by se život na Zemi dostal z Marsu, je fascinující. R^:-)

0/0
20.4.2017 21:14



Žebříčky



Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.