Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J13i38r54k75a 29B21r18u80n56n39e55r 4638592419757

R^

0/0
27.4.2017 17:50

D97a58n50a 10T80e71n61z10l77e48r 5790602925723

Děkuju. :-) Krásný večer! R^

0/0
27.4.2017 20:25
Foto

A76l57ž40b57e55t21a 10V38l38č13k85o66v65á 7270680455292

;-DR^ je vůbec ještě něco z vesmíru o čem jste nepsala? Obdivuji!

+1/0
21.4.2017 7:17

D48a18n84a 77T65e49n42z73l51e40r 5760542965803

Je toho ještě hrozná spousta! Je velká skupina poznatků, které nechápu,protože mi chybí fyzikální základy. A možná jste si všimla, nikdy jsem nepsala o Einsteinovi a teorii relativity. R^:-)

Krásný den přeju, Alžběto! Mějte se moc prima. :-)R^

+2/0
21.4.2017 8:15
Foto

J41a57n 87Ř83e62h97á32č11e85k 7640966291215

To jsem netušil, jací jsou ti červení trpaslíci pruďasi. R^

Ale zajímalo by mě, zda by se nějací koumáci řekněme na Alpha Centauri mohli domáknout, že je život na Zemi. Tedy zda by se z vesmírného šumu dal na tu vzdálenost vypreparovat hlas Karla Gotta :-)

+1/0
21.4.2017 5:30

D95a93n15a 94T81e18n13z59l22e83r 5860972905903

Nedávno jsme to v diskuzi rozebírali, odborník potvrdil, že někde za dráhou Jupitera je signál už nesrozumitelný. Speciální signál by mohl dosáhnout až ven z naší soustavy, ale víc asi ne. Kdysi jsme někde četla ještě o limitě, která byla někde ve vzdálenosti 30 světlených let. Za touhle hranicí se ztrácí signál v šumu pozadí.

Takže se před mimozemšťany nemusíme stydět za naše války. Nemají o nich tušení. Mějte krásný den, Honzo, ať se daří a děkuju za návštěvu. R^:-)

+6/0
21.4.2017 8:14

M25i80l69a68n 61S83t16e15h34l18í39k 7840819313251

Jsem přesvědčen, že hlas Karla Gotta překoná nejméně 60 světelných let. ;-D

+2/0
21.4.2017 13:00

D16a97n23a 67T29e31n77z56l35e81r 5710882765813

R^:-)

0/0
21.4.2017 13:05
Foto

W44a13l95d64a 16W40i85n15t93e38r 6667369891889

Božský Kája? Určitě! :-)

0/0
21.4.2017 14:18
Foto

J79a85n 52Ř33e30h37á95č77e88k 7830336711935

Jestli je to s tím signálem tak špatné i v případě, že je cílený, tak to asi moc šancí na objevení života jinde nemáme. A ještě by mě zajímalo, zda se dá na tu dálku (třeba ze spektrálního rozboru záření) detekovat existence biosféry. Tedy netechnologického života.

0/0
22.4.2017 18:48

D13a22n43a 79T21e26n37z52l72e36r 5870272255843

Chytří hoši připravují jednu metodu, kterou chtějí zkoumat světlo, odražené planetou. To, co se odrazilo od zeleně provozující fotosyntézu, má mít nějak pozměněnou polarizaci, jestli jsem to správně pochopila. Tím by mohli odhalit existenci něčeho jako naše rostliny.

Jiná metoda, daleko jednodušší, by měla prozkoumat absorbční spektra atmosfér planet. Když by v nich byl kyslík, bude tam něco živého, co ho produkuje. Běžně se prý kyslík v atmosféře udrží jen asi 300 let, takže pokud ho někde skutečně objevíme, musí tam být zdroj, který kyslík pořád průběžně uvolňuje (rostliny). R^

+2/0
22.4.2017 21:56
Foto

J30a92n 29Ř39e61h93á86č67e55k 7940296651555

Dík. V to jsem trochu doufal. Život přece jenom produkuje chemické prostředí, které musí být ve vesmíru dost atypické...

+1/0
22.4.2017 22:56
Foto

W53a48l35d17a 79W82i68n90t12e81r 6937869251729

K tomu i metan, ale není metan jako metan :-)

+1/0
23.4.2017 4:22

F60r37a22n26t44i13š22e20k 56L94u64f92t 2193108258

Článek je o astrofyzikálních nutných podmínkách pro život. Divím se, jak se automaticky předpokládá, že nutné astronomické podmínky jsou skoro postačující. Myslím to obecně - našli jsme planetu, takže ladíme antény. Vůbec nevíme, kolik biologických náhod je nutných pro vznik inteligentní civilizace. Jaká náhoda to musela být, aby nějaký život vůbec vznikl při vhodných podmínkách?? A jaké náhody to byly aby vznikla složitá buňka a než vznikl mnohobuněčný organizmus uplynuly 3miliardy let. A pak další miliarda než se mezi miliony živočišných druhů našel jediný dostatečně inteligentní. Takže dalším důvodem, proč nenacházíme stopy může být, že jedna z uvedených náhod je extrémně nepravděpodobná a my měli velké "štěstí"

+1/0
21.4.2017 0:14
Foto

W53a86l84d91a 60W80i97n34t10e79r 6467419261389

To bude patrně nějaký omyl - "stopami života" se myslí jakýkoliv, tedy klidně i bakteriální (převážně bakteriální!) a případný inteligentní život by byl až takovou třešničkou na nékolika patrovém dortu s poŕádnou základnou. Každý zdejší ví o anabázi inteligentního života, který je tímto tak málo pravděpodobný, že nejspíš nebude nikdy dohledatelný, ale proč házet flintu do žita, když ještě není všem dnům konec. Nemusíte se obávat, že by autorka nevěděla, a to i v případě genese inteligentních emzáků, kteří zákonité musí něco podstoupit, tedy o dlouhých dobách, o příhodných šťastných okolnostech, o selekci různých strategií přežití, o důležitých sociálních vztazích, o podmínce dostupnosti levného zdroje energie třeba ve formě vlastních kapalných dinosaurů, o důleźité industrializaci, o ekonomice a i o tom, že až teprve po absolvování této anabáze se teprve mohl pŕípadný emzák odtrhnout od své rodné hroudy nebo vysílat na centimetrových vlnách. Svými válkami o suroviny by postrkoval vlastní technologický vývoj dopředu a pokud by pŕedešel vlastní skáze, mohli bychom projev ze zdárného zvládnutí všeho důležitého se štěstím zachytit, což je méně pravděpodobné, než samotný inteligentní život - inteligentní mimoňský spokojený delfín nemá potřebu nic vysílat do vesmíru. Můžete být tedy naprosto klidný, že by se o velkém štěstí nevědělo, i když nebylo vzpomenuto a máte naprostou pravdu, že jsme měli a máme z pekla šťeští, jaké mít i emzácká planeta.

+3/0
21.4.2017 1:39

D89a47n44a 74T77e24n17z27l81e13r 5300522415373

Vidím to takhle: život si vždycky poradí. To je znát už na Zemi, kde nevyhladil život ani náraz asteroidu a nepříznivé podmínky, případně kde se adaptoval na obrovské tlaky a teploty v hloubce oceánů (black smoker) i na život v ledu (antarktida).

Zatím vůbec nevíme, jestli někde život je, jen předpokládáme, že by mohl být. Proto je důležité nejprve okolíkovat claim, určit limitní a likvidující podmínky. Musí to být planeta, musí mít vodu, nejlépe v tekutém stavu. Musí být alespoň trochu chráněná před kosmickým zářením. Asi nebude dobře, když je extrémně blízko extrémně aktivní hvězdy. To poslední je bohužel pravidlo a jedná se o naprostou většinu hvězd v galaxii.

Není řečeno, že jinde život není, ale na planetách s dobrými podmínkami ho asi najdeme nejdřív. R^

Děkuju za návštěvu a přeju krásný den, Františku, mějte se moc hezky. R^

+2/0
21.4.2017 8:11

J77i21ř25í 88Ř59e90z85n37í16k 4122332223785

Svého času bylo módní spojovat vznik života na zemi s dopadem meteoritů, na nichž měly se vyskytovat nějaké zárodky života.

+1/0
21.4.2017 10:40
Foto

W39a87l25d63a 65W79i93n27t14e26r 6587439311119

Stále se počítá i s touto variantou, dokonce je upgradována, že na meteoritech nemusel být přímo život, ale nárazem, tj tlakem a teplotou se něco "zfúzovalo" a pak teprve vznikl "křehký" život. Aminokyseliny se také dají vyrobit pomocí blesků...

+1/0
21.4.2017 12:40

D46a69n12a 87T39e38n66z96l32e67r 5310522665463

Napadá mě, jestli by varianta, kdy se zanese už hotový život na nějaké vesmírné těleso, nebyla spíš kontraproduktivní. Nějaké živé breberky by mohly nakazit na vhodnou planetu a naložit tam kolonii. Tenhle hotový život, se při dalším shledání po miliónech let (kdy na planetu dopadnou příbuzní původních breberek) mohl docela divit, že jsou mu nebezpečné.

+1/0
21.4.2017 12:50
Foto

W14a19l37d71a 54W11i37n87t92e86r 6667859601429

R^ Kdo ví, co se pod tajícími ledovci probudí... :-)

+1/0
21.4.2017 14:51

D59a16n97a 40T25e69n83z90l46e98r 5440812505713

:-) Akta X

0/0
22.4.2017 21:56
Foto

W90a92l94d44a 37W37i79n10t17e30r 6707759981189

:-) Úplně ty první díly novodobého Dona Quijote mě celkem i bavily. ;-D

0/0
23.4.2017 4:20

D80a19n10a 72T51e15n63z71l60e32r 5220502765293

... a spolu s postavou Dany Scully: "Ale toho játrožrouta bych si radši odpustila." Dlouho mě ten nejpůsobivější díl Akta X nutil kontrolovat veškeré světlíky. :-)

0/0
23.4.2017 19:24
Foto

K28l89á72r20a 29T86ů26m12o93v70á 2513334147788

Tak ono už jen najít ty planety je velký úspěch. Pamatuju, jak se říkalo, že to nejde.:-)

+1/0
20.4.2017 21:48
Foto

W16a90l19d53a 92W84i81n65t89e43r 6187989661379

Opravdu to s tehdejšími technologiemi nešlo, tak jako se současnými nelze něco dalšího. Pokročilé technologie vyžadují širokou spolupráci. Dřívější astronom si vystačil s vlastními pomůckami vyrobenými na koleně nebo podle vlastního zadání, současný už je jen jakýmsi uživatelem technologie, kterou mu poskytlo odvětví mnoha a mnoha oborů. Modelově to lze pochopit na příkladu kapacity ve svém oboru s titulem MUDr, který zcela jistě nemá ánunk o technickém řešení magnetické rezonance, ovšem s kterou jako uživatel pracuje dnes a denně a to velmi dobře a jako uživatel také vznáší požadavky k vylepšení, což zpětně reflektují výrobci technologií, kteří touto zpětnou vazbou vítají - nevidí to, co chce vidět doktor. Je to trochu zdlouhavé a pokud se naskytne nějaký vhodný vojenský odpad, doba realizace se zkrátí - armáda do svých taktických výhod investuje více prostředků a v podstatě se zasloužila o technologický pokrok. Není to tedy jednoduché a kromě potenciálu vymyslet něco, co bude detekovat planetu s faunou a florou, hlavní slovo budou mít vždy peníze.

+3/0
21.4.2017 0:22

P30e43t21r 24P85a13l80e87č39e97k 3650795314642

Je to tak, vzpomínám si na úžas lékařky, které jsem mezi řečí u pozitronického tomografu vysvětloval, jak to přijde, že mě mohou takto vyšetřit.

+4/0
21.4.2017 10:58

D16a15n12a 10T81e58n91z54l40e12r 5960822445453

R^ Ano, a dneska ohrnujeme nos, že tamta planeta je moc velká, a na té asi bude moc horko... :-) Dnes už víme, že to všude jinde vypadá stejně jako u nás, obrovské množství planet, leda by to místní Jupiteři přehnali s růstem a vymetli soustavu úplně dočista. Zase na druhou stranu, každá tahle vymetená soustava znamená, že to, co v ní původně bylo, někde cestuje po chladném vesmíru. R^

Krásný den, Kláro, mějte se moc hezky. R^:-)

+2/0
21.4.2017 8:01
Foto

J34a82r75o21m87í59r 74Š73i36š39a 3180273751357

R^však ono se to jednou povede:-)

0/0
20.4.2017 19:45

D12a78n54a 37T15e60n11z82l38e16r 5970832775373

Bylo by to skvělé. R^ Krásný večer, Jaromíre, mějte se moc hezky. R^:-)

0/0
20.4.2017 21:08

R88a80d22e88k 29J45a51r15o25š 4897688430156

Jupiter není hnědý trpaslík. Musel by být nejméně 10 x větší... Patří do kategorie obřích planet. ve kterých nikdy ani krátký čas nemohla probíhat jaderná syntéza deuteria na helium.

Jinak ale karma

+1/0
20.4.2017 12:35
Foto

W41a41l74d69a 72W40i26n29t38e33r 6517559391849

To určitě ano, ale tu zmínku o Jupiteru si spojuji s větou o "skorohvězdě", než pŕímo k hnědému trpaslíkovi. :-)

0/0
20.4.2017 12:48

D33a98n47a 14T88e74n95z45l47e58r 5950382555883

Vážně není? Já si ho vedu v patrnosti jako hnědého trpaslíka. Jdu se na to podívat. R^ Za karmu děkuju, jsem ráda, že se vám líbilo. Krásný den přeju. R^:-)

0/0
20.4.2017 12:49

D60a72n39a 47T46e26n94z50l95e40r 5370202465213

Ok, vážně není - moje chyba, opravím to. R^ Děkuju za připomínku. :-)

0/0
20.4.2017 12:50

R69u51d88o46l73f 16M65e81n25t52z63l 4542394457956

Zvláštní, já ho také měl za hnědého trpaslíka. Jasně si i pamatuji na přednášku, kde to zaznělo. Možná byl v té době nějaký zmatek v terminologi, třeba se teprve vytvářela. Teď vidím, že podle definice Jupiter hnědý trpaslík být nemůže.

+1/0
20.4.2017 13:14

D37a21n76a 12T69e39n76z59l21e17r 5910682375583

Já to měla také tak utříděné. Ale našla jsem teď i jinou definici, ve které je hnědý trpaslík něco, co je několikrát větší než Jupiter. :-)

+2/0
20.4.2017 15:24
Foto

W50a73l60d63a 58W33i76n16t17e90r 6817819931909

Hodně se porovnávalo s Jupiterem a to i v souvislosti s nějakými metanovými testy (uź mi z hlavy vypadl princip a duchaplný účel) a Jupiter byl skutečně jakýsi etalon v násobku blíźící se k hnědému trpaslíkovi, který vůbec není hnědý, ale červený, což se pochopitelně nedalo použít kvůli červeným trpaslíkům. Nevím, zda se to běźně používá, ale k označení Sd, nebo Esd se vázal název podtrpaslík a dokonce i prozatimní trpaslík - nepoužívam ani jedno, ani druhé, protože na takové objekty můj "newton" nemá a právě takové subčlenění mohlo být zavádějící. V dřívějších dobách se také tvrdilo, že žlutý trpaslík je naprosto běžnou hvězdou, tuším, že se jim říkalo tuctové hvězdy a jejich procentuální počet se asi odvozoval od hustoty z hŕbitova bílých trpaslíků nebo počasí, nic méně, v současnosti je zredukováno na pouhých 7 procent, tedy méně, než červených. Pojmenování žlutý trpaslík v souvislosti s naším Sluncem prý také není správný, jak mi bylo vytknuto, protože Slunce v podstatě nepatří do trpasličích hvěz, ale normálních a vůbec nejsou žluté. Pokud prý chci vidět skutečného žlutého trpaslíka, nechť nasměruji na Tau Ceti 51 :-) , ale klid, podle spektrální třídy G2 patří Slunce mezi žluté trpaslíky, které čeká naprosto stejný osud...

+2/0
22.4.2017 2:49

D24a94n82a 71T64e15n98z12l26e43r 5440502395743

Možná se ta procenta možná korigovala až v posledních letech, kdy díky vyvinutějším teleskopům začaly být tyhle mini hvězdy lépe registrovány. Ono je to vlastně logické. Když se někde z něčeho má utvořit hvězda, bude těch menších hvězd daleko více. Jen v hodně hustých oblacích plynu to vydá na větší hvězdu a ty gigantické, těch je ještě daleko méně, by budou při svém vzniku potřebovat nějaké extrémní podmínky. Ty menší hvězdy ale tak moc nezáří, proto nejsou dřívějšími dalekohledy moc vidět.

Co se týče Slunce už jsem četla i zařazení jako zelený trpaslík. R^:-)

+1/0
22.4.2017 6:43
Foto

W38a34l65d24a 96W54i66n11t88e92r 6757859721599

:-) Zelený trpaslík? Možná někdo intervenoval ve prospěch Irska. :-)

V případě Slunce jsem se setkal s termínem oranžový trpaslík. Podle HR diagramu je to skutečně těsné. :-)

+1/0
22.4.2017 20:30

D15a68n20a 87T57e82n67z96l22e19r 5950712525513

R^ Oranžový trpaslík zní hezky. To jsem neznala. R^

0/0
22.4.2017 21:57

R70u44d29o24l81f 47M41e77n66t25z67l 4952454577936

Asi už jsem zralý do důchodu. Z trpaslíků byů kdysi opravdu pouze jen bílý trpaslík, ostatní nebylo třeba škatulkovat, stačila spektrální třída. Snad je to i užitečné, ale novým kouskům se špatně učím.

Dík za objasnění.

+1/0
22.4.2017 7:39
Foto

W92a77l88d29a 36W52i20n73t34e62r 6817909691369

R^ Opět velmi hezky podané a cením i zmínku o nestabilním "výkonu" červených trpaslíků, díky čemuž jsem kdysi musel zkorigovat svou představu o nejbližším červeném trpaslíkovi vzdáleného něco přes 4 ly, jako kandidáta na život v jeho blízkosti, tehdy myšlen život jako inteligentní, nějak technicky projevující se, který bych stejně nemohl vysledovat dostupnými prostředky (radiem), jelikož Proxima Centauri se na severní obloze nenalézá. :-) Bakteriální život někde pod povrchem oběžnice v blízkosti červeného trpaslíka má samozřejmě vysokou pravděpodobnost.

+4/0
20.4.2017 11:44

D53a14n11a 81T23e58n28z58l55e70r 5890222735903

R^ Děkuju. Ano, chtěla jsem hlavně připomenout tu jinakost červených trpaslíků, kteří to životu vůbec neusnadňují. Hemží se to na netu poslední dobou takovým tím přílišným optimismem - našli jsme Zemi2, je tam voda, pojďte s námi zamávat mimozemšťanům. :-)

Krásný den, Waldo! Děkuju za návštěvu, jsem moc ráda, že se vám blog líbil. R^:-)

+1/0
20.4.2017 11:58
Foto

W52a72l88d86a 32W49i27n26t27e81r 6337259281339

Také hezký den. Jsem stejného názoru a chápu, že vzbudit zájem o vesmír, zejména budoucích mecenášů, kteří tomu nemusí rozumět, ale mají peníze, vede skrze ty superzemě a pod. Že mimozemšťanem může být i mikrob, už se až tak tolik nepropaguje, protože veřejnosti více imponuje takový, který by mohl něco nabídnout v podobě kouzelných technologií a na to se viceméně spoléhá. Nějaký "uhlíkatý" život ve vesmíru určitě existuje v rámci podmínek, ale už nemusí disponovat takovou strategii přežití, kterou poskytuje mozek s abstraktním myšlením. :-)

+2/0
20.4.2017 12:38

D55a88n29a 65T49e17n39z70l63e94r 5620432445733

R^R^ Tak, přesně, tak nějak si to také myslím.

+1/0
20.4.2017 12:53

R29o42b57e45r40t 46B82r80i89n91d14a 7471866352862

Slunce vzniklo před 6 miliardami roků. Země před 4,5 miliardami, definitivní velikost a tvar dostala při velkém bombardování před 4 miliardami. Ale!!! V Kanadě byly objeveny stopy mikroorganizmů, jejichž stáří se odhaduje v rozmezí 3,7 až 4,3 miliardami let.

CO2, CH4, C2H6 = organická hmota, která je podmínkou pro vznik živé hmoty. Mimochodem: Existuje SiO2, nikoliv však SiH4, Si2H6. Živá hmota = viry, mikroorganizmy, houby, rostliny, hmyz, zvířata, člověk. Jedno živou hmotu spojuje: DNA. Díky obrovské reaktivitě uhlíku z těch CO2, CH4 atd. Vznikl uracil a ty další tři stavební kameny DNA, díky té reaktivitě se začaly spojovat, díky ní začaly růst v řetězce, díky ní se začaly duplikovat, díky ní začaly tvořit živou hmotu. Ty kanadské mikroorganizmy naznačují, že vznik a vývoj země včetně vzniku živé hmoty asi probíhal trochu jinak, než jsme si dosud představovali, že živá hmota vznikla výhradně na zemi - žádná panspermie, že vznikla včetně nás z jedné jediné buňky, že téměř určitě živá hmota není nikde jinde ve sluneční soustavě, že je velmi možné, že není nikde jinde v celém vesmíru.

+1/0
20.4.2017 11:32

D82a10n88a 43T10e34n10z80l70e55r 5330822235113

Tyhle komponenty jsou ale všude ve Sluneční soustavě. Chemie funguje všude stejně - a tak by mělo i tohle fungovat všude podle stejného vzorce. Pak by všude, kde jsou na to podmínky (chemie a dost energie) měl život vzniknout. Podezírají se velké měsíce Jupiteru a Saturnu (Europa a Enceladus), že by mohl být život v jejich hlubokých a teplých oceánech. Pak tu máme ještě Titan, obrovský měsíc s hustou atmosférou chladných ale tekutých uhlovodíků. R^

Díky za návštěvu a příspěvěk k diskuzi, mějte i vy krásný den, Roberte. R^:-)

+3/0
20.4.2017 11:54
Foto

W35a90l68d15a 82W51i97n49t75e78r 6867869711189

R^Přesně tak. Ono se ani tak neřeší, zda byl životaschopný zárodek zafoukán odněkud jinud či zapracovala chemie jen v jakémsi ostrovním systému. V prvé fázi půjde o to, zda se mimo Zemi, napŕíklad na měsících s vodou a dalších, nachází nějaký život (dle definice života) a pokud bude nějaký dohledán ve své nejprimitivnější formě, nastoupí druhá fáze, ze které se vzhledem k podmínkám a porovnáváním vyhodnotí jakási "endemičnost" z naprosto jiné struktury, nebo shoda ve známé skladbě a to teprve bude vodítkem k tomu, jaké formy by se mohly nacházet i v jiných slunečních soustavách, nebo proč má źivot na Zemi společného jmenovatele, tedy jak u medůz, tak stromů a dalších - mimozemšťan na Zemi v podobě fauny nebo flory by byl totiž snadno identifikovatelný, pokud ve vesmíru existují i jiné životaschopné varianty a pozemské podmínky dovolily těmto všem entitám prosperitu. Proto je výzkum planet a jejich měsíců tak důležitý.

+2/0
20.4.2017 14:05

D39a72n45a 68T51e44n75z21l62e54r 5100732935423

Nedávno proběhla tiskem zpráva, že našli chemické sloučeniny, které by mohly jednoho dne vydat něco, co by mohlo být předchůdcem života, dokonce i na Vestě. Když si člověk představí, že jsou stavební kameny života na "obyčejné" planetce nebo asteroidu, bez atmosféry, bez nějakého velkého zdroje energie...

Ještě tři roky. R^ Bude se vrtat do marsovské horniny. Možná i Mars skrývá někde pod povrchem něco živého, nebo něco, co kdysi živé bylo. R^

+1/0
20.4.2017 15:29
Foto

W75a73l83d23a 98W67i87n65t22e78r 6817519451849

R^Aminokyseliny se dají vyrábět průmyslově 2. metodami syntézy. Dnes už asi více metodami - bohužel nesleduji, kromě toho, že nám tento materiál neustále dopadá na Zemi a pokud je pravdou, že nalezený meteorit má původ na Marsu a že zkamenělé útvary na něm jsou pozůstatky života, máme se na co těšit. :-)

0/0
20.4.2017 20:42

D60a23n64a 22T47e37n72z41l82e86r 5230702655593

Nebyli si tehdy tuším jistí, může se jednat jak o zkameněliny biologického materiálu, tak o chemicky vzniklé konglomeráty nějaké soli. Myšlenka, že by se život na Zemi dostal z Marsu, je fascinující. R^:-)

0/0
20.4.2017 21:14



AUDIOZÁZNAM

Petice

Zmeškali jste přenos čtení Davida Vlka? Poslechněte si ho tady.



Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.