Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

D18a34n13a 66T80e44n88z90l81e17r 5630732935403

Jiří, dám to sem, dopředu, protože vlákno v diskuzi už je nepřehledné. Vy tvrdíte, že se člověk na Zemi vyvinul i v jiných končinách než v Africe. KDE se přesně podle vás vyvinul, tedy KDE byly přesně podobně dobré podmínky jako tehdy v Africe?

Neuhýbejte, chci jasnou odpověď. KDE to bylo?

0/0
25.4.2017 11:27
Foto

J36i97ř97í 46S27t51r59a64t19i62l 4533108355752

Napsal jsem to již v příslušném vlákně. Mohl se také vyvíjet třeba v Americe. Indiáni nemusí být prvními obyvateli tohoto kontinentu, ale vývojovým stupněm mnohem starších předků. Již v 19.století byly v Americe nacházeny nějaké zkamenělé kosterní zbytky člověka, staré milión a více let, jenž dorůstal větších rozměrů jako člověk dnešní. Byl kolem toho velký rozruch. Zdali to je pravda či není dosud není vyjasněné, důkazy se prý ztratily. Proč by ale něco takového vzniklo, že by jen tehdejší podvodní senzacechtivci? Přiklonil bych se spíše k názoru, že vývojová linie indiánů a také i okolních oblastí Ameriky není afrického původu, byť se jedná rovněž o druh Homo sapiens.

0/0
25.4.2017 13:37

D84a61n14a 55T69e75n44z75l40e89r 5660142195443

Takže žádné důkazy? Pakliže nejsou důkazy, jedná se jen o hoax.

Myslíte Indiány v jižní nebo severní Americe?

0/0
25.4.2017 16:41

J56a22n 17Š84v20a17d24l16e72n71k53a 9714259420

To má někde ze záhadologických webů. Nic průkazného. Samé "prý", "důkazy se ztratily", atd. A už vůbec ho nezajímá, že Indiáni jsou geneticky i fyziognomicky blízce příbuzní obyvatelům východní Sibiře, přesně v souladu s představou, že do Ameriky přišli lidé ze Sibiře.

+1/0
25.4.2017 17:46

D36a90n76a 83T81e47n60z50l66e19r 5290282825903

... navíc, že je naprostá hloupost, aby na sobě nezávisle vznikly dva různé druhy (jeden kdoví jestli ne z mimozemšťanů) - ale mohou se vesele vzájemně křížit. Vždyť i to křížení s neandrtálci moc nešlo. :-)

Já jen doufám, že se dozvíme, ve kterém místě jižní nebo severní Ameriky se ten samostatný druh vyvinul. To, z čeho se vyvinul, bude pak už jen třešničkou na dortu.

0/0
25.4.2017 18:02

J72a55n 97Š86v49a75d72l25e73n44k97a 9104799660

Tady je třeba použít tzv. Stratilovu logiku. Vyvinul se z toho, co ještě nebylo nalezeno. A vyvinul se tak dokonale, že vypadá, že měl společného předka s lidmi ze Sibiře. Prostě se ta souhra náhodných mutací odehrála dvakrát na dvou odlišných místech.

+1/0
25.4.2017 18:40

D93a28n19a 34T55e21n16z75l41e62r 5460682725403

:-)

0/0
25.4.2017 20:23

J21a93n 43Š79v18a71d91l85e77n95k33a 9644809240

Ještě, že pan Stratil neaplikuje svůj inovativní přístup třeba u archeologických vykopávek. Představme si třeba, jak by se vypravil do Mikulčic na hradiště z doby Velké Moravy. Zrovna by si s průvodcem prohlíželi základy kostela, když by pan Stratil průvodce přerušil: "Váš výklad je docela dobrý, ale proč ho kazíte nepodloženými spekulacemi? Tohle jsou zcela jistě základy nějaké budovy, ale to, k čemu sloužila, už nikdy nemůžeme zjistit. Nikdo z nás v té době nežil."

Průvodce zalapá po dechu a odpoví: "Ale, tohle má přesně stejný půdorys jako románské baziliky z té doby."

"Pche," mávne rukou pan Stratil a rozvine svou originální úvahu, "vždyť vy ani nemůžete vědět, z jaké doby ta stavba pochází. Co když ji postavili obyvatelé Atlantidy? Co když to byla naváděcí stanice pro mimozemské lodi?"

Průvodce to ještě více vyvede z míry: "Ale tohle je typické hradiště z doby Velké Moravy, patrně velmi významné, srovnatelné s Velehradem."

"To říkáte vy," poučí ho pan Stratil, "ale nijak jistý si tím být nemůžete. Člověk je jenom nepatrná částečka vesmíru a nikdy nemůže pochopit, jak se věci mají doopravdy. Třeba se jednou ukáže, že ty vaše vykopávky jsou něco úplně jiného."

"Nezlobte se, pane, ale to co říkáte, jsou naprosté hovadiny," vloží se do rozhovoru jeden z návštěvníků, kterého zajímá průvodcův výklad a ztrácí trpělivost s vývody pana Stratila.

"Jenom pro vás, protože nechápete jejich hloubku," odvětí pan Stratil.

"Pane, ale to, co říkáte, jsou vážně nesmysly," přidá se průvodce.

"Je na vás poznat, že jste jenom archeolog, příliš omezen svým oborem. Musíte se na věci dívat v širším kontextu," trvá si na svém pan Stratil.

+1/0
25.4.2017 22:27

J11a52n 28Š10v90a77d35l96e34n84k13a 9824109630

"V jakém kontextu?" Průvodce už také ztrácí trpělivost. "Vždyť ty vykopávky nesvědčí pro nic jiného, než že je to hradiště z Velké Moravy. Jeho věk dokázalo i radiokarbonové datování."

"Ta metoda není příliš spolehlivá," namítne pan Stratil. "Ani stáří fosilií dinosaurů se tím nedá měřit."

"Jakých dinosaurů? Jak s tím, o čem se tu bavíme, souvisejí dinosauři?" Průvodce zoufale rozhodí rukama.

"Jednoduše," podotkne pan Stratil. "Vždyť vy si vůbec nemůžete být jistý, zda nežili ve stejné době, jako bylo postaveno toto hradiště."

"Můžeme. Nikde se tu nenašly jejich kosti," pokouší se mu to vysvětlit průvodce.

"Nikde? A kde všude jste kopali? Co když byste dinosauří kosti našli třeba tamhle na tom pahorku? Nebo za ním? Dokud nebudete kopat úplně všude, nemůžete si být jistí, že v té době dinosauři nežili," rozvíjí pan Stratil svou neúprosnou logiku, před níž by kapituloval i Sherlock Holmes.

"Za pahorkem je přece vesnice," zalomí rukama průvodce.

"Pane, vy jste naprostý pošuk," už to nevydrží jeden z návštěvníků a zahrozí panu Stratilovi pěstí.

"Vidíte, jak hluboko jste klesl?" pohoršeně si odfrkne pan Stratil. Já zde pouze rozvíjím své úvahy o tom, jak by to také mohlo být. Nemusíte jim rozumět. Ani je nikomu nevnucuju, tak mě hned nemusíte urážet. Dobře tím ukazujete, co jste zač."

A takhle ten rozhovor může pokračovat donekonečna. Anebo to může skončit. Buď brachiálním násilím, anebo prostým poznáním průvodce, že pan Stratil je jakýsi blázen, jemuž nemá cenu odporovat a pokud možno ani s ním zapřádat rozhovor. Další jeho poznámky tedy již ignoruje a pokračuje ve výkladu.

+1/0
25.4.2017 22:27
Foto

J21i19ř52í 52S18t44r58a60t96i57l 4603658135492

Když byl 22.12. roku 1938 vyloven u břehů jihovýchodní Afriky první exemplář pravěké ryby "latimérie podivné", vyvolal ve vědeckém světě velké vzrušení. Na základě studia toto živočicha byl potom vysloven předpoklad, že tato skupina živočichů dala pravděpodobně základ suchozemským čtyřnohým obratlovcům. Takto se sestavuje onen "evoluční strom života".

0/0
26.4.2017 7:51

J82a37n 31Š36v12a91d40l98e35n59k29a 9864139590

Vidíte? Sám ukazujete, že na tom mém ironickém rozhovoru mezi vámi a průvodcem po archeologickém nalezišti přeci jenom něco bude. Vy se totiž s tou latimérií dost zásadně mýlíte (což plyne z vašich chabých znalostí). Takto nebylo navrženo, že by ryby mohly být předky čtvernožců. Ve skutečnosti byly fosilie lalokoploutvých ryb nacházeny dříve, než byla nalezena latimérie - např. takový Eustenopteron, který patřil do linie vedoucí k obratlovcům, byl nalezen již v roce 1881 (https://en.wikipedia.org/wiki/Eusthenopteron). Do té doby, než byla nalezena latimérie, již takových fosilních nálezů bylo tolik, že bylo možné dovodit, že jedna ze skupin lalokoploutvých ryb dala vzniknout čtvernožcům. Bylo tak učiněno na základě zjevné anatomické podobnosti některých zástupců lalokoploutvých ryb a nejstarších obojživelníků. Např. uvnitř ploutví se nosné kůstky značně podobaly pletenci horních i dolních končetin, ty ryby měly kromě žaber plicní vaky, apod. Takže již dávno před latimérií se soudilo, že jsou ryby předky čtvernožců, a vědělo se, která jejich skupina to je. Akorát byla považována za zcela vyhynulou. Nebyly známé žádné fosilní nálezy lalokoploutvých ryb už od křídy. Nález latimérie byl tedy senzací proto, že se jednalo o nález "živoucí fosilie", byť patří do skupiny, která nevedla ke čtvernožcům. Po revizi systému k lalokoploutvým rybám patří i skupina dvojdyšných (bahníci), čili latimérie už není jediná.

Z výše uvedeného je zřejmé, že jsou vaše "úvahy" bezcenné, neboť jsou založeny na nedostatečných znalostech a nepodložených spekulacích.

+1/0
26.4.2017 9:17
Foto

J84i28ř20í 24S40t30r73a56t49i36l 4583878805182

Já vám ten "strom života" nekácím ani nemohu, ale představuje jen hypotetické seřazení vývoje živočichů. Pravdu z toho nikdo neudělá.

0/0
26.4.2017 9:56

J21a29n 74Š40v57a47d92l73e98n83k71a 9854329900

Přesně tak. A hradiště u Mikulčic mohli klidně postavit mimozemšťané. Už nikdy nezjistíme, zda to doopravdy bylo velkomoravské hradiště. Vaše úvahy jsou nesnesitelně jednoduché. Není potřeba k nim vůbec nic umět, vůbec nic znát. Stačí opakovat pár obecných frází a připadat si, na jak úžasnou věc jste přišel...

+1/−1
26.4.2017 10:20
Foto

J44i94ř13í 80S84t69r78a87t46i41l 4893718905442

Jsou věci jasné, doložené, dále pak pravděpodobné či hypotetické. Celkový vývoj života na zemi může být sestaven jen na základě pravděpodobností.

0/0
26.4.2017 11:10

J43a57n 36Š28v30a54d75l44e25n34k83a 9324749240

Je to doložené úplně stejně. I v případě archeologie se jedná o hypotézy na základě nálezů. I zde je třeba, aby vše bylo ve vzájemném kontextu, nikoli rozporu, k potvrzení téže věci se používají různé metody, které vyloučí možnost systémové chyby. Problém je tedy jinde: vy nevidíte žádný rozpor, kdekoli je to v souladu s tím, co si myslíte. Jakmile je to v rozporu, začnete s těmi svými "úvahami". Třeba pět set let staré nálezy nezpochybňujete, pět tisíc let ještě také moc me. Padesát tisíc let už ano. Princip výzkumu je stále stejný, rozdíl je jenom v tom, že jste si to vysnil jinak.

+1/0
26.4.2017 11:59
Foto

J49i32ř76í 98S39t11r64a14t91i11l 4603628875662

S rostoucím stářím paleontologických archeologických nálezů roste i procento pravděpodobnostní chyby či omylu v tvrzení, opírajících se pak stále více o teorie. Zkameněliny kosterních ostatků staré milióny let a jen ve zlomcích veškeré tehdejší reality jsou již pro ucelenou představu vzájemných vývojových vazeb značně problematické a těžko mohou uvádět hypotézy v pravdivé závěry.

0/0
26.4.2017 12:23

D53a40n25a 33T63e70n98z83l44e49r 5180332605423

Jiří, i ty milióny let staré důkazy jsou pořád ještě důkazy. Na nich se zakládají ty vzájemné vývojové vazby, jak tomu říkáte. Takže - doložen ten vývoj je, ne že ne. Stejně jako je doložená K-T vrstva po celé Zemi, pod níž kosti dinosaurů jsou, nad ní ale ne. Smiřte se s tím. :-)

0/0
26.4.2017 12:28

J40a97n 87Š82v18a26d10l79e86n59k56a 9674809720

Ta míra pravděpodobnosti je právě zvyšována s užitím různých metod, které dokazují totéž. Vědci se snaží předem vyloučit chyby tím, že než něco uveřejní, nejprve si to několika různými a nezávislými způsoby ověří. Princip je stejný jako u archeologických vykopávek.

0/0
26.4.2017 12:31
Foto

J58i52ř82í 79S45t51r82a81t92i84l 4433908165322

No jistě.

0/0
26.4.2017 13:46

J32a96n 21Š78v53a96d33l29e52n18k79a 9174309110

Ano, jistě. Věda není založená na "pocitech", jak si možná myslíte. Ve vědě není místo pro úvahy typu "výrazné genetické bariéry mezi různými lidskými rasami", jestliže výzkum nic takového neprokázal.

0/0
26.4.2017 13:50

D77a37n17a 77T22e27n20z21l81e87r 5430742675403

Tímto jste, pane Š., nádherně shrnul celých posledních 400 příspěvků téhle diskuze. R^;-D Mám dokonce pocit, že by to chtělo udělat jako extra blog. Něco jako "aktuality z diskuze". R^:-)

0/0
26.4.2017 10:38
Foto

J98i46ř91í 58S85t11r24a36t12i44l 4503738705622

A nebo obráceně, z Ameriky do Sibiře. Z Afriky to již vypadá hůře.

0/0
26.4.2017 7:24

J34a39n 11Š92v59a20d74l59e16n85k39a 9484349760

Jenže východosibiřské populace jsou zase svým způsobem příbuzné lidem dále na jih (Mongolové, Číňané). Vy byste tedy naznačoval, že "žlutá" rasa vznikla ve značně nepříznivých podmínkách východní Sibiře naprosto nezávisle na afrických populacích člověka, a přesto je mu tak blízce příbuzná, že se s ním volně kříží. Nebylo by jednodušší (Occamova břitva) uvažovat o jediném místě původu celého lidského druhu?

0/0
26.4.2017 9:19
Foto

J39i69ř30í 83S12t44r18a53t95i70l 4563488795672

Jednodušší by to bylo, ale je otázka, zdali pravdivé. Typologie a fyziognomie amerických indiánů je bližší asijským šikmookým rasám, nežli negroidní africké rasy a naopak šikmooké asijské rasy jsou bližší americkým indiánům. Africké negroidní typy jsou vzdálené i typickým evropským rasám.

Ve hře nemusí být vyloučen (jen proto, že si to současná věda neumí představit) i nějaký mimozemský původ. Může toho být jakýmsi důkazem i sama věda, která zkoumá vesmír a jeho další možnosti života. A vyvíjí pro to i dopravní techniku, také zajímavé.

0/0
26.4.2017 10:18

D61a57n70a 35T86e71n86z14l58e72r 5530832385643

Jiří, ono se to nebere jen podle tvaru očí. Ono se to bere podle genů. Smiřte se s tím, že jste příbuzný s černochy i číňany. :-)

0/0
26.4.2017 12:30

J37a47n 62Š25v54a75d56l44e82n92k13a 9444759620

Jistěže. Použijeme tedy vaši argumentaci na naleziště v Mikulčicích: ve hře je, že celou tu lokalitu postavili mimozemšťané. Zatím tomu nic nenasvědčuje, ale to třeba jenom proto, že současná věda není ještě dostatečně na výši. Za pár let se to třeba potvrdí.

Co se týče lidských ras, tak to už jsem vám vysvětloval minule. Nejvyšší genetickou diverzitu má africká populace, což dokazuje, že je také nejstarší a ta diverzita měla čas se vyvinout. V rámci Afriky jsou tak velké rozdíly mezi různými populacemi, že můžete rozlišovat hned několik dalších lidských ras (např. obyvatelé Keni jsou úplně jiní než jihoafričtí Křováci, apod.). Mimoafrické populace mají naopak genetickou diverzitu poměrně nízkou a příbuznou jedné z afrických populací, což naznačuje společný původ. Výjimku tvoří Austrálci, ale ti jsou pozůstatkem ještě starší migrace z Afriky. Ostatní mimoafrické populace sdílejí některé znaky, jimiž se odlišují od Afričanů: je to barva očí (často jiná než hnědá), barva kůže (často velmi světlá), tvar a barva vlasů (často rovné či vlnité, často velmi světlé), tvar nosu (spíše výrazný než plochý). Tyto odlišnosti od Afričanů lze vysvětlit jako adaptace na výrazně odlišné podmínky panující v Eurasii oproti Africe. Jednak je zde daleko menší oslunění a proniká sem méně ultrafialového záření. Příliš tmavá kůže by tedy bránila produkci vitamínu D (nízké hladiny vitamínu D způsobují kreténismus a křivici). Světlá kůže je tedy evoluční přizpůsobení se. Výrazný nos zase může lépe ohřívat vzduch proudící do plic. V Africe není potřeba, ale za arktické zimy se určitě hodí.

0/0
26.4.2017 12:45

J52a96n 44Š85v66a90d31l51e58n91k85a 9194329630

Některé z těch adaptací se zdají být výsledkem křížení prvních lidí migrujících mimo Afriku s neandertálci, o nichž se ví, že byli světlí a velmi dobře přizpůsobeni životu v drsném klimatu glaciální Eurasie. Nasvědčují tomu některé genetické analýzy (i když jiné zase ukazují, že takoví kromaňonci měli zřejmě tmavou kůži). Východoasijské lidské populace se kromě neandertálců křížily s dalším lidským druhem - Denisovany. Odtud možná plyne rozdíl mezi západo- a východoeurasijskými lidskými typy. Dominantní složkou genomu mimoafrických lidských populací je však stále to, co z nás dělá člověka moudrého, jeden lidský druh. Navíc i neandertálci a Denisované jsou pozůstatky dávné lidské migrace z Afriky, která proběhla někdy v předposlední meziledové době.

0/0
26.4.2017 12:45
Foto

J23i85ř11í 19S40t73r77a43t27i59l 4133928115702

Pěkné teorie.:-)

0/0
26.4.2017 13:40

J35a29n 75Š93v85a76d80l94e59n66k81a 9294339620

Však ano, jsou to vědecké teorie (čili soubory hypotéz), které jsou již velmi solidně podložené. Vy si dál můžete snít o mimozemšťanech, kteří stvořili lidstvo na pěti různých místech po celé planetě, ale to vše budou stále jenom "úvahy" (řekl bych spíše fantazie).

0/0
26.4.2017 13:47

J29i97ř94í 71E62n43g21l66i82š 1675809755751

Jo, jo. Popis vlastností a využití prvků. To mě na chemii bavilo vždy nejvíc. Pak přišly rovnice a bylo po zápalů :-/

0/0
24.4.2017 8:51

D25a49n36a 98T18e12n27z94l32e66r 5210362905603

R^:-) Mám to podobně - v organické chemii. Moc komplexní, moc komplikované, pokaždé jinak, frustrující. :-)

Přeju krásný den, Jiří a děkuju za návštěvu. R^

0/0
24.4.2017 9:08

J52i88ř51í 57E15n95g66l50i44š 1635669115611

Já také děkuji za Vaši reakci. K blogu jsem se dostal přes Betelgeuze. V jedenácti jsem zhltnul knihu pana Příhody: Procházky vesmírem. Díky svým intelektuálním chopnostem jsem se vesmíru bohužel nikdy nevěnoval, ale pořady Dr.Jiřího Grygara jsem s úžasem sledoval. Jeho kniha Vesmír s fascinujícími snímky světových observatoří mě občas svede k pokochání se. Pohled na jasnou noční oblohu mě vždycky tak nějak vezme u srdce: Jsme tu možná stovky světelných let okolo jediní, ale žerem se jako psi a chováme se k Zemi jako hovada :-/

0/0
24.4.2017 9:17

D32a12n80a 71T28e65n53z13l97e24r 5910762755573

Měla jsem to jako vy - moje oblíbené knížky byly vždycky ty o vesmíru. Tehdy jich bylo tak málo - a pan Grygar byl jako dárek. R^ O to víc si užívám dnešek, kdy máme možnost sledovat důležité věci i live na internetu. R^

0/0
24.4.2017 9:48

J72a61n 56Š60v18a94d41l59e44n80k86a 9194569200

Já jsem jako kluk hrozně rád četl knížky o vesmíru ze 70. a 80. let od Karla Pacnera. A někdy ve 3. třídě jsem dostal Okna vesmíru dokořán od Jiřího Grygara. Vždycky mě to strašně bavilo, ale k astronomii je potřeba dosti složitá matematika, a na to já jsem nebyl, takže jsem zůstal u biologie. :-)

+1/0
24.4.2017 10:08

D70a46n37a 83T26e34n50z47l58e14r 5640752825643

R^ Okna vesmíru dokořán mám v knihovně na čestném místě. A také Návraty první dámy. Tehdy bylo takových knih tak málo....

Kdyby tehdy, když jsem se rozhodovala, brali na astronomii, byla bych se asi přihlásila, takhle na mě jako druhá volba vyšla chemie. :-) Na fyziku jsem nikdy nebyla dost odvážná. A udělala jsem dobře. Teď dělá teoretickou fyziku můj syn a vidím, že bych se nechytala. :-)

0/0
24.4.2017 11:24

J20a38n 17Š75v28a86d19l40e72n26k38a 9264459960

Teď mám docela rád aplikaci Google Sky Map. Včera jsem se procházel a pozoroval souhvězdí. Byl taky pěkně vidět Jupiter. Bez té aplikace jsem dřív poznal jenom Velký vůz, Kassiopeu a Orion.

0/0
25.4.2017 7:38

D60a43n22a 24T10e77n29z43l13e62r 5690102395843

R^ Jupiter je teď hodně "blízko", je v opozici. Kdybyste chtěl kouknout, jak to vypadá přímo u něj ... https://twitter.com/NASAJuno?lang=de

0/0
25.4.2017 8:30
Foto

K52l25á86r90a 65T24ů24m46o30v52á 2953424197928

R^Platina a iridium, to si pamatuju, že patří k sobě.:-)

0/0
17.4.2017 20:50

D26a93n80a 62T64e50n17z73l61e48r 5880902975953

:-) A navíc jsou to sympatické kovy. :-)R^ Mějte krásný den, Kláro. R^

0/0
18.4.2017 7:50

J24a70n 55Š74v90a75d31l79e10n44k45a 9814429200

Platiros - zázračná velmi pevná kovová slitina z vědeckofantastických románů J. M. Trosky. :-)

+1/0
18.4.2017 13:36

D35a48n62a 61T88e38n44z17l48e98r 5530632935753

R^

0/0
18.4.2017 14:47

P93e17t90r 31P78a41l13e19č27e56k 3790575144872

Jediná, co byla schopna obrábět tajemný holanit.:-)

0/0
19.4.2017 9:09
Foto

K58l72á23r65a 95T52ů78m84o54v80á 2103764267818

Platina samostatně mi evokuje poněkud méně sympatické věci jako cisplatina atd.:-) Hezký večer vám všem.:-)

0/0
18.4.2017 18:18

J66a45n 57Š43v95a73d75l22e84n71k68a 9764239810

Mně cisplatina evokuje nostalgické vzpomínky na doktorské studium, kdy jsme látku se zkratkou CPPD používali k vyvolávání dvojřetězcových zlomů v DNA kultivovaných buněk...

+2/0
18.4.2017 18:19
Foto

K68l76á16r17a 37T67ů89m66o41v18á 2163604797298

Doufám že s patřičnými bezpečnostními opatřeními...

0/0
18.4.2017 20:20

J41a77n 45Š16v72a36d95l44e87n12k50a 9954599900

V rámci pravidel provozu laboratoře pro molekulární a buněčnou biologii...

0/0
18.4.2017 20:35
Foto

K81l56á33r87a 45T28ů15m34o49v31á 2403194197408

To jste mi moc nenapověděl...

0/0
18.4.2017 21:35

J49a22n 54Š92v32a78d61l93e88n22k53a 9344459490

To znamená, že jsme ji používali v miligramovém množství a nebylo třeba nějakých zvláštních opatření.

0/0
19.4.2017 7:27

P71e80t66r 15P37a80l57e11č68e93k 3150855964612

Mě evokuje nostalgické vzpomínky na ukrutné nevolnosti. ;-D;-D

+1/0
19.4.2017 9:08

R26a51d27e59k 82J70a97r47o40š 4697398540636

Jako vždy velmi zajímavý a čtivě napsaný článek. Karma R^

Pouze jedna technická poznámka:

Iridium není nejtežší prvek. O fousek je těžší, respektive má vyšší hustotu osmium.

0/0
17.4.2017 17:30



Žebříčky



Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.