obdivuji všechny, co dokáží celý den diskutovat s blogovým narcisem o lejnu

Tak s tím, proboha, něco dělejte.

stejně jako pan Hermánek jezdil imrvére přes čáru, jiní nakupovali banány. Měli je v Kotvě, a to furt. Věci je nutno uvádět na pravou míru.

Lžeš, lžeš, lžeš. Kdo ti to nakukal? Rodiče?

A stale si myslim ze vas desne mrzi ze jste v tom raji zustal, pri vasem vzdelani jste se mohl mit jak prase v zite, a ne si pochvalovat ze mate stare Bavo. Ja mam auta jen tri, a vic ne protoze nechci. Jsem domaci pan, a sice uz v mejch letech necestuju pul zemekoule, ale do karibiku stale.

Priznavam ze jsem oproti vam treba nemehlo, vy byste se mel lip, anemusel okecavat neokecatelne

To je, pane Milane, vždy velmi otazné. Někdo snáší pobyt v cizině skvěle, mně šli Němci na nervy.

Já si nepochvaluji, že mám staré bávo, ale dva melouny bych za nové stejně nedal, i kdybych je měl.

Já si pochvaluji, jak to auto, při svém věku, skvěle jezdí.

Ve Venezuele mozna maji banany, ale co vlastne potrebuje clovek k zivotu? Obcas nejakej zvanec, a kdyz je teplo ani tu strechu nad hlavou. Socik byl holt raj, me nepustii leda do Polska a to jen do Krakova, ale taky jsem nechcip.

Ale jelikoz jsem clovek narocny, a rad svobodu, tak jsem se pustil na zapad od raje

To je ale dramatický blog o tom jak si kdy a za jaké peníze pan Hermánek koupil jaké auto. Dnes z toho asi nebudu spát. No a jestli jezdil každý den z východu na západ a zpět, to mu musí každý závidět ale každý by to určitě za ten podpis a za členství v KSČ neudělal. Já tedy určitě ne.

Vy jste byl v KSČ?

Hermánkův socialistický spokojený svět : banány, vložky a auto. K autorovi takového vidění není co dodávat. Ocejchoval se sám.

Závěrem blogere jedna technická : jaké razítko jste měl od 1.5.1989 v OP? Když jste tedy obchodoval mezi Ost a West?

Žádné, systém uź byl v rozkladu.

S těmi banány a jejich nezbytností jste to nechtěně vystihl.

Prostě to jednoduše vyřídíte tím, že nejsou nezbytné, pro vás nejsou důležité a vás zajímají jiné věci. Samozřejmě nejsou nezbytné. Ostatně, co je opravdu nezbytné? Včetně třeba těch aut.

Ale je šílené, že nejobyčejnější z obyčejných ovocí, které je dnes násobně levnější než jablka, je ve vyspělé zemi 20. století, 40 let po válce jistým luxusem. Když stát uklidňuje lidi tím, že banány, mandarinky, pomeranče, strouhaný kokos ... jsou k dostání aspoň před Mikulášem a Vánoci. Ale musí mít člověk štěstí, musí si vystat nějakou tu frontu a může si koupit jen omezené množství. Třeba i toho druhu pomerančů, který původně vůbec nechtěl. Pamatuji si, že jsme s kamarády měli sen, že se přejíme banánů.

Nebo si pamatuji, že když jsme se chystali na dovolenou do Prahy, naplánovali jsme si týden po Spartakiádě, protože měl táta ověřeno, že i to je období, kdy je Praha slušně zásobena. Tehdy (v roce 1980) jsme v té Praze pořád jedli rajčata, protože všude byla.

Asi nechodíte nakupovat, když neznáte cenové relace.

Never Ending Story, pane Hermanku.

Škoda, že když se stála fronta na vlohy, tak vy jste stál zrovna na banány.

A Vy jste si pro vtipnost šla dvakrát? A copak vlastně umíte a děláte, Zoro?

Tedy, pokud se smím zeptat, když už jsme tak důvěrní.

Prý dodnes nevím, k čemu jsou banány nezbytné.... tak jasně, kromě chlebu a vody není nezbytně nutné k přežití nic, v KLDR by to potvrdili příklady za každodenní praxe, to je fakt.

A to Vás zlobí?