Názornou realizací dírkové komory a úsečky na hraně okna jsou zavřené žaluzie

http://img24.cz/images/87108596079623995166.jpg

Fotka jevu a ověření souhlasu s teorií měřením je v diskuzi k novému článku pana Stratila

http://stratil.blog.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A170325_594556_blogidnes

Pane Stratil, už Vám bylo vysvětleno a nechápu, proč jste, v době mobilů, nepořídil foto - to jako že by to měl za Vás udělat někdo jiný nebo jak si to vlastně představujete? Je to záležitost pěti minut na pracovním stole se čtvrťkou papíru a druhou poskládanou tak, aby vytvořila rožek viz obrázek 1.

http://img24.cz/images/16238115129657619085.jpg

Zdrojem může být cokoliv, třeba i svítilna (lepší je laser kvůli rozlišení, co je a není přímou (geometrickou) projekcí - tzv Fraunhoferova difrakce). Na obrázku 2 s filtrem lze vysledovat hranici geometrické projekce - oblast s červenými liniemi, tedy že se skutečně projektuje rožek tak jak má být a pak už je to jen na citlivosti oka nebo fotoaparátu, zda i onen nárustek (halo) "nezahrne" do celé jednolité plochy.

http://img24.cz/images/15518122834613716975.jpg

Nárustek se sníženou intenzitou vzniká tak, že každý bod hrany je v podstatě zdrojem kulových vlnoploch. Ve skutečnosti okem difrakci bez laseru vůbec neuvidíte - je malá (kvůli Vám laser s předsádkou čoček instalovat nebudu, abych Vám to demonstroval) a v tomto konkrétním případě je ve hře šíření světla v závislosti povahy zdroje, tedy bodového (šíření kulové vlnoplochy) a takto výrazného efektu nedosáhnete se Sluncem v okně, jak nám tvrdíte, ale když Vám večer rozsvítí před oknem kandelábr. Proto jsem Vás upozornil, že souvislost se Sluncem je pochybná (rovné vlnoplochy). Na obrázku 3 je skutečná projekce s bodovým zdrojem, tedy pravoúhlý výřez je naprosto normálně projektován a to "halo" vzniká ze samotné povahy zdroje.

http://img24.cz/images/40786065984720599723.jpg

Mimo to, také jsem Vás upozornil na samotné okno - zkontrolovat, zda nemá v okrajích cosi nalepeného (podobně jako u autoskel), ale také, jestli jej máte pořádně umyté nejen v rožcích. Od Slunce a přes sklo se projektované tvary mírně zaoblují, ale nelze okem poznat!!! Co nám věšíte na nos, je v noci od sodíkové výbojky na ulici, která ten efekt skutečně udělá, ale hlavně že se bavíte.

Je to již v novém článku.

Pane Stratile, znovu k jádru věci. Uznáváte, že pokud by okno bylo zakryté kromě malé dírky, tak touto dírkou by pronikl kužel světla s úhlem shodným s úhlovým průměrem Slunce 0.5 stupňů a na stěně by vznikl kroužek světla? Viz obrázek v odkazu

http://www.pinhole.cz/cz/pinholecameras/l_zahn_01.html

Pokud budete dírku jakýmkoli způsobem zvětšovat, nemůže mít hranice stínu od Slunce pronikajícího tímto otvorem ostřejší hranu než je kroužek od původní malé dírky.

Chápete obsah těchto dvou jednoduchých jevů a souhlasíte s nimi? Odpovězte prosím jednoznačně.

Tady se nejedná o kruhovou dírku, jíž proniká sluneční světlo, a ostatní zakrytou plochu okna. Jedná se o cele odkrytou plochu s ostrými rohy.

Ten obraz se sluníčky ve čtvercové ploše je sice pěkný, ale chybí vám tam ještě ta půl-sluníčka, která jej přesahují a překrývají tak celou plochu čtverce.

To jako to, co mají ti mravenci schované za stěnou a nevidí to?

Zarazilo mě to, že na stěně byly rohy zakulacené úplně stejným stínovým ohraničením, jako v rovných stranách obdélníkového odrazu. Tentýž stínový lem. Sluneční kotouč osvětloval také rohy okna, v odrazu na zdi bych ale v takovém případě čekal stínové rozmazání v rozích, neboť byly sluncem osvětlované rovněž ostré rohy. Čekal bych proto dotažení hran až do rohů, na místo toho zakulacení v obrysu shodném s rovnými stranami.

Vážně bych od architekta čekala trochu víc prostorové představivosti, i když já o architektuře nic nevím, tak možná že to architekti nepotřebují.

Ještě jednou opakuji, že tento jev jsem pozoroval na bílé hladké stěně, kde byly rohy okenního světelného odrazu výrazně zakulacené a odraz okna po celém obvodu stejně ohraničený hlubším stínem, a ve skle obrázku na téže stěně, kde byl odraz dokonalý, s ostrými rohy a s větším kotoučem slunce v jeho ploše. Ten kotouč jsem si pod různým úhlem pohledu mohl stěhovat po ploše odrazu okna. V rozích jsem si je mohl sluncem dokulata oříznout, ale zůstávaly i ty osvětlené růžky. Slunce jsem pak stěhoval i mimo ně. Čili kulatost slunce se nijak neprojevila na zkreslení okenního obdélníkového tvaru.

Ve skle obrázku se okno se sluncem odráží jako v zrcadle, to se nedá srovnávat.

Milá kolegyně, žasnu nad vaší trpělivostí. Fakt smekám a jdu si zpětně dohledat, čemu p. Stratil nerozumí. Vás chci jen varovat - panu Stratilovi nemá cenu cokoliv vysvětlovat. Prošla jsem si tím též a je to jak s tím hrachem na stěnu a perlama vy víte komu. :-) Kdybyste měla zájem podívejte se do diskuse u mých fotoblogů z Lokte. Dodnes jsem nepochopila, co tam nepochopil p. Stratil :-)

Tak už jsem v obraze a obdivuju vás o to víc, neb jsem onu záhadu pochopila i já. Díky vám. Krásně vysvětlujete i kreslíte! Přeju vám v našem blogerském rybníku hodně úspěchů, neb je to tu v diskusích občas náročný :-) Vy jste dostala tu největší perdu hned na samym počátku.. Teď už vydržíte všechno...

Vaše tvůrčí invence a trpělivost jsou úctyhodné.

Má to ale háček.

Ty rohy okenního světelného odrazu na protější bílé hladké zdi jsou z každého pohledu v místnosti všechny stejně zakulacené. Přitom ale nejsou tím zakulacením oříznuté, ale jakoby vtažené do plochy obrazu. Tedy body rohů v okně jsou totožné se středovými body kruhových výsečí zakulacení rohů na stěně.

To, co ukazujete, by mělo rohy oříznout nějakým stínem. To ovšem zde není, celá plocha okna a tudíž i plocha obrazu na zdi je stejnoměrně osvětlená a ve stejném okolním hlubším stínu. Polostín lemujícího pásku v ploše obrazu je způsoben mezerou mezi dvěma skly okna a jejich hlubším zasazením do okenního rámu.

Hranice plného stínu je kruhový oblouk mezi body J1 a A10, dále nahoru a doleva je hranice rovná. Tedy přesně to, co vidíte a nakreslil jste ve svém článku. Mravenci jsou soustředěni na malé ploše odpovídající úhlovému průměru Slunce. Stín okna vržený na zeď samozřejmě neovlivňuje poloha pozorovatele.