Diskuse
Černá díra galaxie II
Děkujeme za pochopení.
M39i50c94h23a24l 76S10e73d78m21í96k
Počet hvězd "sežraných" ČD - kvasarem lze odvodit ze zářivého výkonu a jaký přísun hmoty je k takovému výkonu potřebný.
J28i82ř38í 27S77t33r46a17t80i56l
Když tento gigantický shluk zářivých těles pohltí 1-10 hvězd za rok, tak se to dá nějak zjistit na celkovém zářivém výkonu kvasaru? To znamená, že se pozoruje 1-10 světelných bodů ročně v jeho centru, které mění svoje světelné spektrum do rudého záření a z toho se vyvozuje, že je pohlcuje "černá díra" kvasaru?
D90a15n57a 32T84e62n61z70l31e48r
Zajímá vás, jak se na to přišlo. Počtětě si:
http://www.eso.org/public/czechrepublic/images/archive/category/blackholes/
M14i27c29h86a94l 34S96e56d67m82í27k
Hmotnost černé díry v centru galaxie se da určit z parametrů oběžných drah hvězd v její blízkosti. Horní odhad velikosti tělesa v kombinaci s hmotností určí, že to nemůže být nic jiného než černá díra. Dalšími potvrzujícími faktory jsou třeba světelné křivky včetně rudého posuvu záření, které vydávají tělesa padajících do ČD. Ale stále pozorujeme jen působení na tělesa v její blízkosti, nikoli černou díru samu. Nejvíce bezprostřední bylo pozorování gravitačních vln při splynutí dvou černých děr detektorem LIGO. Z průběhu se daly odvodit hmotnosti obou splývajících ČD.
J94i50ř69í 30S93t81r80a36t50i40l
Černá díra není pozorována a ví se jakou má hmotnost a jak se chová, na základě pozorování oběžných drah hvězd v její blízkosti a změn světelných vln, vysílaných hvězdami, které do ní padají? Skutečně někam padají a v tak hustém hmotném hvězdném prostředí jsou pozorovány jednotlivé hvězdy? A potom z jednoho nějakého případu bezprostřednějšího pozorování? Spíš bych věřil tomu, že to budou zase jen hypotézy. Co je to ta "černá díra" v definitivním konstatování vědy?
J50a98r77o47m44í47r 90H39l24u48b12e57k
To je choulostivé téma a nevědí si s ním rady ani věhlasní současní fyzikové. Černá díra se chová jako nekonečno a to je vždy problém, je to singularita, kterou je těžko popsat. Protože sestavit rovnici na jedné straně s nekonečnem a na druhé s něčím jiným, je velmi obtížné, aby tato rovnice dávala smysl. Možná by se dalo napsat 0 = nekonečno. Ale víme, že ta nula tam nepatří, jinak bychom tady nebyli ani my.