Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Já radši vynechám i tu výzvu :))

0 0
možnosti
Foto

Tak, on ďábel ani žádné výzvy nepotřebuje. Jeho oborem je pokušitelství. ;-)

1 0
možnosti

Václave, Vy se nezdáte!?:-)))))

Ale dobrý! Výkon i napsání!:-)))

0 0
možnosti
Foto

Já vím, starej ješita. :-)

Ostatně nebyla jste to nakonec vy, kdo mně nastartoval odkazem na kluka co zdolával stovku za 24 hodin?

1 0
možnosti
Foto

J72a27n33a 71M87a30j78o50v69á

30. 8. 2016 23:16

Tak jsem si k Vám nešla číst, neb jsem si říkala, že je to o běhu a mohlo by mne to před spaní otrávit sebezpytem. A pak jsem neodolala a... dosyta se pobavila. A tu radost z "dokázal jsem to" Vám moc přeji.R^

0 0
možnosti
Foto

Díky za návštěvu i přání. A není třeba zpytovat svědomí. Tělo si samo řekne, když bude správný čas. :-)

0 0
možnosti
DS

Václave, pobavil jste mě;-D. Znáte to, nic tak nepotěší....

Když já si běh fakt užívám. Ale to bude tím, že nejsem ješitnej chlap ;-), ale na svou rozviklanou páteř a dislokované kyčle opatrná postarší dáma. Upřímně doznávám, že na takové experimenty se svým tělem nemám. Tedy alespoň jsem o tom přesvědčená. Ale fakt je, že platí nikdy neříkej nikdy.

Jednou jsem viděla rozhovor se dvěma maratonskými běžci, co se roky střídali o vítězství na, tuším, Bostonském mataronu. Zatímco jednomu svítily oči, jen se o běhu rozhovořil, druhý upřímně vyhrkl. "Nesnáším to. Nenávidím svoje běžecké boty a oblečení a nenávidím ten pocit, že zase musím ven a nenávidím, když nasaju první vzduch. A miluju návraty domů a dlouhé minuty pod sprchou. Ale nejdéle obden musím vyběhnout znovu".

Vy si ten svůj zápas (sebe se sebou) užívejte, Václave

0 0
možnosti
Foto

Užiju. Ještě před tím závodem ve Vyškově jsem byl přesvědčen, že kategorii ARMY nechám trénovaným borcům. Ale jakmile tělo přestalo bolet, začalo to ve mně zase hlodat a nebýt toho, že se to na Ještědu běželo tak brzy, tak jdu do toho ještě letos. Tak si to dám příští rok jako dárek k dožití se první zralosti, které se dočkáváme v 52 letech.

Když zmiňujete ty tělesné problémy, je zvláštní, že se mi při tom závodě neozvala má zničená kolena ze střech.

Děkuji za návštěvu a přeji slastné užívání při zdolávání kilometrů.

0 0
možnosti
Foto

Václave, pěkné čtení o běhání a nasazení, není nad takové zážitky. I to moudro na konci textu má obecný smysl. Za mě karma i R^

1 0
možnosti
Foto

Díky.

Byl to nezapomenutelný zážitek a já jej absolvoval krátce poté, co jsem si přečetl o kolapsu trénovaných běžců v Olomouci. A já neběhal už 30 let. Těch pár absolvovaných výklusů nestálo za řeč. Měl jsem obavy a o to byla větší radost, že jsem do cíle dorazil po svejch. Aneb jak je to v Cimrmanech ... na pokraji smrti hladem, na pokraji smrti vysílením, ale stálo to za to. ;-)

2 0
možnosti
RE

Co tě nezabije, to tě posílí!!R^:-) Já mám za letošek splněno:) Moje oblíbená řeka Tagliamento na mě dostala zase zálusk(ta láska je opětovaná) a nahnala mě do víru pod skalou. Dokázal jsem se jí nakonec vyrvat a zůstal viset na šutru u břehu, uplně vyřízenej, že jsem musel čtvrt hodiny čekat, než jsem měl sílu vylézt. A někdo se takhle vyřídí dobrovolně...:-)

2 0
možnosti
Foto

To závidím. Pro zážitky, kdy jde fakt o hubu stojí za to žít :-) R^

3 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS