Jitko, já si vždycky říkám, že ten Pán nahoře nám naloží jen tolik, kolik uneseme. Víc ne. A s úsměvem jde všechno lépe

Jani, moc díky za ta slova!

Jituš, pravdu díš. Ale někdy ani nemoc blízkých k lepšímu kontaktu nepomůže. Cosi o tom vím. Ale to nic, tak se radši usmějem

Ivko, vím....pěkný víkend přeju

Jitko

Ivi, díky

Jituš, bože, tak takhle dnes? Ale je pravda, co říkává moje maminka ... nějaké smutnění a pláč? to je jen ruší...Vzpomínat umíš... tak veselou vzpomínku...ať honem přiběhne

Radko, maminka byla veselá povaha a tak to chtěla i po nás. Vždycky říkávala, hlavně nefňukat !

http://stanclova.blog.idnes.cz/c/310775/Kapesnicek-z-mladi.html

Teda, takový "optimistický" titulek při pátku. Ale máš pravdu.

Vždycky není veselo, nezáleží na dni, ale musíš uznat, že v mých příbězích smích převažuje

Smutné povídání. Ale i to je život.

Ano, i to patří k němu. Jen si ho užít a nepromarnit ty důležité okamžiky. Honzo, díky