Taky jsem si kdysi užil dobrej trapas. kdysi před lety v nějakém tom hypersuperkšeftu vidím z dálky u takového toho malého degustačního stolku s pěknou dívkou kamaráda. Normálně si člověk dá jen nějakou tu jednohubku, ale jemu to zřejmě nestačilo a tlačil si do palice jeden kousek za druhým. A já ze vzdálenosti několika metrů: "No ty si tady žereš....to je jen na ochutnání ty dobytku jeden". A další výrazy následovaly. On přestal, zvednul hlavu a otočil se na mne. Co myslíte, byl to on?

Naše dlouholetá kolegyně má identické dvojče, o kterém nikdo nevěděl. Před pár lety se vrátila z USA k ségře na důchod. Tak jsme si jednou s manželkou v tramvaji naběhli. Kdyby aspoň baby nenosily stejnou paruku!

Tak Martu ze Svitav bych taky znala, a ne jednu, je to přes kopec

Opět fajn čtení Marku, krásnej víkend a sleduj pozorně okolí

Jitko, krasnej vikend i k tobe! a dekuju za cteni

Takto mě jednou přepadl na nádraží v Opavě jeden maník a byl tak přesvědčivý, že ze mne vydoloval dvacet korun, které mu údajně chyběly na jízdenku.

Úplně vidím zděšení paní Marty... taky občas scannuju, scannuju a nic. Ale to je jen moje stařecká zapomnětlivost. A je dost úděsné, když si mě pamatují lidi o generaci starší - a já je ne...

Já to mám ještě komplikovanější v tom, že mám bratra, který je mi velmi podobný a já dost často nejsem schopen poznat, jestli mě zdraví skutečně někdo známý, nebo jestli si mě plete s bratrem. Odpovídám srdečně všem, ale v hodně případech nevím, o koho jde.

Stává se. Jednou jsem zezadu dostala laškovnou skorokravatu a když jsem se v šoku otočila, dostala jsem do ještě většího šoku jakousi dívčinu, která byla přesvědčená, že jsem její nejlepší kámoška. Stejný vlasy stejnej kabát... Marku, Vám jako vždy a neomylné

ja zase placnul za zadu na ulici po zadku uplne cizi zenskou, protoze jsem mel za to, ze cizi neni...

Marku, krásně napsáno, takový trapasy milujuv Bomarzu v Itálii se studentama majitel mysteriozního parku, začal dorážet -skutečně napůl a docela dobře česky...řekněme, že jsem ze Lhoty a to mu taky řekla...objímání, jak má odtamtud manželku.Pointa : pro mne,kolegyni a třicet studentů udělal pastu . špagety jako víno, no eňoňuňo.... manželka se jmenovala údajně Soňa , vybarvil mi domek, kde bydlí ve Lhotě tchánovic, nevadilo, že je neznám....no, Lhot je mnoho. A tato historka je jedna a pravdivá...čili já vykouzlila večeři pro celej autobus...zcela nevinně

to neni vubec zadnej trapas, kdyz z toho byla vecere pro vic lidi!

Patrně dobrá finta, jak přijít k cigárku, co? Jo, lidi jsou vychytralí, a ženské zvlášť:)))))))

Stará finta, jak vysomrovat cigárko - když má dobrý zrak a přečte jmenovku, tak zbytek už je jen o tom, jak tu chudinku Martu převálcovat svou výřečností a než se vzpamatuje, tak zmizet.

Jo, to se na mě v Norsku před sámoškou vrhla nějaká rodinka a po té, co mě asi stotřicetikilové zrzavé děvče málem umačkalo, se hrozně divili, že nejsem nějaký Ula....

ale...Ula Enders by klidne Nor moh bejt!