Nemohu než se připojit k těm, kteří vám jaksi nerozumí. Aktivista je ten, co velmi aktivně něco prosazuje. Prosazuje-li něco s čím se ztotožňujeme, je to pro nás dobrý aktivista, ten co činí opak, je špatný aktivista. Můžeme pak mít pochybnosti a způsobu, jak to dělá. A to je asi tak všechno. Asi je smysluplnější zabývat se konkrétními problémy, prezentovat své názory na ně, než paušálně hodnotit aktivisty. Zvláště u těch ekologických jste, myslím, vstoupil odbornostně na tenký led, ale to je na konkrétní diskusi o této problematice, která může být, na rozdíl od této, smysluplná.

To je zvláštní, pane Kroupo, jak jste selektivně vybral ty aktivisty. Oni existují totiž i aktivisté, kterým Vy sám velmi fandíte. Napřiklad aktivisté bojující proti prezidentovi. aktivisté bojující proti imigraci, aktivisté bojující proti Rusku. Jen nevím, jak silný mají orgasmus z aktivismu, o kterém se zmiňujete.

Akorát ti zelení aktivisté nechrání brouka nýbrž strom, který je preventivně pokácen. (narozdíl od těch lidskoprávních)

S imigranty to dopadne taky tak. Bude třeba pokácet EU a co zbude, bude sežráno parazity nebo taky ne, záleží na momentálním stavu ekosystému.

S imigranty máte pravdu.

U stromů je problém, že jejich odumírání není hned vidět, projeví se až se zpožděním.

Aktivista nemůže nijak poznat, jestli strom, který hodlá bránit, už není důkladně osázen vajíčky kůrovce. Dokonce ani nepozná. že už v něm nějaké ty larvičky hlodají. Kůrovec to ovšem pozná (podle vůně) a jasným příznakem jeho zvýšených aktivit je jeho vyšší záchyt v lapačích. Lesnící to vědí, takže kácejí, no a naivní studentík z Prahy (i odjinud) se s tím nehodlá smířit, tak se přivazuje.

Dobrý den , pane Kroupa umíte psát , ptejte se kdo tu plíseň platí . Snad to pomůže

I aktivista chce jist chleba vezdejsiho. Ac neora, neseje, nesklizi, nemlati, nemele a nepece. I kdyz .. s nekterymi uvedeny vyrazy ve vztahu k aktivistovi by se dalo si pohrat.

Asi byste si měl ujasnit pojem aktivista. On tím aktivistou může být i člověk pracující 12 hodin denně.

Aktivizmus by mal byť zaradený v trestnom zákone vedľa extrémizmu, úkladom proti republike a ohrozovania mieru. súbeh s týmito trestnými činmi je možné.

Jak naložit s obtížným hmyzem?

Zlikvidovat!

Jen bych se chtěl zeptat: Kolik hodin studia jste věnoval kůrovci a vůbec celé problematice ohledně jeho působení např. na Šumavě? Za tou otázkou není nějaká ironie nebo posměch, jen mě to zajímá.

Studiu jsem věnoval minimálně čas rovnající se jedné dost pokažené dovolené na Šumavě...

Často je to jen rebelie dospívajících vůči nemožným dospělým, problém je když se jim nepovede s puberty vyrůst a aktivismus jim přijde, jako dobrá forma jak se uplatnit za každou cenu. Uprchlická krize byla pro ně vítanou příležitostí, jak dokázat svojí ''užitečnost''. Dovedu se představit, že z nich nejásají ani lidé z charit, kteří se podobnou činností zabývají seriozně a kazí jim to jméno, zvláště když přes ně se snaží své ''dobro'' realizovat.

Použil jste hezký příměr, jak povrchní je váš pohled na ty, které nazýváte aktivisty.

Třeba právě ten škodlivý brouk. Rozdělení na užitečné a škodlivé živočichy je reliktem devatenáctého století. Dnešní věda je naštěstí od tohoto daleko.

Vezměte si třeba mouchu. Je dotěrná, přenáší nemoci, ještěže máme ty užitečné vlaštovky, které ji likvidují.

Co kdyby ale ze dne na den moucha ze světa vymizela? Kdo si myslí, že by vyhynuly pouze vlaštovky, případně jiní živočichové, živící se mouchou, ten se hluboce mýlí. Vymřel by i člověk.

Kůrovec je živočich, který má také své nepřátele. Jeho potravou je dřevo a lýko, napadá stromy, zejména ty slabší, které napadají i houby. Jeho výskyt je přirozený, stejně jako výskyt hrabošů v polích. Problémem je pouze nějaký výkyv - kalamita, která (podobně jako u hraboše) bývá často způsobována špatným způsobem hospodaření.

Asi o kůrovci (lýkožroutu smrkovém) nic moc nevíte. Zkuste třeba tohle: http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/radomir-mrkva-ukonci-prirozeni-nepratele-lykozrouta-smrkoveho-jeho-gradaci-v-np-sumava

Kůrovec za normálních okolností pomáhá likvidovat nemocné kusy, vůně nemocných stromů ho přitahuje. Takové stromy však nemá smysl bránit vlastním tělem, protože stejně zajdou (a ještě jsou rezervoárem nákazy pro jiné).

Pokud jste někdy něco dlouhodobě pěstoval, musíte vědět, že všechny rostliny potřebují specifické podmínky, Když je nemají, onemocní a uschnou. Lesní porosty Šumavy mají charakter hospodářského lesa, jsou uměle vysazené, po jisté dávné kalamitě došlo z masivnímu zalesňování druhy, kterým se v podmínkách Šumavy nedaří. Stromy rostoucí v nepříznivých podmínkách vylučují látky lákající brouky, proto se staly jejich kořistí. Nemá smysl je bránit. Smysl má je pokácet a nahradit jinými druhy, vhodnými pro dané místo.

A s kalamitou kůrovce datlovití ptáci nepomohou. Ani se nestihnou dost rychle namnožit.