Vezmeme-li v úvahu, jak dlouho trvalo období vlády dinosaurů, potom není lidský druh úplně bez šance dožít se tak vzdálené budoucnosti. A to do dneška dinosauři přežívají, i když vypadají spíše jako drůbež a ptáci atd.

Jednotlivé druhy dinosaurů se však likvidovali pokaždé když se potkali, a v tom tkví jisté poselství i pro nás a naše potomky, nedělat takové chyby jako ti, díky jejichž zániku jsme dostali evoluční šanci.

Asi to nebude probíhat tak, že se najednou lidi ze Země sbalí a pod tlakem sluneční aktivity odletí někam jinam. Než se stane Země neobyvatelnou, už dávno před tím by mělo okolí Sluneční soustavy být kolonizováno. Mimochodem, vody je všude dost a minerálů též. A o přesun lidského druhu do jiných soustav by se mohla využít metoda nastíněná například ve filmu Interstelar. Ale to je vše tak daleko, a pokud nás teď neovládne ten nenáviděný islám, potom v blízké budoucnosti to stejně budou roboti ....

Pozor, nemůžete srovnávat skupinu "dinosauři", což je kategorie na úrovni něčeho jako "savci", s jedním jediným druhem. Průměrná doba trvání jednoho druhu (podle fosilních záznamů) je 3 miliony let. Navíc je u člověka a jeho fosilních předchůdců obtížné rozlišit, co jsou samostatné druhy a co třeba poddruhy. Je docela možné, že náš druh netrvá nějakých 150 tisíc let, kdy už se objevily první fosilie moderních lidí, ale ve skutečnosti třeba půl milionu let. Na druhou stranu, náš druh se od ostatních vymyká inteligencí, a z ní plynoucí nebývalou přizpůsobivostí (není příliš mnoho druhů, které se dokázaly přizpůsobit prostředí od pouští po horské náhorní plošiny, přes deštné pralesy až po arktická předpolí ledovců), takže je možné, že dokáže přežít výrazně déle. Má ovšem také schopnost dost podstatně měnit své prostředí a vyrábět ničivé zbraně, také má nejenom potenciál zničení sama sebe, ale také vyhubení většiny života na Zemi.

Co se týče oněch dinosaurů a jejich potomků ptáků, připomínám, že naše evoluční linie, která nakonec vedla k savcům, je stejně stará jako dinosauří a prodělala poměrně výrazný rozvoj už na konci prvohor ("savcovití plazi"). Takže pokud to chcete srovnávat, tak jsme tu přibližně stejně dlouho jako dinosauři-ptáci.

Mohla byste, prosím, upřesnit co to je "částice vzduchu" a kolik jich je v 1 krychlovém centimetru? A jen tak odhadem: nasbírání potřebného množství vodíku k zažehnutí "malého slunce" by pravděpodobně stálo více energie, než kolik to budoucí slunce vyprodukuje. Ale teď vážně. Byť je to otázka velmi, velmi vzdálené budoucnosti bytostně se týká naší smrtelnosti a smyslu života na zemi. Ve svých úvahách už ťukáte na tyto dveře. Tušíte co je za nimi? Představa o "poletování" lidstva vesmírem, jehož osud je zřejmě stejně zpečetěn jako osud naší planetární soustavy pak pozbývá smyslu.

U té věty jsem dlouho přemýšlela o tom, jak ji vyjádřit co nejjednodušeji. Všechno ostatní, co mě napadlo, evokovalo, že mám té větě také na mysli částice vodíku - tím pádem jsem se rozhodla to vyjádřit jako "částici vzduchu" - omlouvám se za nepřesnost. Míním tím počet částic, které se nacházejí v jednom krychlovém centimetru vzduchu - hustotu naší atmosféry. 

Zajímavá úvaha.  Nemyslím, že to pozbývá smyslu, pořád ještě máme hodně času, než se vesmír začne rozpadat natolik, že to ohrozí existenci bytostí,které v něm žijí. Je to tak nepředstavitelná doba, že i ta omezená existence v ní má svůj smysl. (V jednom z minulých blogů "Osud vesmíru" jsem uvedla přibližnou dobu, která podle odhadů a platných teorií nejspíš ještě vesmíru zbývá.)

Přeju moc hezký den a díky za úvahy. 

Zajímavý pohled do velmi vzdálené budoucnosti. Pokud by se lidstvo dožilo stěhování do jiné části vesmíru, vždy by asi nastal zásadní problém, že stěhování by týkalo jen minimálního počtu lidí (zlomku) z celé populace z důvodu omezeného množství energie na Zemi, jak sama uvádíte. V tomto případě by mohl nastat stejný problém, jako na potápějící se obrovské výletní lodi, která má jen jeden malý záchranný člun.

Spíše vidím jako reálnější variantu sebezničení lidstva "vybydlením" planety Země, ke kterému již postupně dochází narůstající přelidněním. Další variantou zániku lidstva je vesmírná katastrofa, např. srážka s asteroidem, nebo zvýšená aktivita Slunce ovlivňující životní podmínky na Zemi.

Na druhou stranu však existenci člověka nevidím o nic přínosnější pro existenci vesmíru, než existenci jakéhokoliv jiného tvora.

Člověk spíše svoji mentální nadřazenost nedokáže rozumně využít a svojí činností či nečinností naopak jen škodí životnímu prostředí. Nedokáže asi to nejdůležitější, což je zastavit kritický růst populace.

Navíc k tomu dochází v nejchudších zemích. Pomalu, ale jistě si de facto podřezáváme větev.

Předpokládám, že stejně jako přírodními zákony vznikají a zanikají hvězdy a případně se hroutí i galaxie do černých děr, tak dochází ke vzniku a zániku inteligentních civilizací na jednotlivých planetách ve vesmíru. Takže asi i Homo Sapiens nebude mít šanci osídlit cokoliv dalšího mimo planetu Zemi.

Člověk zatím vůbec nepřesvědčil, že by jeho vliv mohl být positivní.

Jinak za Váš příspěvek opět karma.

Děkuju za milá slova i za perfektní shrnutí.

Zatím jsme nikde ve vesmíru nenašli známky "práce" inteligentních bytostí. Mohlo by to znamenat, že zatím nemáme natolik přesné přístroje - a nebo také, že i jinde to žádná civilizace nedotáhla do stadia, kdy se vymanila z koloběhu násilí a sebezničování. Naše násilnictví přitom považuju za logické - bez něho bychom asi tuhle planetu neovládli. Pokud to tak mají i jiné civilizace, pokud nepozorujeme, že se rozšířily po vesmíru ... nenaznačuje to nic dobrého.

Možná - i kdybychom oddělili část populace, poslali ji na jinou planetu, tak se i mezi původně mírumilovnými lidmi časem projeví animozity a další a další generace už tak mírumilovná, jak byla ta první. Možná máme sebezničení v genech.

Ano, za předpokladu, že nevyhyneme, se potomci za miliony let budou muset vypořádat i s takovými problémy. Ty jsou z našeho současného i blízkého budoucího hlediska neřešitelné. Ani znalostně, ani materiálně.

Většina lidí to považuje za hloupou fantazii, protože zároveň, mimoděk, vidí člověka ze vzdálené budoucnosti téměř stejného jaký je dnes.

Myslím si, že v důsledku vývoje znalostí a schopnosti jich i využít (občas i zneužít) člověk daleké budoucnosti bude jiný mnohem víc než než se jeví vzdálenost člověka od opičích předků.

 Pevně věřím, že se časem objeví nějaký nový pohon a zdroj energie, protože, když by to mělo zůstat na naší úrovni (a to není vyloučené - co když prostě už není co objevit) tedy pokud by měly  zdroje zůstat na naší úrovni, tak to opravdu nevypadá dobře. Nedostaneme se v dostatečném množství ani pryč z planety, natož ze soustavy, nemáme dostatek energie. 

Krásný večer přeju. 

Vyrobit si nové Slunce, to je teda šok, pro mě. Myslíte, že už bych měla vzít košíček a začít sbírat vodík? Ráda pomůžu.

 Bude to  muset ale být trochu větší košíček, propočítali to na 340 000 km v průměru. A to je tuším jen na pohon jedné vesmírné lodi. Na tu hvězdu to asi budou muset chytat sítí. 

Děkuju za návštěvu, přeju příjemný večer. 

Danko, napsala jste to hezky, tentokrat to zni jako scifi, i kdyz teoreticky by to snad mozne bylo. Lec obavam se, ze neco takoveho nikdy nebude v nasich silach. Preji hezky den

Moc hezký den i vám - a celé rodině.  V dnešní době na to nemáme zdroje. Asi nejvíc bych viděla problém v energii, kterou by na podobné manévry lidstvo potřebovalo. 

Za "jednoduchsie" pokladam, so vzrastajucou ziarivostou Slnka, postupne posuvat Zem na vzdialenejsie obezne drahy. Samozrejme zaroven s tym by bolo potrebne posuvat na vzdialenejsie obezne drahy aj Mars, meteory a planetky z pasma planetok, Jupiter, atd., aby sa Zem na novej drahe s tymito objektami nezrazila. Taketo opatranie by umoznilo zivot na Zemi dalsich cca 5 miliard rokov, az tesne ku koncu jestvovania Slnka. Pred samym koncom zivota Slnka, by vsak neostalo nic ine ako presunut cast ludstva k inej hviezde.

Musela by v tom být opravdu pořádná logistika.  Vlastně by se musely zaregistrovat a v případě potřeby podchytit všechna tělesa ve Sluneční soustavě. 

Přeju moc hezký den. 

Myslím, že tou dobou už lidé nebudou. Žádná vyšší podoba života nevydržela stamiliony let. Ale třeba bude na Zemi něco chytřejšího.

Ty zániky však nijak nesouvisely s rostoucí inteligencí tvorstva, nýbrž s kataklyzmaty, která na Zemi proběhla. Je více než pravděpodobné, že současná civilizace by následkem něčeho podobného, jako byl pád asteroidu, který zapříčinil vyhynutí dinosaurů,  zcela nezanikla (pokud by tedy úplně nezanikla Země).

Předpokládám, že Země už v té době bude natolik vybydlená, že výroba nového Slunce by byla vcelku zbytečná. V tom případě se přimlouvám za exodus celého lidstva do jiných končin Vesmíru. Pokud bude technologie natolik vyspělá, že by si troufla na výrobu nového Slunce, zcela jistě zvládne i takový přesun (ještě, že to nemusíme řešit dnes).

Na celou akci by se muselo vynaložit úžasné množství zdrojů a energie. Pro naše dnešní podmínky nepředstavitelné. Přesto si myslím, že bychom se asi takovými plány měli zabývat - jen pro případ, že jako druh v té době ještě budeme existovat.

Než se "Slunce.02" dostane do klidné a stabilní fáze, může to trvat půldruhé miliardy let - a přibližně stejná doba zbývá do momentu, kdy prý naše Slunce začne být už dost nestabilní na to, aby nám pobyt na planetě dost znepříjemnilo. 

Jinak asi opravdu nezbyde než se posadit do kosmických lodí a vydat se pryč ze Sluneční soustavy - a doufat, že to nějak vyjde s palivem. 

Děkuju moc za návštěvu a za společné úvahy.  Krásný den přeju. 

Mně bude zprvu stačit zemljanka, dál se uvidí. Dnes má, Danuš, narozeniny má dcera Petra tvůj ročník. Vy už si jednou budete lebedit na vesmírné lodi a já vám budu mávat z mé zemljanky. Hezký den VÁM OBĚMA!

Zemljanka asi bude sympatické a jednoduché první řešení.  Jé - dcera je štír? Mám hrozně ráda štíry, více než polovina mých přátel jsou štíři.  Všechno nejlepší k narozeninám a krásný den Tobě i dceři.