Myslím, že přesvědčení dětí a lidí obecně, že "na matiku nemají buňky" je pouze odrazem vlastního pohodlí. 

Je totiž snadné být "bezradný" a svou lenost jednoduše odůvodnit tím, že "na to nemám", "tátovi, dědovi, bratrovi, atd... matika taky nešla". A je neomluvitelnou chybou nás dospělých, když dětem tenhle model sami nabízíme. Zřejmě proto, že je jaksi snadnější vymluvit se ratolesti na "nedostatek buněk" a "záludnost matematiky", než se pochlubit, že jsem lempl, kterému se nechtělo počítat.

Jinak než řešením příkladů se totiž matematika naučit nedá. Je to stejné jako s jazyky - ty taky nikdy nebude pořádně umět ten, kdo je nepoužívá.