Dobrý

Díky, mějte moc hezký den, Vladimíre. :)

"Nenacházíme v něm nic, co by odpovídalo zásahu "vnější", nadřazené bytosti."

Budu reagovat pouze na tuto větu. Pro lepší pochopení si představte, že hrajete nějakou PC hru. Libovolnou. Všechny jsou v podstatě stejné. Máte exteriér hry a nějaké postavy, které se v tomto exterieru pohybují a něco dělají. Podobně jako vesmír (exterier) a postavy (my), které se v něm pohybují. Jak si můžete myslet, že postavy poznají, zda se pohybují ve vesmíru nebo ve hře?

Exterier hry někdo vymyslel, napsal program a pravidla fungování exteriéru a pohybu v něm. A postavám nezbývá nic jiného, než podle těchto pravidel (zákonů) jednat. Kdybychom byli mimo hru, mimo vesmír, dokázali bychom rozlišit, že to někdo vymyslel, napsal a uvedl v život, ale když jsme ve hře nebo vesmíru, nemáme šanci to odlišit. Jak jste celkem pravdivě napsala: "Nenacházíme v něm nic,.." V něm skutečně nemůžete najít nic mimo něj. Jedině, že by se vám autor hry - vesmíru zjevil. Neboli se vám sám ukázal. Dal o sobě vědět.

Je vám to srozumitelnější?

No právě. A opravdu se zjevil?

Mel bych tu jeden citat od prof. Necase. Meli jsme ho na parcialky - "Je uzasnej trik od panaboha, ze jsme trirozmerny, protoze ve ctyrrozmernem prostoru by byla teplota nekonecna" a pak popsal tabuli nejakymi rovnicemi. Me prijde taky zajimave ze prvotni singularita expandovala jen ve trech rozmerech; ani ve dvou, ani ve ctyrech.

Nejsem fyzik, takže možná píšu nesmysly. Ale co když ve skutečnosti expandovaly i další rozměry, jenom je zatím neumíme rozlišit, protože jsme trojrozměrní? Co když všechna "temná hmota" s jejími gravitačními projevy je ve skutečnosti projev nám známé hmoty přes další rozměry? My v daném místě nic nevidíme, takže to považujeme za temnou hmotu, ale ono to může být něco viditelného, poměrně velkého, v třírozměrném prostoru dosti vzdáleného, ovšem v zakřiveném čtyřrozměrném ve skutečnosti hodně blízkého.

Dano, já v existenci Boha věřím, přesto čtu moc ráda Vaše články. Jsem si jistá, že se to nevylučuje. Mám to tak, že v životě nepotřebuji v každém případě důkazy, prostě věřím. Asi jak jsem věčně venku a šťastná v přírodě, tak to souvisí.Ohledně víry používám občas dnes již zlidovělý fór z Dědictví, kde se také baví o existenci Boha. Směju se tomu dodnes. Vaše články patří k mým oblíbeným. Také Vás mám v oblíbených... zdravím.

Vaše slova mě vždycky potěší a vaše návštěva také, Magdo. :) Díky za milá slova. Já myslím, že každý v něco věří, i ten, kdo nad tím moc nepřemýšlí, nebo by to nečekal. Tyhle dva poslední blogy byly vlastně reakcí na někoho, kdo si to podle mě trochu ulehčil a svou víru, ničím nepodloženou položil na roveň, nebo spíš nad ni, vědy. Když diskuze s ním sklouzla k planým frázím, rozhodla jsem se, že to trochu zkonkretizuji. Jsou z toho nakonec dva blogy na jedné i na druhé straně "barikády". Osobně to považuju za prima, přesně tohle přeci je to, co lidi, hledající pravdu dělají - chodíme, zkoušíme, bloudíme... a snažíme se z toho udělat to nejlepší, co se může povést. 

Přeju moc krásný den, mějte se moc fajn. :) Zdravím... :)

Ono je to všechno krásné a vědecké, ale i vědě se podlomí kolena, když má vysvětlit, jak z ničeho mohlo vzniknout něco.. Tedy pokud připustíme, že na samém počátku bylo nic, což je logické.. Pokud připustíme, že na počátku už bylo něco, pak těžko věda vysvětlí, kde se to tam vzalo, kdo to vytvořil a dal k použití.. Věda nemůže prokázat, že Bůh není a věřící, že Bůh je.. 

Věda to obchází tím, že připustí, že nevíme, co bylo na počátku. To "nic" nemusí znamenat skutečné nic, ale také určitou "pěnu" z měnících se parametrů, jejichž souhrnem může být "skoronic". Musíme jít jen do dostatečně malých rozměrů - kvantová mechanika skutečně funguje. 

Vaše poslední věta se mi moc líbí. Naštěstí máme spoustu věřících vědců, doplnila bych - lidí, kteří mají jak motivaci tak "nádobíčko" na to, aby tohle dotáhli do cíle. Situace možná vůbec není tak neřešitelná a jednoho dne, kdoví... 

Mějte moc hezký den, zdravím... :)

Dobrý den. Máte neuvěřilné znalosti. A také dokonalou schoúpnost opomenout to, co Vám je nepohodlné či to, o čem znalosti nemáte. Zaujala mne Vaše odpověď na jeden z ohlasů pod Vaším textem. Cituji: "Pokud simulujeme nějaký systém, a pokud tu simulaci "nakrmíme" jen určitými inputy, tedy zadáme mu, aby počítal jen  s fyzikálními silami a žádným dalším vlivem - a pokud pak tato simulace dopadne tak, že odpovídá tomu, co pozorujeme v experimentech - pak je vyloučeno, aby s tím systémem míchala ještě další nedefinovaná síla, natožpak nějaký život, organismus nebo inteligence, která se právě z principu věci projevuje tím, že své okolí ovlivňuje a mění. "

Ano, přesně to děláte ve svých - podotýkám, že mimořádně inteligentních a logických, navíc ještě podložených hlubokými znalostmi - úvahách. "Krmíte systém" jen určitými inputy, a proto Vám vždy při každém opakování vychází stejný výsledek.

Ptal jsem se minule na gravitaci a vědomí. Odkud se vzaly? Oceňuji, že v otázce vědomí jste se nepokoušela jakkoliv vytáčet a přiznala, že to vysvětlit neumíte. U gravitace jste mne odkázala na fakt, že gravitace vznikla přeměnou nějaké původní síly. Ptám se - jaké? Kde se vzala ta původní síla?

Vaše úvahy - byť sebelépe strukturované a podložené vědomostmi - vždy fungují pouze v rámci nějaké vztažné soustavy. Soustavy omezené nejen stupněm poznání, ale třeba i určitými myšlenkovými, společenskými a dalšími stereotipy. A proto vždy musí narazit na nějakou hranici, za níž nevidí.

Člověk, potažmo věda,  tyto situace řeší tím, že si nastaví určité pravdy, axiomy, které považuje za neměnné a zároveň má zato, že platí, ačkoliv je nemůže dokázat. Není to nic proti ničemu. I matematika tak funguje.

Jde o to, že Vy své axiomy považujete za přirozené pro své další vývody a závěry, zatímco Boha jako axiom věřícího člověka odmítáte.

A já se ptám, jakým právem? Proč jsou Vaše axiomy lepší než Bůh? A není právě ona prasíla, která dala vznik gravitaci, naopak jasným důkazem Boží existence?

Děkuju moc za příspěvek. Dovolte mi nejprve odpovědět na otázku gravitace - myslím, že její existence, stejně jako existence prasíly, je původní vlastnost systému. Nevíme samozřejmě proč takhle vznikl. Víme jen, že právě takhle funguje. Pokud se budeme ptát po důvodu, proč takhle funguje, můžeme samozřejmě dojít k odpovědi, že to způsobil bůh. Ale stejně tak můžeme říci, že nevíme, nebo vzít jakýkoliv jiný důvod.

Svůj systém se snažím krmit jen fakty, která stojí na pevných základech. Snažím se, aby základní kameny mých úvah byly ověřené teorie a experimentální data, která je potvrzují. Možná jste si všiml, že nemluvím o věcech, jako je terie strun - a to právě z toho důvodu, že tyto teorie jsou založeny jen na dohadech. I v případě bůh tomu tak je. Nejsou experimentální data, která by teorii o boží existenci podpořila. Až budou, budu první, kdo je zakomponuje do svých úvah - ale do té doby patří bůh u mě do šuplíku "ráda bych, ale nejde to". 

Chápu vaši námitku - věřím určitým věcem a jiným věcem zase automaticky nevěřím. Já mezi nimi ale vidím rozdíl - jedny z nich jsou vidět, je vidět, jak působí (případ gravitace), ty druhé ne (případ bůh). 

Možná by vás překvapilo, že mám v hlavě úplně přesný a pro mě neprůstřelný model toho, co by se dalo považovat za boha a model toho, co by mohlo být vědomí. Ale je to jen moje vlastní teorie, neprokazatelná. Já to vidím tak, že tyhle věci nelze kombinovat s dobře prokázanou realitou, proto je v blogu nemohu ani zmiňovat, ani používat jako argument. 

Omlouvám se, že moje odpověď trvala tak dlouho, napsala jsem vám předlouhý příspěvek a klikla těsně vedle - byl pryč. :) Přeju moc krásný den.

člověk se dost doví, když čte smysluplný blogy.

Já si myslím, že spousta blogerů je odborníky v nějaké zajímavé oblasti. Bylo by moc fajn, kdyby lidi psali o takových věcech, které nejsou úplně běžné a ve kterých se dobře vyznají - bylo by to moc zajímavé si o nich počíst. :) Přeju moc krásný den, Jaromíre. :)

Dano, ano . Vaše články jsou prostě v.y.n.i.k.a.j.í.c.í

Děkuju moc, jste na mě moc hodný. :) Jsem ráda, že se vám líbí, díky za návštěvu a krásný den. :)

Udělám vám tu radost a odpovím. Vědecký výklad nezpochybňuji, ale pokud je na něm něco pravdy,  tak je jen nepatrnou vědomostí o zkoumaném problému. I ten nejdokonalejší počítač, zkonstruovaný člověkem, je schopen simulovat jen to, co do něj člověk vložil. Tedy jen výsledky jeho bádání, k obrazu jeho možností, schopností a potřeb. Ta simulace vývoje pozorovaného vesmíru toho mnoho neříká, např. tu není nic o simulaci vzniku života. 

Člověk je jen člověk, mikroorganismus v organismu vyšším, který již nevidí, a proto nezkoumá. V něm samozřejmě pracují i pochody, odrážející poznané vlastnosti hmoty, ale i pochody, které tady evidentně také fungují, avšak již nad rámcem možností člověka poznat systém v jeho celku.

Prave ze ne. zadny vyssi organismus neexistuje. Vsechno se to deje samo.

Dano, děkuji za opětovné nahlédnutí do vesmíru! Ať nám z vesmíru nic nepadá na hlavu, budeme doufat, když tady teď máme jiné starosti

Přeju moc krásný den. :) Musíme si s tím nějak poradit, nic jiného nezbývá. :)