Jano, Vaše články jsou skvělé, pište.

Pořiď si taky děcka.

Ani nevíte jak Vám rozumím, nevím jak maminy s kočárky a pejskaři přišli na to, že jasně vyznačená inline-cyklostezka je i pro ně. Musím říct, že ve většině případů jsou ale natolik rozumní, že se na stezce pohybují velmi ohleduplně, pejskaři dokonce svého mazlíčka na chvíli přidrží (i když nechápu,  že je to baví dělat i několikrát do minuty). Jsou, ale dvě sorty lidí, kteří prakticky neuhnou a to Poláci a Cigáni, na ty můžete třeba zvonit a dost často ani to moc nepomůže. Ti jsou pevně rozhodnuti, že je celá šíře stezky jen pro ně.

Jinak bruslení zdar

Váš blog se čte špatně. Nějak jsem se nedokázala naladit na vaše vlny, ale to bude můj problém.

Co mě na takových stezkách, které vy popisujete, děsí, jsou borci na horských kolech s převodem, že by utáhli turbínu, ale to kolo evidentně v životě nevidělo terén. Proč bych, proboha, na horském kole jezdila po asfaltové stezce? Vždyť asfalt žere pláště.

Sportu zdar.

No, já mám horské kolo, jezdím po cyklostezce do práce a silniční kolo si kvůli tomu kupovat nebudu. Mě zase pro změnu na cyklostezce (alespoň té, po které jezdím já) štvou borci na motorkách, borci na čtyřkolkách a borci na kobylách, kterým tu a tam na tu cyklostezku něco odpadne od zadku.

Sportu zdar.