Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
SK

Od: lkjv lskdf 

Datum: 19.8.2015

Předmět: Reakce na Vaše ,,odborné" názory

Po přečtení Vašeho článku Vás musím opravit v některých Vašich názorech, které šířite mezi nevědoucí lidi a tím samozřejmě podporujete demagogické myšlení některých ,,ochránců přírody".

Váš první argument, že kůrovec je tu proto, aby zbavil dřevo kůry a to se tím rychleji rozložilo, je první perlou. Vážený pane, každý, kdo se pohybuje v přírodě a má otevřené oči, ví, že dřevo zbavené kůry se rozkládá podstatně pomaleji, než dřevo v kůře. Důvodem je to, že pod kůrou se drží větší vlhko a houby s plísněmi mají v takovémto vlhkém dřevě daleko lepší podmínky pro svůj rozvoj a následný rozklad dřeva. Z tohoto důvodu se veškeré dřevo pro jakékoliv stavby zbavuje kůry.

Lesy a kůrovec jsou zde skutečně tisíce let, bohužel se změnilo a nadále bude měnit klima, ať již přičiněním lidského faktoru a nebo přirozenými přírodními periodami.Podstatnou a většinovou část lesů tvoří lesy hospodářské a tím je vlastně řečeno vše.Podle Vás se člověk asi nejvíce provinil tím, že vůbec žije. Tak jako zemědělci sklízí každoročně úrodu, lesníci sklízí úrodu jednou za 120 let. Dřevo z této ,,sklizně" pak neslouží jen lesníkům, ale všem lidem.Až si večer doma sednete,podívejte se, co všechno je ve vašem bytě ze dřeva. Dřevo vám poslouží i pro tu vaši poslední cestu. Aby dřeva bylo dostatek a v dobré kvalitě, musí o něj lesníci řádně pečovat a chránit ho i proti tomu kůrovci, který se zdárně rozmnožuje právě díky posledním suchým a teplým rokům.

0 0
možnosti
SK

Vaše tvrzení, že v Boubínském pralese není problém s kůrovcem, je silně zavádějící, protože zde se lesnicky nehospodaří a je tedy absolutně jedno, jestli zde vznikají plochy s uschlými stromy. Já žiji v Novohradských horách, kde se nachází nejstarší prales-Žofínský. Po orkánu Kiril zde v důsledku žíru kůrovcem skoro vymizely nejstarší etáže původního smrku. Dle Vašeho tvrzení, je zde ale nemohlo nic ohrozit, protože člověk zde již staletí nehospodaří. Je to přesně jako demagogické tvrzení hnutí Duhy, která ještě před dvaceti lety vehementně přesvědčovala nevědoucí veřejnost o tom, že původní pralesovité porosty smrku na Šumavě nemůže kůrovec ohrozit-dnes se již k těmto výrokům tak vehemetně nehlásí a opět hledá nějakého vinika, kvůli kterému kůrovec tyto původní pralesy sežral.

Žádný kvalitní les se přirozeně neobnoví za sto let. To trvá až pětkrát déle. V současné době, má každý vlastník lesa povinnost ze zákona dodržet 25% podíl melioračních a zpevňujících dřevin při výsadbě holin po těžbě dřeva.Tím se dosáhne mnohem rychleji smíšených a oddolných lesů, než by toho dosáhla příroda.Váš článek je pouze jeden velký blud a člověk, který má znalosti a zkušenosti s přírodou se mu musí pouze zasmát.

s pozdravem demagogii zdar Lebeda Petr

0 0
možnosti

Pozor, teď dáváte bludný balvan lesníkům, nikoli vědcům. Ti říkají totéž co vy.

0 0
možnosti
DT

Začíná to být hodně nekonzistentní. Pokud lesy nejsou přirozené, tak není přirozené ani přemnožení kůrovce v nich, takže není zač nadávat "vědcům" (co vy si vůbec pod tímto pojmem představujete? Dřevaře?) za to, že se to snaží redukovat.

0 0
možnosti

Není konzistentní, ale to je jedno. Lýkožroutové "kalamity" jsou přirozenou součástí cyklu života klimaxových smrčin. Dalšími jsou požáry a polomy. Prostě kus lesa čas od času odumře a znovu se obnoví z podrostu. Vytváří to tak velmi různorodé plochy a daleko více ekologických nik než pěstovaný smrkový les. Šumava je unikátní v tom, že se jedná o rozsáhlý lesní komplex, jaký se už jinde ve střední Evropě nevidí. Od nějakých 1000 metrů nad mořem mají růst prakticky jenom smrky (s příměsí jeřábu a břízy), a právě tato oblast má zůstat bezzásahová. Někdy se ovšem míchají jablka a hrušky, protože se ukazují nižší polohy, kde se vesele kácí, a argumentuje se, že je to nutné, protože tady mají růst bučiny, z čehož se vyvozuje, že je potřeba kácet všude. Ale v bukovém pásmu je samozřejmě postupné odstraňování smrků a jejich nahrazování buky logické. Ve smrkovém pásmu je kácení zbytečné, les si pomůže sám.

1 0
možnosti
PK

Jo a mimochodem - lesy neexistují na téhle planetě "miliardy let".

1 miliardu let má vůbec země současnou atmosféru. Lesy současného charakteru existují maximálně několik desítek milionů let. (jsou v podstatě jenom věcí čtvrtihor)

1 0
možnosti
PK

Do 100 let by se obnovilo houby protože se tam lesy nemají z čeho obnovit.

i za nejoptimističtějšího předpokladu by se za 100 let zvládlo obnovit maximálně 5 procent plochy. (stromy rostou dlouho) a to pouze jen těch druhů které v blízkém okolí existují.

Pokud přežije jen pár borovic tak kolem porostou zase jenom borovice. (nic jiného tam semena nevyprodukuje)

1 0
možnosti

Ale mají. V podrostu jsou vždycky nějaké semenáče a nikdy neuhyne 100% stromů. Příkladem budiž Jizerské hory. Ty byly v 80. letech zničeny kyselými dešti. Dřevaři je chtěli celé vykácet a osázet znovu - kromě původního smrku ztepilého, vysazovali také smrk pichlavý. Ochránci životního prostředí si vymohli, aby aspoň přírodní rezervace byly ponechány přirozenému vývoji. Výsadba smrků znamenala a stále znamená spoustu práce. Nejdřív odstraňování vysoké trávy, aby malým stromkům nestínila, navíc paseka vyschla a stromy živořily, byl totálně zlikvidován původní bylinný podrost, atd. Dnes je stále nutné dělat probírky a odstraňovat smrky pichlavé. Úplně jinak vypadají ty přírodní rezervace - tam sice ještě pořád ční mrtvé dřevo, ale je vidět, že malá část smrků to přežila. A pod nimi bohatý, zdravý podrost nových smrků a v nižších polohách i buků. Člověk si daleko více připadá jako v chráněném území, ba v divočině. Navíc ty smrky, které přežily, přežily patrně proto, že jsou odolnější vůči kyselým dešťům, takže tuto vlastnost předají i do další generace a výsledkem bude odolnější les. A tohle je cesta pro vrcholové smrčiny na Šumavě. Pár let to nebude vypadat pěkně, ale následně budeme mít krásný a přirozený smrkový prales.

1 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS