Polopravdy jsou nejhorší informace.

Az jinochu onemocnis, vubec nechod k lekari. Stat usetri a bude o jednoho fanatika mene. 

Žádnou záhadu v tom nevidím. Žijeme déle, neválčíme, léčíme nemoci a úrazy, které by dřív slabší jedince prostě zabily, zmizely epidemie, zachraňujeme postižené a nedonošence, vládneme umělému oplodnění...

A tak žijí ti, kteří by jinak nežili, ti také mají děti a to vše ovlivňuje genofond. V tom žádný návrat k přírodě nepomůže (ne, že bych respektující přístup k šetrnému zacházení s vlastním tělem nesdílela)

To je závažný problém. Mnozí z nás se závažnými a dědičnými chorobami se dožívají produktivního věku a tím geneticky zatěžují společnost. Ale řešení racionální a etické není.

Pěkné!   Přibývá, přibývá... Také lékařů  mezi politiky přibývá.

V minulé diskusi by to možná zapadlo, tak se pane Švadlenko zeptám i tady. Je to osobní otázka a i když velmi souvisí s tématem tak nebudu vám mít nijak za zlé když ji necháte bez odpovědi. Kolik je vám let a kolik musíte pravidelně užívat prášků, abyste měl pocit, že jste zdráv a nebo abyste byl schopen fungovat bez nějakých zdravotních komplikací?

Je mi 34 let a beru prášky na tu alergii, kterou jsem popsal níže. Beru si je v době pylové sezóny. Stačí?

Asi jste ještě nebyl v přírodě a neviděl nějakého chorého živočicha. To se to pak píše.

On choroby divokých zvířat nepopírá, ale zastává bizarní názor, že onemocní pouze ta, která se živí lidskou stravou třeba na smetištích v blízkosti sídel. Tím, že se vyskytují v blízkosti sídel, jsou potom také s vyšší pravděpodobností nalezena.

To že "jsme nemocní staále víc" a "lékaři jsou nemocní stejně často jako jeich pacienti" má jedinou příčinu: lidi se ke svému tělu a životu chovají jako prasata a nerespektují pokyny svých lékářů - právě těch, které se tu snažíte dehonestovat.

Ale kdepak. Zvířata samozřejmě jsou nemocná, ale může se zdát, že jsou nemocná méně než lidé, protože v přírodě jsou nemocné kusy kontinuálně odstraňovány například predátory (v naší přírodě je to patrné u přemnožené vysoké zvěře, která je nemocnější a méně kvalitní než vysoká zvěř v oblastech, kam byl znovu vysazen rys). Jedním z vysvětlení většího výskytu chronických chorob v dnešní lidské populaci mohou být také úspěchy porodnické medicíny. Dřív byl porod trochu sázkou do loterie, mnoho novorozenců zemřelo. Dnes jich jsme schopni zachránit poměrně dost, ale to se poté může projevovat v pozdějším věku jejich zhoršenou kondicí. Například já, když mi bylo šest týdnů, onemocněl velmi silným zánětem hrtanu. Do nemocnice jsem se dostal na poslední chvíli a okamžitě mě připojili na kapačky. Nebýt toho, tak jsem se už jako novorozeně udusil. Podobné laryngitidy jsem míval až do předškolního věku, takže si pamatuju, jak nepříjemné je dusit se. Na základní škole mi nalezli alergii na pyl (sennou rýmu) a začínající průduškové astma. Takže ono vysvětlení je, že se prostě dříve někteří jedinci svých chronických chorob nedožili, také byli odstraňováni přírodním výběrem, podobně jako divoká zvířata v přírodě. A vůbec k tomu nepotřebujete shazovat moderní medicínu. Tělo není dokonalé a všechno uzdravit nedokáže.

Třeba to tělo dokonalé je a dokáže uzdravit vše. Ovšem pouze tehdy, když mu k tomu vytvoříte podmínky.

Je aktuální módou zesměšňovat vědce a vědecký náhled na svět. Těm, kdo toto činí to vydrží přesně do té doby,  než si pořídí (chraň příroda, že bych vám to přál)  otevřenou zlomeninu nebo jen banální (ale bez zákroku smrtelný) zánět slepého střeva. To si pak výše zmínění asi neomotají ránu lopuchem,  ani nezačnou léčit slepák bylinnými čaji), ale rychle si vzpomenou na ty směšné doktůrky, kteří se nimi pak budou piplat na antiseptickém sále a budou do nich prát léky proti embolii.

V jiné souvislosti si stejní lidé nedokážou ani přestavit život bez věcí, které jsou, ať chceme, či nechceme, produktem vědy.

Rozlišoval bych mezi akutní medicínou (fixace zlomené nohy, to střevo, prostě operativní medicína je na špičkové úrovni) a medicínou preventivní atp.

Nemyslím, že nárůst délky života (viz tabulka níže) by byla způsobena autorovou knihou, spíše bych to viděl na určitý úspěch autorem tak poplivané (pa)vědy... A že autorem tak obdivovaná zvířátka nejsou nemocná? Jestli to nebude tím, že když se zvířátka (ve volné přírodě) zraní nebo onemocní, tak většinou velice rychle uhynou. Navíc se tak v přírodě ve značné míře eliminují genetické vady.

Naděje dožití ve vybraných rocích u mužů a žen v letech Rok Muži Ženy 1920 47,0 49,6 1930 54,2 58,0 1940 57,1 63,1 1950 62,3 67,0 1960 67,9 73,4 1970 66,1 73,0 1980 66,8 73,9 1990 67,6 75,4 1995 69,7 76,6 2000 71,678,3 2005 72,9 79,1 2010 74,4 80,6

Omlouvám se, tabulka, která vypadala hezky při psaní příspěvku, se po odeslání poněkud "rozsypala". Ale i tak se snad dají uvedená čísla rozluštit. VD