Pan Švadlenka se nevzdává. Ve svém dlouhatánském diskuzním příspěvku vysvětluje vznik života. Je to povídání logické až nato, že jsou zde v hojném počtu pomocná slova jako možná, pravděpodobně, asi.....Takže výplod lidského mozku, jak by to mohlo vypadat, takže pohádka.

Vrátím se o několik měsíců. Na jaře v rámci  festivalu AFO v Olomouci vystoupil jeden z dalších světových  ateisticko-vědeckých guru antropolog Niobe Thompson a také v Hyde Parku na ČT 24.

Zde jasně prohlásil, opakuji,  jasně prohlásil, že věda nezná bezprostředního předchůdce Homo sapiens. A na další zvědavé dotazy publika rezignoval a vyprávěl o svém přátelstvím se sibiřským šamanem

Načež jsem četl příspěvek p. Švadlenky, zde na iDnesu,  kde p. Švadlenka  detailně popisoval a identifikoval předchůdce Homo sapiens, že prostě tomu musel každý, kdo neposlouchal Niobe Thompsona z fleku uvěřit.

Neboli rozpor mezi p. Švadlenkou a světovým antropologem N. Thompsonem.

Tak komu budeme věřit ?

Tak jste to výtečně uzavřel, ale těší mě, že nejste schopen polemizovat s konkrétními tvrzeními, která uvádím já, a jenom opakujete své domněnky o tom, co všechno voda rozkládá, případně citáty vytržené z kontextu (AFO jsem nesledoval, ale usvědčuje vás ten citát vytržený z kontextu článku v časopise Vesmír, což jste udělal už poněkolikáté - a Vesmír čtu, takže na mě nezkoušejte logický klam pomocí nedostupného zdroje). Vězte, že ani fakt, že věda doposud nezná bezprostředního předchůdce Homo sapiens, by evoluční teorii nikterak nepopíral a nikterak by nepopíral to, že člověk a šimpanz mají společného předka - pro to totiž existuje nespočet dalších důkazů, například na molekulární úrovni. Nicméně osobně nesdílím postoj pana Thompsona, neboť se domnívám, že tomu, co dnes chápeme jako druh Homo sapiens, bezprostředně předcházel druh Homo heidelbergensis. Jiní výzkumníci se domnívají, že některým konkrétním nálezům, které jsou nám podobnější, by se mělo říkat spíše Homo antecessor, ale oni vycházejí z týchž nálezů jako já. Je to pouze záležitostí definice. Evoluce člověka ze společného předka se šimpanze patří k vůbec nejlépe popsaným evolučním liniím, dost možná i pro dávný spor mezi stoupenci vědeckého přístupu a křesťanskými fundamentalisty. Buď jak buď, váš příspěvek je opět celkem irelevantní.

Rozhodl jsem se nastínit, jak si věda v současnosti představuje vznik buňky (je to posbírané z útržků, které si pamatuji z jiných textů, přednášek, apod., takže po mně prosím nechtějte citace, ty se mi k tomu teď nechce dohledávat). Text bude poněkud delší a časem ho asi použiju do svého blogu, až ho začnu psát. 

Vycházejme tedy z toho, že "předbiologická polévka obsahovala všechny stavební kameny života - nukleové kyseliny, aminokyseliny, lipidy i další látky. To vše již bylo ukázáno v laboratoři, že může vzniknout samovolně, a za některých podmínek dokonce v hojném počtu.

1. fází vzniku buňky je vznik sebereplikující se molekuly, pravděpodobně RNA. Krátké řetízky nukleotidů mohou vznikat i zcela samovolně, a byly tedy pravděpodobně součástí "předbiologické polévky". Tyto první oligonukleotidy ještě nemusejí mít žádné katalytické vlastnosti. Přesto se už mohou replikovat, protože chemické reakce mohou proběhnouti bez katalýzy, jenom jsou daleko pomalejší. Na RNA tedy mohou nasedat samotné nukleotidy, řadit se do správné pozice a s nízkou pravděpodobností na mezi nimi postupně mohou vznikat kovalentní vazby, takže se nakonec zkopíruje celý řetězec RNA. Je nasnadě, že takovéto kopírování je značně pomalé a náchylné k chybám, RNA se snadno může hydrolyzovat a je po kopírování. Ale pokud existují podmínky, že takováto pomalá replikace probíhá (RNA může být například chráněna vyšší koncentrací formamidu, který v "předbiologické polévce" také vzniká), budou se v roztoku kopírované oligonukleotidy postupně hromadit. Výhodu samozřejmě budou mít ty, které se dokáží replikovat rychleji, například k tomu budou mít vhodnou terciární strukturu (která přímo vyplývá ze sekvence nukleotidů), protože se budou v roztoku hromadit více. A časem tak může vzniknout i molekula, která dokáže přímo katalyzovat replikaci sebe či jiných molekul. Tím se proces ještě více urychlí.

2. fází je vytvoření celých sebereplikujících se systémů. Sebereplikující se molekuly se samozřejmě budou v roztoku rychle hromadit, přičemž budou dále ve výhodě takové, které získají mutace ještě více urychlující replikaci. To se bude dít do doby, než v roztoku dojdou dostupné nukleotidy. Od této chvíle je rychlost replikace limitována rychlostí vzniku nových nukleotidů. Sebereplikující se systémy mohou ovšem získat výhodu v tom, že začnou katalyzovat některý mezikrok syntézy nukleotidů, a tím zvyšovat jejich dostupnost. Ani to nemusí být tatáž molekula, která je schopna sebereplikace - stačí, když taková molekula bude katalyzovat replikaci molekuly katalyzující syntézu nukleotidů. Vznikají tak zárodky metabolismu a časem se může vytvořit celý "ekosystém" vzájemně kooperujících molekul.

Také se musím připojit k pochvalným reakcím (aby to nevypadalo, že jenom šťourám ). Bez Vás by rubriku Věda zcela ovládli jurodivci, Vy tomu držíte úroveň a ještě trochu víříte vody (díky za několik článků o vesmíru a vzniku života). Já se zatím k nějakému psaní článků nedostanu (abych odpověděl na Váš dotaz z jedné předchozí diskuze pod článkem), zrovna mám plno práce s dizertací. Nečekal jsem, že to půjde tak pomalu. Odjel jsem v rámci studijního volna na chatu a myslel jsem si, že daleko ode všech budu mít klid a budu moci psát od rána do večera, ale to vedro je úmorné. Kupodivu mi jde snáze manuální práce (už jsem v rámci prokrastinace zvládl posekat trávu, nalakovat několik francouzských oken a poté je i vyleštit), ale přemýšlení nad odborným textem je velmi, velmi obtížné. Nejvíc toho zvládnu ráno a dopoledne a pak až večer po setmění. Můžete mi držet palce. 

Děkuju za návštěvu, potěšil jste mě. :) Přeju hodně síly na disertaci a ve svém vlastním zájmu (kuju železo dokud je žhavé) doufám, že vám práce půjde od ruky a až budete hotový, třeba vás chytí blogování. Určitě byste uměl krásně a  jednoduše popsat jevy, které jsou něčím zajímavé ale běžný člověk se k nim hradbou odborné literatury neprokouše. To by bylo opravdu moc prima. Přeju moc krásný den s tužkou nebo kosou v ruce... jak to vyjde... :)

Zase parádní článek. Musím Vám Dano napsat, že pro mne jste neuvěřitelně chytrá a co se Vesmíru týče. velmi vzdělaná a strašně rád Vaše články čtu.

Přidám taky můj pohled ač vím, že jsem opravdu jen skutečný laik a prosťáček ohledně této problematiky.

Častokrát mne ale napadá jedna věc. Není problém v tom, že hledáme ve Vesmíru život takový jaký my známe a kterému my rozumíme? Prostě podobný, nebo stejný jako je ten náš? Co když prostě třeba jen nejsme schopni vidět jiný život?  Co když existuje život, který není založený na vodě? Vemte si třeba vícerozměrné vidění, které nám umožňuje současná technika. Co když třeba jen náš stupeň řekněme vývoje není schopen vidět to co nám leží přímo před očima? To jak chápeme Vesmír my lidé na Zemi, nemusí přece vůbec znamenat, že tomu tak je. Doposud jsme nepochopili vznik života na Zemi a nebo alespoň původ a už se snažíme hledat jinde. Co ale hledáme? Jaká je skutečně pravděpodobnost, že najdeme stejný nebo podobný život? A v neposlední řadě se domnívám, že pohyb ve Vesmíru sám o sobě je jakýmsi druhem života i když se jedná třeba jen o letící šutry..

Díky ještě jednou za článek a těším se na další

Děkuju, jste na mě moc hodný. :) Jen se o tyhle věci vlastně už od dětství zajímám. Pro mě je to relax, číst si o nich nebo si povídat s lidmi, které to také zajímá. Dnes jsme v úžasné situaci: celá desetiletí se říkalo "až jednou, až budeme umět...". Dnes umíme - a věda se žene dopředu obrovskými kroky. Je to jako splněný sen a navíc máme internet, medium, po kterém se informace šíří lavinovitě. Máme k dispozici obrovskou škálu názorů, vědomostí a novinek. Je to velice napínavé. Těší mne, že se to líbí i někomu jinému, děkuju. :) 

K vaší úvaze - hledáme zatím přesně to, co známe ze Země. Možná také právě proto, co jste zmínil - vše ostatní si zatím neumíme představit. Částečně je to také proto, že tu existuje názor, že na základě žádného jiného prvku než uhlíku život fungovat nebude, nebo nebude tak různorodý a nebude tak úspěšný.

Přeju moc krásný den a těším se na další návštěvu. :)

Dotřetice pro pana Švadlenku,

měl byste trochu přibrzdit, zapomenou na všemocnou a největší šou pod sluncem Darwinovu vývojovou teorii a k tomu si dovolím vám ocitovat několik myšlenek z článku O. Vrtiška "Mýlím se, tedy jsem" z Vesmíru, 215/7-8 o vašem guru Richardu Dawkinsovi.

Biolog a " nový  ateista"  Richard Dawkins po přednášce na festivalu AFO se měl vyjádřit, co pro něj znamená epigenetika. Pan Vrtiška píše : otřásl se odporem, "Ach epigenetika už zase vystrkuje tu svou ošklivou hlavu", snažil se být vtipný ale mluvil o ní se špatně skrývaným despektem.

Ten článek je o tom, že ač vědec světového formátu, není schopen přijmout nové poznatky, a tak co vy, vědec formátu Seznam.cz?

Vesmír 2015/7-8

Znovu pro pana  Švadlenku,

asi máte mezery ve vzdělání, nebo nás chcete mást polopravdami, ale jistě dobře víte o tom, že život může existovat jen v buňkách, komplexních útvarech, kde genetické, energetické, rozmnožovací a jiné životně důležité součásti jsou chráněny vysoce specializovanými obaly, které diferencovaně propouští do buňky a z buňky molekuly potřebné pro buňku.

Nejnovějším hitem ve vzniku života je vznik na  jílových površích, kde existuje elektrické napětí a kde není voda, která by okamžitě vznikající základy života zničila. Důkazem toho je nadšená reakce vědců na nález jílovitých materiálů na Marsu

Já sice nejsem pan Švadlenka, ale řekla bych, že nadšení vědců nad jílovitými materiály na Marsu bude pocházet z něčeho jiného: aby mohl jíl vzniknout, musí horniny nejprve zvětrat. To znamená erozi a v neposlední řadě účast vody. 

Vykládáte si to naprosto mylně a úplně opačně.

Dovolím si zde diskutovat s panem Švadlenkou, který argumentuje, že když se narodil a existuje Potr, což byla astronomická nepravděpodobnost, a přesto k tomu došlo, že stejně pravděpodobné je vznik vesmíru s myslícími bytostmi.

Jenže pan Švadlenka si ten problém špatně vykládá. Jde o množinu narozených lidí a o množinu vznikajících vesmírů. V případě lidí je pravděpodobnost "1", tedy jistota, že se narodí dokonalý člověk, v případě vzniku vesmírů jde o několik vesmírů z 10^500 (strunová teorie).

Je jasné, že jsem měl štěstí, zatímco mých půl miliardy polosourozenců se nikdy nenarodí - nebo co je jednou pravděpodobné se stane ?

Vznik života je astronomicky nepravděpodobný. Třeba už jen proto, že nemůže vzniknou ve vodě, protože ta okamžitě rozkládá vznikající řetězce aminokyselin a ribozonových  kyselin. To je dobře známá věc, ale záměrně se o ní nemluví.

Vesmír mlčí a v současné době  jsou dva fyzické důkazy o mlčení vesmíru. První je Mars, kamenná planeta, se všemi náležitostmi, včetně vody a v pásmu života, život nikde. Ze Země se již 100 let šíří umělé elektromagnetické vlny. Za tu dobu zasáhly na 10 000 hvězd, tudíž obyvatele nejméně 5 tisíc hvězd bychom už  měli slyšet, ale nic, jen ticho.

Dokonce se zde ozývají marxisticko-leninské názory "Život... Je to nejvyšší stadium organizovanosti hmoty". Diskutující zde zaspal dobu, vesmír není věčná hmota s božskou vlastností "vývoj",( jak si to představovali apologeti marxismu leninismu a jejich dnešní pohrobci) ale výtrysk dokonalé energie, která začala po milisekundách degradovat na hmotu a podle 2. termodynamického zákona dojde k jejímu "Velkému roztržení" rozplynutí do nicoty. O tom, že by degradující hmota podporovala vývoj nemůže být ani řeči.

Ale kdepak. Už jsem vám to několikrát psal. Voda nerozkládá nukleové kyseliny ani aminokyseliny, to byste se okamžitě rozpadl, protože jste z 80% tvořen vodou a všechny biochemické reakce probíhají ve vodě. Ten marxismus je od vás velký úlet. Stejně tak je asi zbytečné dál komentovat vaše hluboké mezery v biologii i fyzice. Dělal jsem to už tolikrát, vy to ignorujete, nijak na to, co jsem vám předtím psal, nenavazujete.

Života ve vesmíru bude habaděj, myslet si že my jsme nějaká výjimka to je stejné jako si myslet že celý vesmír se kolem nás točí.

Akorát je tady ten problém nekonečného prostoru a nekonečného času, takže 2 civilizace aby se setkali v jednom čase a jednom prostoru to je zřejmě  dost nepravděpodobné.

Děkuju za návštěvu a za názor. :) Ono existuje také dost katastrofických scénářů, co všechno by se mohlo při kontaktu "tělo na tělo" pokazit. Nedorozuměním počínaje a výměnou nějakých hodně smrtelných virů konče. Možná to s námi vesmír myslí dobře... :) Krásný den přeju. :)

Já chápu Antropický princip Vesmíru tak, že tento Vesmír má svého pozorovatele který tomuto Vesmíru dává nějaký smysl.  Vesmír bez pozorovatele smysl nemá.

A k čemu je potřeba, aby měl vesmír "smysl"? Co když opravdu žádný smysl nemá a svému světu dávají smysl pouze lidé či jiné myslící bytosti?