Asi nejvíce adoptovaných syrských sirotků (podle nedávného pořadu ČT "Máte slovo"), zřejmě ponese příjmení Kohout - Kohoutová...

Jsem FB příznivec IVČRN a člen BPI. Jsem otec čtyř dětí od 24 do 8 let. Zásadně nesouhlasím s přijímáním imigrantů z Afriky a Islámského vyznání. S kým mám soucit jsou nemuslimové z islámských zemí a váleční sirotci. Napsal jsem UNICEF, zda by zprostředkovali adopci nějakého válečného sirotka, nebo aby mi alespoň poradili, kde takové zprostředkování poskytují. Ani mi neodepsali. Mám z toho velmi smíšené pocity.

Žadatelských párů o adopci je teď u nás podstatně víc, než kolik je k adopci volných dětí. Desítky těchto párů by si jistě rádo vzalo i dítě-sirotka ze Sýrie nebo Libye. Problém je v tom, že žádné malé děti bez rodičů či příbuzných k nám přes moře nepřiplouvají a žádné agentury zprostředkující adoptování v těch dvou válkou rozvrácených zemích teď nefungují.

Což je škoda. Takové zprostředkování adopcí by měla být výzva pro EU. Děti ve válce a zvlášť sirotci trpí nejvíce.

To bude nával, sluníčka se o ty imigranty budou rvát jak psi. 

To je správný názor. Konečně se ukáže, kolik lidí to se solidaritou myslí skutečně, i za cenu svého uskromnění a kolik je pouze populistických žvanilů co chtějí dělat humanismus na cizí účet. Jenom poznámka k těm libyjským uprchlíkům. Všimli jste si také, že když se píše o imigrantech tak se píše o všech možných státech Afriky a BV, ale téměř nebo vůbec ne o uprchlících z Libye? Zajímalo by mne kolik jich ve skutečnosti je. Na to, že je tam totální chaos je to divné.