Děkujeme za pochopení.
A22r97n84o25š64t 16K50o55b27y52k14a
Mj. mám velkou úctu před norskou justicí s jakou grácií zvládla Breivikův proces. Proto se divím, že nikdo omezení BV neumí podat pozitivně, jako např.: Více času pro terénní práci, méně papírování, rozdělit střet zájmů, aby ti co rozhodují a ti co se zastávají dítěte nebyli ti samí, veřejná kontrola, která (viz Švédsko) pomáhá a zkvalitňuje práci. A proto by rozhodování o dítěti mělo být v poslední instanci na cti-hodné justici, kde nejlépe BV může obhájit zájmy dětí atd. atd., která bude lépe reprezentovat celý norský lid... No prostě, aby předběžné opatření musel soud projednat v řádném líčení a rozhodl o umístění dítěte.
Další páka je vždycky finanční: Tou odrovnáte i tajné služby... Šetření. Plýtvání, finanční kontrola, zveřejňování výsledků... Využívání veřejného přístupu k informacím...
A72r12n56o10š26t 52K86o48b43y68k57a
Docela by mne zajímalo, jak se k tomu podle Vás staví norští křesťané, nejen ti liberální (byť třeba rozhodní v sociálních věcech), ale i ti co se jim říká evangelikálové (+charismatici+letiční = pentacostal), kteří jsou teď na určitém vzestupu a jistě ve vztazích s podobnými církvemi v USA a GB.
To co jsem pobral z církve v oblasti výchovy dětí je, třeba to, že musí platit dva principy zároveň - přednost reálného zájmu dětí ve _skutečných_ krizích, ale k tomu i princip, že vlastní rodina, byť slabá, je až na extrémy vždy lepší, než změna. Proto má smysl mnoho terénní práce. (Mj. za nedostatek terénní práce při odebírání dětí byla ČR odsouzena u ESLP). Že stát a komunita z principu NIKDY NEMŮŽE mít dost jemné nástroje na zásah do rodiny, který by neškodil a tak se vždy volí jenom ta méně špatná ze dvou zlých cest. Že rodiče mají právo na výchovu, usměrňování vzdělání, usměrňování náboženství, volbu školy apod. pro své děti - proč? Protože jsou samozřejmě přesvědčení, že dělají to nejlepší a ostatní jim do toho smějí zasahovat jen v extrémních případech, protože jsou svobodní....
Mj. některé církve a jejich proudy jsou i u nás zastánci tělesného trestání dětí v duchu konzervativní výchovy. "Kdo nenávidí hůl, zanedbává chlapce", říká biblická kniha Přísloví. A toto se běžně učilo. U vás v církvích ne? Vyšlo k tomu i řada knížek, za vyvážené považuji knížky o výchově od am. umírněného konzervativního pediatra a psychologa dr. J.Dobsona, zakladatele Focus on the Family. Bylo by to u vás trestné, toto publikovat a učit z kazatelny - a volat třeba po tvrdém zásahu proti BV?
J62e89r33o15n34ý70m 93K38o30p29l
Ona kdo přišel do kontaktu s českým OSPODEM ví, že naše soudružky ospoďačky jsou také naprosto nekvalifikované a zlotřilé. Naštěstí nemají takové pravomoce jako v soudružky v Norsku.
S87t59a34n69i37s52l80a85v46a 38M75a36r41i78e 91E83g42y73e28d74o70v42á
Možná .. to pro Norsko (i Německo nebo Velkou Británii) není tak špatné, když se v cizině rozkřikne, že je tam nebezpečná sociální služba, která lidem může vzít děti. Dnes se hodně mluví o multikulturní společnosti, respektu k jiným kulturám, rovnosti práv, svobodě, nesluší se říkat: My tu přistěhovalce nechceme. Ale když ony jsou s nimi problémy, a i když ne, jsou jiní. Takhle nikdo nemusí říkat, že přistěhovalci jsou nežádoucí, stačí, že se lidé začnou bát do takových zemí stěhovat.
M63a75r31t35i40n 10P25r84á32š24e82k
Zkrátka celůej ten slavnej bafometfernet je plný hloupých zamindrákovaných bab zralých na .. na co vlastně ?
A23l96e75š 56H24o43d67i57n31a
Takto to vypadá, když stát a jeho úředníci mají moc nad osudy lidí.
L28u54k36á57š 54G23á50l37i30k
Jako clovek, zijici nekolik let v Norsku, nemohu nez jen souhlasne prikyvovat nad kazdym odstavcem tohoto clanku.
Chtel bych jeste podotknout, ze lidi otevrene kritizujici BV je tu opravdu malo a to presne z duvodu, ktery popisujete. Sam mam malou holcicku a vzhledem k tomu, jake zkusenosti ma rodina me manzelky s BV, vim ze provokovat tento 'urad' je proste nemyslitelne, neb by to mohlo dospet k tomu, ze se dostanete do jejich hledacku a na jakekoliv malickosti dokazi vykonstruovat kauzu a odebrat vase dite.
A bohuzel cest jak nespravedlivym narcenim a praktikam tohoto typu neni mnoho a casto nepomaha ani soud.
J19o55h57a55n94k57a 48U12l22r79i69c61h15o61v52á
Každopádně - Vám karma. Jako vždy velice fundované a se znalostí věcí...Také je cítit, že i vás tenhle problém trápí. Doufám, že vám psaní blogů tohoto zaměření nějak v Norsku neublíží...
A87n64d93r17e85j 58R84u16š23č21á45k
Tak trápí, samozřejmě že trápí, protože se bojím - i když jsem s BV žádné problémy neměl a podle selského rozumu mi nehrozí, tak vzhledem k tomu, jak dokáží vykonstruovat obvinění na základě takřka čehokoliv, tak riziko tam je vždy. Když na NRK vyšel článek před nedávnem o jednom takovém případu, tak tam byla jedna dost zrůdná věc - matce po (neoprávněném) odebrání dcery přitížilo, když BV v slzách říkala, že to dítě je pro ni vším. BV reagovala takhle: 1) zapsali, že matka je emočně nestabilní, 2) natvrdo jí řekli - a zapsali to - že dává na dítě příliš velkou tíhu zodpovědnosti, když říká, že je dítě pro ni vším. To jsem byl fakt v šoku. Jestli mohou přitížit i takové věci, tak je člověk opravdu jednou nohou v průšvihu neustále, ať dělá co dělá. A já se nechci bát, ale zároveň to tu mám rád, jinak ta země je fajn. Proto se o tom snažím psát, ale například do televize se mi bez skryté identity jít nechce, protože oni jsou opravdu hodně pomstychtiví. Blog si myslím, že mi ještě projde, ale televize by nemusela.
O30d93s76t85r86a74n57ě12n14ý 37U94ž67i12v27a18t21e31l
J87o87h69a23n92k83a 68U88l28r42i50c70h34o48v44á
Myslím, že mentalita zdejších " sociálek" je zejména od té severské odlišná... Sam- ozřejmě je stále co zlepšovat, ale protože jako samoživitelka jsem s nimi občas ve styku ( něco potřebuji),mohu jejich práci vidět zblízka, i když ne často. Vždy jednaly s velkým porozuměním a zbytečně věci nekomplikovaly...Jak dalece odlišné jsou Slovenky nevím, ale doufám, že v Čechách se tahle " profesionální zaslepená tupost" ve větší míře neobjeví.
J43a59r36o54s34l35a91v 93Z13o13l56t25á92n
Vaše blogy jsou fakt parádní. Člověk se dozví obrovské množství zajímavých (pro něj neznámých) informací, byť často dost znepokojivých. V Norsku jsem byl jednou, asi na týden a za takovou dobu člověk samozřejmě nemá možnost tamní společnost ani nahlédnout, natož poznat. O případy "zabavených" dětí jsem se nikdy aktivně nezajímal (byť tyto zprávy se ke mně pochopitelně sem tam donesly), ale poté, co jsem si přečetl pár Vašich blogů o BV, připadám si jak v Jiříkově vidění.
Oceňuji také Váš kultivovaný projev a trpělivé reakce na dotazy, či názory diskutujících (občas i celkem neomalených, jak je na diskusích zvykem). Pište dál, rád si Vás zase přečtu.
A96n91d89r77e47j 62R28u35š51č31á37k
Děkuji za uznání. Ono bohužel lidé si spoustu věcí neuvědomují proto, že přistupují k "zavedeným" demokraciím tak, jakoby byly demokratické a uznávaly lidská práva tak, jak je třeba dnes uznává EU, odjakživa, a přitom to tak není. Pojetí lidských práv v roce 1950 bylo i na Západě hodně odlišné od toho, jak je chápeme dnes a každá země musela projít určitým vývojem, kdy se čím dál víc zodpovědnosti a osobní svobody přenášelo z kolektivu na jednotlivce. Zavedené demokracie, na rozdíl od postkomunistických zemí, se vyvíjely různým tempem a zpravidla bez vnějšího tlaku, takže reformy probíhaly následujícím způsobem - stát se někde choval bezohledně, pak to jednou přehnal, lidem došla trpělivost a ta konkrétní věc byla změněna. To znamená, že každé občanovo vydobytí si svobody bylo - muselo být - podpořeno odporem vůči jednomu konkrétnímu typu bezpráví. V postkomunistických zemích to bylo jinak - my jsme měli, a ani si dodnes většinou neuvědomujeme, jaké štěstí to bylo, přesvědčení, že naše zřízení je stoprocentně špatné a je potřeba ho reformovat a hledali jsme inspiraci. Protože jsme chtěli vstoupit do EU, snažili jsme se vzít moderní pojetí lidských a občanských práv jako celek a pokud něco kolidovalo s dosavadním postupem, chápali jsme to jako nutnou náhradu starého, které je zlé. Kdežto v zavedených demokraciích lidé staré mění zpravidla neradi, protože se na staré a zavedené pohlíží jako na funkční. Lidé by se hodně divili, kdyby zjistili, k jak neuvěřitelnému porušování individuálních práv docházelo dlouhá desetiletí po roce 1945 v zemích jako je Austrálie, Švýcarsko, Norsko, nemluvě samozřejmě o takovém Irsku (o tom se to ví) či postfrankistickém Španělsku.