Mal by som jednu otázku: ako inak sa dá smrkať? 

Viackrát som čítal, že vo východných kultúrach radšej hlien prehĺtajú, ako by sa mali "neslušne" vysmrkať na verejnosti.

Nedávno som počul zaujímavú informáciu o bytových zlodejoch, ktorí sa špecializovali na byty, u ktorých bol pri mene nejaký titul. Logiku to má...

Tam jsem ještě nedojel, ale O.K.

Ty kamarádi s tím smrkáním si z vás evidentně dělali legraci. Tradici s neexistujícími cedulkami na dveřích celkem chápu. Proč to NKVD usnadňovat, že?

Také mě to hned napadlo. Je to asi taková akce,  jako naučit cizince sprostá slova, aby je použili například místo pozdravu..

Pěkně napsané, s laskavostí a opatrnou mile tápající snahou pochopit. 

Faktem je, že člověk tradiční zvyky a obyčeje přijme skrze výchovu od dětství, 

skrze hezké zážitky z té doby... v dospělosti se to už pod kůži jen tak snadno nedostane. 

Platí to např. pro křesťanské vánoční tradice (ačkoliv půlka z nás ani křesťané nejsou) 

platí to i pro to pálení čarodejnic (ačkoliv nejsme sadisté, resp. ani na čarodejnice nevěříme), platí to i pro to smrkání (pro nás je díky výchově až nepochopitelné, 

že by to někomu mělo vadit.. to by za chvíli mohlo vadit i zakašlání, že?! :o) )

Připadá nám to vše naprosto samozřejmé a je hezké si uvědomit, 

že to pro jiné jako samozřejmé být nemusí. 

Takže děkuji a posílám karmu.

Posedlost Čechů tituly snad pramení ještě z Rakouska-Uherska. Tam je to také samé "pane inženýre se, pane inženýre tam" a podobně. Je též zajímavé, že většina předsametových lékařů, v českých zemích hrdě nosící titul Doktor, nikdy o doktorskou práci ani nezavadila. A nikde jinde na světě,  snad kromě Česka a Rakouska, se nehonosí učitel na střední škole titulem profesor.

Krasne je to videt na prvorepublikovych filmech, kde se lide oslovovali i "pane tovarniku", "pane velkopodnikateli" nebo dokonce "pani tovarnikova"

Dal jsem karmu, jen s těmi čarodějnicemi to autorka buď nepochopila, nebo jí to vysvětloval někdo, kdo tomu sám nerozuměl. Samozřejmě se nejednalo o symbolické upalování obyčejných žen, tak jak je upalovala inkvizice, ale o upalování "opravdových" čarodějnic, které měly o filipojakubské noci mimořádnou sílu. Tento akt měl pro celý následující rok ochraňovat stavení a úrodu.

Čarodějnice...vida, nám to ani nepřijde, těšíme se na to. Škoda, že autorka nezmínila Velikonoce. Taky by bylo zajímavé vědět, jak je vidí.

Taky si říkám, že se tady v Čechách některými věcmi moc zabýváme, zatímco jinde ne. Jste blíž Skandinávii. Tam si na tituly nehrají vůbec.

V Kanade a USA  taky ne.

Celkem zajímavý pohled. S některými věcmi by se dalo polemizovat, ale vždycky

je přínosný názor zvenčí.

v pohodě, 200 států, stovky národů, tisíce jazyků