Ja som dlho nemusela riesit problem jdi na stranu, Mathis sa vzdy obtacal okolo mna takym sposobom, ze som neverila ze raz bude moznost s nim ist napriklad nakupit, Nedavno sa to ale zlepsilo, neviem ci je to vdaka lesnej skolke kam chodime 2x do tyzdna alebo ci do toho dorastol, takze ja zacinam verit tomu co vraveli v australii a to je "not yet". 

Ked mal 3roky tak sme v pedagogickej poradni vyplnovali dotaznik a tam namiesto nedokaze bolo not yet, myslela som si ze su to bachorky ale okrem reci vela veci co bolo not yet dokazal, takze zostava verit ze zvladne aj tie ostatne. Jak nas Mathis tak aj vas Vitek.

Petře držte se, těch zápasů ještě bude bezpočet. A budou i vítězné! Pamatujete, jak krásně zdolal Vítek tu stěnu? To byla paráda! Zase bude nějaké takové úsměvné pohlazení po duši a naděje bude narůstat. Musí!

Děkuju, Dušane.

Třeba jen nechápal na kterou stranu.

A myslím, že spousta lidí, kteří jdou po kraji chodníku, na to za chvíli přestanou myslet a jdou zase doprostředka, kde je to prostě pohodlnější (kupříkladu můj manžel, když se zahloubá. A to má vysokou školu a červený diplom).

Takže bych ještě flintu do žita neházela

Děkuji, Ino.

 A co když je naděje nesmrtelná? Já myslím, že jo. A celé vaší rodině tuhle eventualitu přeju.

Děkuji, Šárko.