každý takový pokrok je přece úžasný a máte jistotu, že se sice pomalu, ale pořád vyvíjí. Hlavní je, že ho máte rádi a on to urćitě nějak cítí. Moc Vítečkovi i vám fandím, ať je to stále lepśí.

Pane Forejtku, děláte, co můžete. A to,že dávate dítěti léky, je podle mne v pořádku.

Fascinuje mě starost některých matek dětí s těžkou formou autismu o to, aby léky dítěti nepoškodily mozek a další vývoj, raději je proto nedávají i přes doporučení lékařky... ten vývoj je problematický i tak dost, tak proč to dítěti i jeho okolí trochu neusnadnit, alespoň tím,že se omezí afekty, stavy úzkosti, nespavost...

Mnoho jiných dětí musí brát také trvale  léky - např. děti s cukrovkou, s alergiemi, s poruchami růstu - a nemá cenu řešit, jaké  to v dospělosti bude mít následky. Třebas žádné. Tak co si s tím teď dělat hlavu, teď je teď a vaše rodina musí fungovat každý den, nyní a ne za dvacet let.

Ach jo, vaše žena i vy to nemáte snadné, bojujete. ALe máte také naději...

Děkuji, Aleno, za příspěvek. Máte pravdu. Člověk by měl dělat to, co může a neměl by si ke svým dosavadním obavám přidávat ještě zbytečné další.

Nevěřím, že má Vítek IQ tykve, natož tykvičky, jen je s ním zavřen v tom svém vlastním světě, do nějž nenechá nahlédnout okolí . A ten jeho svět bude tím bohatší, čím opravdovější bude láska jeho okolí. Sám víte, jak jeho úsměv zahřeje . Vy i Vaše rodina máte za tu lásku a péči můj ohromný obdiv 

Děkuji, Heleno. A dodatečně vám přeji všechno nejlepší k svátku, který jste měla předevčírem.

Zajímalo by mě, jak je možné, že v poslední době se rodí tak velký počet autistických dětí? Bu´d se o tom dřív tak nemluvilo, anebo se nevědělo, nebo je to vlivem životnáího prostředí? Četla jsem,že se to může stát po očkování (mluvila o tom ta šílená doktorka, která je proti jakémukoli očkování)...apod...Fakt by mě zajímalo, proč.

Držím Vašemu malému palce a na okolí se vybodněte

Děkuji, Šárko. Ano, rodí se jich víc. Myslím, že to můžu prohlásit už jen proto, že občas mluvím s lidmi ze speciálního pedagogického centra, kteří to sledují desetiletí. Co je toho příčina se neví jistě, hypotéz je mnoho (určitě víc, než těch skutečných příčin). Prozatím nám musí stačit, že se vyvíjejí způsoby a přístupy, jak s tím zacházet, ty se ale zabývají důsledkem, nikoli příčinou.

Hezky píšete o  svých úvahách a co zažíváte a jak se vypořádáváte.Také držím palce,v těžkých chvílích je někdy dobré vidět pozitiva,vždyť Vítek je dítě,chlapec,jak popisujete,tak se také snaží,on za to nemůže,že neví,jak na to.Sice nemluví,ale má svůj způsob komunikace,určitě ho naučíte mnohému dalšímu,co vylepší Váš život.Na druhé nahleďte,neberte si to osobně,ale lidé co se naváží,se naváží do všech,někdy to je cenný námět na reflexi a někdy je toho,až dost.A také se nedivte,málo kdo dovede odtušit,co to obnáší a zasloužíte si uznání,jak se spolu s rodinou se o Vítka hezky staráte a jak si umíte s těžkostmi poradit.To vidím já,jak Vám to jde.Krásný den

Děkuji, Jano. Ano, vždycky během těch Vítkových světlých chvilek si uvědomím, že je to jen obyčejný malý člověk, jen víc ztracený a bezbranný. Na to ale musí být člověk vyrovnaný a odpočatý, což se bez pomoci zvenčí někdy neobejde. Potom je ale o dost snazší brát to jak to je.

Držím Vám palce ,  a to samé co pan Dostálek.

Děkuji, Václave, za podporu. Pomáhá a zavazuje.

Chlape, já Vás obdivuji a velmi Vám fandím! Čtu pravidelně všechny Vaše články a vždy přemýšlím, jestli bych tohle dal.

A na lidi kolem, kteří nechtěj chápat, se vybodněte! Ať Vám Vítek dělá hodně, i malých, radostí!

Díky, Dušane. Číst vaše slova hodně potěšilo. Díky.

Nelam si hlavu s tím, co si myslí lidi. Důležitej je hladkej chod a psychická pohoda tvé rodiny. Nikdo z kritiků tvůj život za tebe neodžije, tak proč se tím trápit? Pěknej den a pozdravuj doma 

Díky Tino. Měj hezký den.