:)

tak nějak mi mluvíš z duše...připomíná mi to s tou bonboniérou...že je život jako bonboniéra...nikdy nevíš,co ochutnáš. Jsem ráda, že se vám vede fajn. Linda s Ricem byli dozajista osudové setkání. Skoroj ak postavy s báječného filmu.

Hodně mě fascinuje ta myšlenka: "v

Mexiku se v systémových záležitostech nesnaž hledat logiku, prostě se

stejně jako místní spolehni, že všechno nakonec dobře dopadne".Řekla bych, že to občas funguje i tady u nás..nebo alespoň mě se to stává.

Každopádně jen tak dál..máte naši podporu..Lena  a Joska